Ministerstvo původně chtělo, aby se podíl silně ohrožených ploch zvýšil ze současných 2,25 procenta dokonce o čtyřicet procent. Avšak po vlně kritiky ze strany zemědělců opatření zmírnil na rozšíření o jedenáct procent. Ani z toho však nejsou zemědělci ve Zlínském kraji nadšení.
„Návrh pro modifikaci strategického plánu Společné zemědělské politiky 2023 až 2027 počítá s navýšením silně erozně ohrožených ploch na 60 658 hektarů, tedy se navrhuje nárůst o zhruba jedenáct procent,“ potvrdil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
V současné době je v Česku 54 600 hektarů silně erozně ohrožených ploch, kde platí jiná pravidla pro pěstování plodin. Nelze na nich sázet takové, jež mohou přispívat k degradaci půdy.
To jsou brambory, kukuřice či řepka, které se sejí dál od sebe než obilí. Proto mohou prudké deště snáze odnést půdu z polí, kde jsou vysazeny, zejména když jsou ve svazích.
Stát plánuje více chránit půdu proti erozi. Doplatí na to pěstitelé brambor? |
Celková výměra orné půdy pod ochranou před vodní erozí vzroste o necelých 50 procent ze zhruba 618 tisíc hektarů na 1,2 milionu hektarů. Rozdělena bude do čtyř kategorií, od silně ohrožené až po neohroženou.
„O detailních podmínkách pro pěstování ostatních plodin, zejména obilovin a řepky, se ještě diskutuje,“ nastínil Bílý. „Nicméně primárně je potřeba vyjednat s Evropskou komisí rámcové parametry pro výměry silně a mírně erozně ohrožených ploch, návazně budou upřesněny podmínky,“ doplnil. Evropská komise by podle něho měla rozhodnout v řádech měsíců.
Zemědělce původní návrh, podle něhož se měl podíl silně ohrožených ploch zvýšit o čtyřicet procent, hodně vyděsil. Podle některých je to mohlo i existenčně ohrozit. Současný stav vnímají vstřícněji, ale úplně spokojení také nejsou.
„Druhý návrh je přijatelnější a doufáme, že se to už více zpřísňovat nebude. Nikdo z toho ale nejásá,“ reagoval ekonom společnosti Zámoraví z Břestu Martin Gabrhelík, který je i předsedou Agrární komory Zlínského kraje. „Jsme podnikatelé a potřebujeme vydělat i na mzdy lidem. A pokud nám stát řekne, že na části polí nemůžeme něco pěstovat, tak nám tím ztěžuje podmínky. Navíc nám ubírá dotace a přidává administrativní zátěže,“ postěžoval si.
11 procent je dost tvrdých, míní zemědělci
Část ploch, kde zemědělci pěstují kukuřici pro živočišnou výrobu, budou muset osít jinými plodinami, například obilím.
„I jedenáct procent je dost tvrdých, bohužel s tím nic neuděláme. Z ekonomického pohledu je to pro nás silně nevýhodné a myslím si, že i zbytečné. Ale nějak to zvládneme,“ věří předseda představenstva Agrodružstva Morkovice Josef Uchytil.
„Samozřejmě že nám to lehce zkomplikuje podnikatelský život, takže z toho nejásáme,“ poznamenal ředitel Agrotechu Poličná Jindřich Šnejdrla. „Ale umíme si s tím poradit.“
Brusel chce do roku 2050 uzdravit půdu. Češi se obávají nákladů a byrokracie |
Zemědělcům vadí i princip, tedy to, že jim stát říká, jak mají hospodařit. „Chceme bojovat proti erozi, pak proti suchu, proti všemu možnému, chce to ale akorát chladnou hlavu,“ zlobil se Josef Luža, jednatel společnosti Doubrava v Zahnašovicích.
„Jsou to naše pozemky, staráme se o ně s péčí řádného hospodáře. Oni nám něco nařizují a my to musíme dodržet,“ poznamenal Uchytil. „Měli by to nechat na zemědělcích,“ je přesvědčený.
Změny nastanou příští podzim
Ministerstvo argumentuje tím, že se snaží zajistit dostatečnou ochranu zemědělské půdy před erozí, aby přitom současně nedošlo k zásadnímu omezení či vyloučení některých plodin. A že návrh konzultovalo se zemědělci i Agrární komorou ČR i dalšími zemědělskými organizacemi.
„Diktovali to, nebyla to dohoda, každému to způsobí obtíže,“ tvrdí však Gabrhelík. „Byl to befel,“ souhlasí Šnejdrla.
Zemědělci vítají alespoň to, že změny mají nastat až od příštího podzimu, nikoli už od letošního, s čímž se původně počítalo. Dohodl se na tom s resortem životního prostředí nedávno jmenovaný ministr zemědělství Marek Výborný.
„Účinnost opatření se o rok posune, aby zemědělci věděli, co mají na polích dělat. Všechny letošní osevy se dějí ještě podle současných pravidel,“ zdůraznil Bílý.
„Je to jedna z mála pozitivních věcí. Nevěděli jsme, co máme kde sít. Museli to ale udělat, jinak by to skončilo fiaskem,“ domnívá se Uchytil. „Neměli to nachystané, proto to nestihli. Není to jejich dobrota,“ dodal Gabrhelík.
11. srpna 2022 |
