„Z této doby máme nejen nové poznatky, ale i myšlenky a otázky k dalšímu zkoumání,“ napsal Kopčil, který podle svých slov vychází z archivů J. A. Bati.
V dalším příspěvku uvádí, že americká vláda si pozvala do Washingtonu Tomáše Baťu mladšího, „aby získala informace, které by usnadnily bombardování těch částí nacisty držených továren, které Němci pravděpodobně přestavěli na výrobu válečných strojů.“ Jenže bomby nakonec dopadly na civilní a obuvnickou výrobu. Podobné vysvětlení měl podle archivu J. A. Bati uvést Edvard Beneš, tehdejší prezident exilové vlády v Londýně.
„Ukazuje se, že při strategii přípravy bombardování Zlín zřejmě nehrál takovou roli, jakou jsme mu po desetiletí přisuzovali.“
