Výroba ekologického vodíku je zatím drahá, ale současně i snadná. Stará se o to elektrolyzér, což je nevelké zařízení, které tvoří především trubky.
„Na jedné straně vstupuje do systému obyčejná voda z řadu, následně ji dočišťujeme a měníme na demineralizovanou vodu. Jejím rozkladem vzniká kyslík a vodík, který vtláčíme do tlakových lahví,“ popsal technický specialista firmy Solar Global Ondřej Omelka. „Kyslík prozatím vypouštíme,“ doplnil.
Kilo zeleného vodíku z Napajedel vychází aktuálně na 450 korun. Zařízení ho vyrobí za hodinu přes tři kila. Automobil by se plnil osm minut. Na kilogram vodíku by ujel sto kilometrů.
„Myslím si, že to je budoucnost pohonných hmot,“ zmínil Omelka. „Někteří lidé se zabývají tím, že budou na vodík létat letadla. Teď je to teprve v začátcích.“
Čerpací stanice bude v Napajedlích i jinde
Zatím scházejí plničky, tedy čerpací vodíkové stanice, tím pádem si lidé nekupují auta na vodík. A platí to i obráceně: když nejsou auta, není poptávka po plničkách. Nicméně během letoška má v Napajedlích první čerpací stanice vzniknout, což je součást memoranda firmy Solar Global a Zlínského kraje.
Česko má průmyslový elektrolyzér na zelený vodík. Ten umí akumulovat energii |
„Autobusy si budou moci natankovat vodík stejně jako na benzinové pumpě a jezdit ekologicky po Zlínském kraji,“ potvrdil majitel firmy Solar Global Vítězslav Skopal.
Náklady na plničku jsou 50 milionů korun, ministerstvo dopravy zaplatí ekologickou výrobu z 85 procent dotací. Další veřejné čerpací stanice v kraji chce firma postavit ve Starém Městě a v Popovicích.
Kraj chce autobusy na vodík
Zlínský kraj už pomalu připravuje soutěž na autobusové dopravce, kteří budou jezdit v letech 2030 až 2040. Náměstek hejtmana přes dopravu Radek Doležal by chtěl, aby ze zhruba 300 klasických vozů byly už některé na vodík.
„Kolik autobusů to bude, bude záležet na tom, kolik bude plnicích stanic,“ předestřel Doležel. „Proto jsme memorandum podepsali tak brzy před soutěží na dopravce. Potřebujeme to připravit, není to jednoduché.“
Kraj chce autobusy na vodíkový pohon. Mohly by začít jezdit po roce 2030 |
V první fázi by mohlo jezdit osm až deset vodíkových autobusů po trasách, které povedou poblíž plniček. Když si kraj zadá jako podmínku soutěže vodíkové vozy, dopravci je budou muset nakoupit.
„Chceme být inovátorem v oblasti veřejné dopravy, nabídnout obyvatelům komfortní a ekologicky šetrnou přepravu a zároveň snižovat uhlíkovou stopu,“ řekl Doležel. „Stát nemyslí na to, že by měl rozvíjet infrastrukturu pro elektromobilitu, ale tlačí na to, abychom kupovali elektroauta. To nedává smysl. Vodík je jediná cesta,“ je přesvědčený.
Výroba je zatím drahá
Potíž je zatím v tom, že výroba zeleného vodíku je drahá. Podle odborníků by se ale měly náklady snižovat s tím, jak se budou vyvíjet technologie.
Společnost Solar Global před sedmi lety přišla na trh s bateriemi na ukládání elektrické energie z fotovoltaických elektráren. Jejich cena byla tehdy vysoká, dnes je zhruba čtvrtinová. „To samé nastane u elektrolyzérů, jejichž cena už dramaticky padá s tím, jak se ve světě začínají vyrábět ve velkém objemu,“ nastínil Skopal.
V Česku se začne vyrábět „zelený“ vodík. Cena půjde dolů, věří experti |
Ekologické způsoby dopravy navíc podporuje stát. Ministerstvo životního prostředí má ve svých fondech na podporu veřejné infrastruktury na autobusovou dopravu vyčleněno přibližně sedm miliard, na vlakovou 15 miliard korun. „Je zásadní, abychom se přerodili do moderních technologií,“ řekl vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí resortu David Surý.
Skopal upozorňuje i na to, že zelený vodík může být kromě veřejné dopravy využívaný také v průmyslu a jako vyrovnávací zdroj elektrické energie v síti.
Memorandum podepsal i zástupce energeticko-poradenské společnosti PKV BUILD, která se zabývá navrhováním energetických strategií a řešeními vedoucími k úsporám. Firmy mají během letoška dodat Zlínskému kraji informace o tom, jakých linek by se to mohlo týkat, jaké jsou náklady na spotřebu nebo jaké jsou možnosti dotací.
