Od sytě zelené přes žlutou až po červenou, od zdravé bujné vegetace přes místa s nedostatkem živin až k suché neúrodné oblasti. Tak bude vypadat hotová analýza dat o zdravotním stavu zeleně ve městech a obcích.
Na jejím vývoji pracují vědci z Fakulty logistiky a krizového řízení (FLKŘ) v Uherském Hradišti, která patří pod Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně, spolu s Materiálovotechnologickou fakultou v Trnavě, která je součástí Slovenské technické univerzity v Bratislavě.
Bojkovice v pilotní fázi projektu
Samosprávy budou mít díky tomu k dispozici nástroj, který jim může výrazně pomoct v péči o zeleň, ochraně ohrožených míst, kontrole zavedených opatření i v plánování strategie. Výsledkem bude volně dostupný online software.
Evropská unie nařídila více zeleně ve městech. Starostové mají výhrady |
„Zažíváme extrémní projevy počasí související s klimatem, jako jsou povodně, přívalové deště, silné větry, tornáda i období sucha. Vyprahlá půda ve městech není schopná deště absorbovat, proto si města vytvářejí různá adaptační opatření, aby snížila svou zranitelnost. Tento nástroj tomu může pomoci,“ vysvětlil vedoucí odboru rozvoje města a životního prostředí v Bojkovicích Jiří Svoboda.
„Uvidíme, jestli naše již zavedená opatření mají pozitivní vliv, budou to tvrdá data o stavu naší zeleně. Například odhalí, že strom, který na první pohled vypadá zdravě, vlastně chřadne, protože mu ubývá chlorofylu. Možností, jak tento nástroj využít, bude mnoho,“ doplnil.
Toto pětitisícové město se zapojilo do pilotní fáze projektu a první výsledky očekává letos na podzim. Pak bude k dispozici jakýsi návod pro ostatní města.
Pomáhají satelitní snímky
K získání dat využívají výzkumníci satelitní snímky z družic v rámci evropského programu Evropské kosmické agentury. Družice přitom přelétává nad územím každých pět dnů, město tak získá informace nejen ve větším detailu, ale i v čase. Bude například vědět, na kterých místech během nejteplejšího období roku dochází k přehřívání, kdy vznikají největší rozdíly teplot a jak s těmito údaji zacházet.
Satelitní snímky odhalily, že Zlín ani Hradiště městy zeleně nejsou |
„Získané snímky umožňují výpočet tzv. NDVI indexu – jednoduchého ukazatele kondice vegetace. Díky sledování jeho vývoje v čase lze přesně určit, kde se stav zeleně zhoršuje, kde hrozí kritické sucho a kde je potřeba zásah veřejné správy,“ přiblížil spoluřešitel projektu Jakub Trojan z FLKŘ.
Kašna ochlazuje okolní plochy
Bojkovice patří k městům, které se dlouhodobě zabývají tzv. modrozelenou infrastrukturou. Jde o systém začleňování vodních a přírodních prvků do městské zástavby, nakládání s dešťovou vodou, zelené střechy, propustné povrchy, travnaté pásy, přístupné potoky, stromořadí a podobně.
Když před lety rekonstruovali náměstí, rozšířili tento veřejný prostor o břehy řeky Olšavy a vytvořili zde náplavku s lavičkami. Pro místní se tak zvětšil prostor pro trávení volného času a klima od řeky se zároveň přeneslo i na samotné náměstí, kde podobně jako v jiných městech dochází k největšímu přehřívání.
Města se učí čelit horkým létům, stromy přibývají pomalu, pomáhají pítka a mlžítka |
Nová kašna na náměstí je zase bezbariérová a tato vodní tříšť způsobuje další ochlazování plochy. Voda se pak recykluje a používá zpět. Při rekonstrukcích veřejných ploch tady používají propustné betonové dlažby.
„Umí dostat vodu do podloží a ta pak neodtéká bezúčelně do kanalizace,“ popsal Svoboda. „Tato dlažba navíc umožňuje zpětné odpaření vody, takže když nastane sucho, tak se odpaří zase nahoru. Nahrazujeme tím černé asfaltové plochy.“
Vysazování zeleně má řadu omezení
Odbory městské zeleně ve Zlínském kraji využívají různé pomocné nástroje. Ve Zlíně jde například o projekt Stromy pod kontrolou, ve kterém mají zaregistrovaných asi 23 tisíc stromů a který přináší pravidelnou kontrolu i následná opatření.
„Díky tomu máme přehled, jak stromy prospívají, v jaké jsou kondici, jaké použijeme opatření, řešíme odborné ořezy dřevin i injektáže,“ přiblížil vedoucí odboru městské zeleně ve Zlíně Ivo Divoký.
Ve Vsetíně mají zase k dispozici řadu studií nebo letecké snímky. „Ve městech je to se zelení poměrně složité, ale ze zkušeností už víme, kde stromy mají šanci přežít a kde ne,“ naznačil správce veřejné zeleně Petr Mikulík. „Bojujeme ale i s řadou omezení spojených s inženýrskými sítěmi a ochrannými pásmy, které výsadbu nové zeleně ovlivňují.“
Jednoduchý online nástroj
To vědí i v Bojkovicích. Nechali si proto vyrobit speciální v průměru až dvoumetrové betonové květináče, do kterých stromy na některých místech vysazují. Na první pohled to působí, že jsou zasazené v zemi. Díky tomu je možné je využít i v blízkosti inženýrských sítí.
Praha patří k nejzelenějším světovým velkoměstům. Kam se vydat v létě? |
Projekt zlínské a trnavské univerzity přinese městům a obcím užitečná data, která zatím neměla tak jednoduše dostupná. Právě o ně se budou moci v budoucnu opřít při svém rozhodování a plánování.
„Hlavním výstupem bude uživatelsky přívětivý online nástroj. Uživatel si v něm jednoduše vybere konkrétní lokalitu na mapě a okamžitě získá přehled o vývoji vegetace v posledních letech,“ naznačila mluvčí UTB Petra Svěráková. „Systém je navržen tak, aby nevyžadoval žádné technické znalosti,“ dodala.
