Proto si město zadalo zpracování projektu na úspornější řešení, jež by mělo odstranit nejpalčivější problémy, například špatnou střechu. Akutních potíží je více a musejí se vyřešit (pokud nebude kompletní rekonstrukce), aby Zlín nepřišel o hokejovou extraligu.
„Zadání znělo na takové opravy, po kterých by byl stadion schopný provozu dalších pět až deset let. To by znamenalo zbavit ho zásadních nedostatků, pokud by to bylo možné,“ řekl zlínský primátor Jiří Korec.
Klíčové ovšem bude, jestli se podaří dát do pořádku všechny nedostatky bez většího zásahu, a tedy i vyšších nákladů. „Nemáme v zadání finanční strop, ale moje představa je, že by to mohlo stát kolem 300 milionů korun,“ odhadl Korec.
Otázkou je, jak se bude řešit například zmíněná střecha, kterou zatéká a má potíže s nosností. Podle znalce může fungovat jen další dva roky, pak se musí znovu prozkoumat. Jenom na výjimku jsou v provozu také šatny hostů, rozhodčích a ošetřovna, které potřebují rozšířit. Ani to se nebude dát udělat bez větších zásahů, protože jsou v podzemí pod tribunami.
A podobných komplikací je více. „Upřímně si myslím, že žádná významně úspornější varianta neexistuje,“ uvedl Michal Bedrník z firmy Atip, která zpracovala projekt na celkovou rekonstrukci se zlínskou společností Centroprojekt. Ta získala od města i zakázku na zpracování úspornější varianty projektu.
Podle Bedrníka je třeba střechu zesílit, ale to není vše. „Střecha stojí na betonových sloupech, které se také musí zesílit, aby vyšší zatížení přenesly dál. Aby se mohly zesílit, musí se zasáhnout do tribun. A jakmile se sáhne do nich, musí se také opravit, to znamená reálně vyměnit,“ naznačil Bedrník.
Když město udělá větší zásah, bude muset respektovat také nové normy, například bezpečnostní, což by znamenalo další opatření a náklady. „Vznikne tak dominový efekt, o němž nevíme, kde se může zastavit. Bude to velice komplikované,“ uvědomuje si Korec.
Stavební zásah je ale nutností. „Je potřeba alespoň minimalistická verze, abychom udrželi extraligovou licenci. Když nebude kompletní rekonstrukce, i když věřím, že nakonec bude, toto řešení zabezpečí extraligu podle nových podmínek,“ podotkl předseda spolku HC Berani Zlín Radomír Zbožínek.
Rozhodnutí padne v září
Od sezony 2022/2023 je také třeba pořídit pružné mantinely podle vzoru zámořské NHL. To je technicky snadnější, ovšem znamená to dalších pět až sedm milionů korun. Potřeba bude evakuační rozhlas a další věci. I Zbožínek si uvědomuje složitost situace.
„Nedovedu si technicky představit, jak se dají rozšířit šatny pod tribunami,“ zmínil Zbožínek.
Ve špatném stavu jsou betonové konstrukce pod tribunami i ledovou plochou. Z bezpečnostních důvodů je záhodno rozšířit chodby. Tyto věci se ale do úspornější varianty téměř jistě nedostanou. „Jsou věci, které neuděláme, aniž bychom více zasáhli do stadionu,“ poznamenal Korec.
Radnice chce mít projekt na levnější zásah do stadionu i s naceněním stavebních prací letos v září. Pak představí zastupitelům obě varianty – dražší a levnější. V té době už by mohla vědět, jestli dosáhne na dotaci z Národní sportovní agentury, od níž může získat na opravy stadionu až 300 milionů korun. Dotační program by měl být vypsán na začátku května.
Kromě dotace by si město vzalo na kompletní rekonstrukci i půlmiliardovou půjčku. Pokud peníze od státu dostane, pustí se do práce letos na podzim. Oprava by pak trvala dva roky s tím, že by hokejisté odehráli jednu sezonu v Přerově.
Po celkové opravě by zlínský zimní stadion patřil k nejmodernějším v extralize. Měl by nové sedačky, lepší akustiku, osvětlení i audiovizuální technologie, širší chodby, větší nabídku občerstvení, prostorný fanshop a celkově vylepšené zázemí. Z haly by se navíc stal víceúčelový prostor, v němž by se mohly konat také koncerty.
