„Veškeré vstupy do zemědělské výroby šly v krátké době nahoru v řádech desítek, někde i stovek procent. A ne u všech činností jsou to zemědělci schopni promítnout do ceny svých výrobků,“ nastínil ředitel družstva Agrotech Poličná Jindřich Šnejdrla.
„Nejzásadnější je určitě cena pohonných hmot. S tím podniky nic nenadělají,“ podotkla šéfka zlínské agrární komory Jana Brázdilová. Podle ní by měl vyšší náklady na naftu zemědělcům kompenzovat stát.
Někteří zemědělci už musejí do svého hospodaření zapojovat i finanční rezervy, pokud je ještě mají. Situaci jim zatím také ulehčuje to, že výkupní ceny obilovin šly podobně jako náklady na výrobu nahoru. A to hned dvojnásobně: tuna pšenice stojí 10 tisíc, tuna řepky 20 tisíc korun.
„Větší náklady se pokryjí vyššími výkupními cenami,“ potvrdil předseda Agrodružstva Postoupky Jan Hašek.
Výkupní ceny však nejsou dané zdražováním samotných zemědělců, jde o dopad válečného konfliktu, neboť Ukrajina a Rusko byly předními dodavateli obilí do Evropy, ale i severní Afriky nebo částí Asie. Jeho nedostatek žene ceny vzhůru. A to může mít dopad na ceny potravin.
„Určitě se zvednou,“ míní Šnejdrla. „Nikdo ale netuší, jak na to zareagují občané. Uvidíme, jestli dojde k radikálnímu snížení odbytu potravin,“ poznamenal.
Potraviny budou, ale za víc peněz
Pokud pekárny zaplatí více peněz za mouku, budou i dráž prodávat, což pocítí ve svých peněženkách obyvatelé. Podle zemědělců ve Zlínském kraji by ale neměla nastat situace, že by v důsledku válečného konfliktu a zvedajících se nákladů na rostlinnou a živočišnou výrobu byl nedostatek potravin.
K mírnému poklesu sklizně však letos může dojít: jednak vlivem částečných úspor pohonných hmot a hnojiv, případně kvůli počasí, protože v posledních týdnech panovalo sucho.
„Letošní sklizeň může být nižší. Důležitý vliv na to má i počasí, které rozhoduje o úrodě. A bohužel panuje sucho, jařiny se ztrácejí,“ upozornil Hašek.
„Sklizeň by snad neměla být dramaticky horší, i když je letošní rok zatím extrémně suchý,“ poznamenal Šnejdrla.
Stouply i ceny hnojiv, bude se s nimi šetřit
Zemědělci mohou z ekonomických důvodů palivem i hnojivy šetřit, ale i to má své meze.
„Pole musíte obdělat i osít, musíte udělat i základní hnojení, jinak se nedočkáte úrody. Ušetřit se dá třeba tak, že snížíte dávky hnojiv,“ přiblížil Hašek.
„Řada zemědělců nebude aplikovat tolik hnojiv, kolik byla zvyklá. To může mít dopad na výnosy a nižší tržby, protože by letos úroda mohla být slabší,“ předestřela Brázdilová.
Ceny hnojiv stouply až o 50 procent, protože se ve velkém dovážejí z Ukrajiny a jsou navázány na cenu ropy. „Ceny můžou jít ještě nahoru. Nevíme, jak se to bude vyvíjet s ropou,“ řekl Šnejdrla.
Rizikové podnikání, každý rok nějaký problém
Odhadl, že jenom nafta může družstvo v Poličné stát letos o 1,5 milionu korun více než loni. Vzhledem k nízkým výkupním cenám tam letos zrušili chov prasat, který byl předloni prodělečný o 1,5 milionu, loni už o 5,5 milionu korun. V poslední době jdou ale i zde výkupní ceny nahoru.
Zemědělci také v souvislosti s vysokou inflací zvedají mzdy zaměstnancům, což jsou pro ně další náklady navíc. Shodují se v tom, že aktuální situace není lehká a dlouho tak složitá nebyla, nicméně ji navzdory nejisté budoucnosti nevidí fatálně.
„Zemědělství je rizikové podnikání, jeden rok je hraboš, druhý sucho, každý rok se objeví něco negativního,“ všiml si Hašek.
Podle Brázdilové ale letos zemědělské podniky existenčně ohrožené nebudou.
