Většina diváků herce zná z populárního televizního seriálu Četnické humoresky. Nyní ho poznají v odlišné roli.
Máte stálé angažmá v Městském divadle v Brně, ale ani to zlínské vám není úplně cizí. Je to tak?
Ano, odehrál jsem tady kdysi jednu sezonu. Byl jsem mladý, měl jsem čerstvě vystudovanou JAMU a toto bylo moje první angažmá. Mám na to jen velmi dobré vzpomínky.
Po letech se vracíte. Přijal jste nabídku na Řeka Zorbu hned?
Ono to bylo trochu složitější. Letošní rok nezačal zrovna šťastně. Během necelého měsíce mi odešli oba rodiče, přestože nebyli nijak vážně nemocní. To bylo špatné. Pak začala mít rodinné problémy dcera a všechno se to tak nějak sypalo. Pak v květnu zavolala Hanka Mikolášková, se kterou se známe.
A nabídla vám roli Řeka Zorby?
Nejdřív jsme kecali, jak se mám. Ptala se mě, jakou mám vysněnou roli, kterou bych si ještě chtěl zahrát.
Co jste jí řekl?
Nic. Tedy, nechtěl jsem jí prozradit žádnou konkrétní. Nicméně jsem tak vyjmenovával, že třeba Zorba mě na mé cestě divadly vždycky tak trochu míjel a přitom bych si ho zahrál velmi rád. A ona mi na to hned řekla, že právě kvůli tomu volá.
Souhlasil jste hned?
Ten den jsem jí to ještě neslíbil, protože jsem se musel poradit s naším panem ředitelem. Ale ten mi to povolil, tak jsem souhlasil.
Vůbec jste nepochyboval?
Myslíte třeba, jestli to fyzicky zvládnu? Ne. Řekl jsem si, že prostě budu Řek Zorba a hotovo.
Dušan Sitek to má s přejížděním do Prahy zřejmě složitější, ale přesto, jak to zvládáte vy?
Já to do Brna nemám zase tak daleko. Takže jezdím autem, pustím si cédéčko s písničkami ze Zorby a za hodinku jsem doma. Občas si i opakuju text, protože doma mám vnoučata a ta mě často nenechají ani vydechnout. Kromě toho mám další role v divadle, dělám i dabing.
Líbil se vám filmový Zorba s Anthonym Quinnem?
Viděl jsem ho, ale unešený jsem byl hlavně z knížky od Kazantzakise. Je to výborný román, který přesně ukazuje mentalitu Kréťanů.
Dá se filmové zpracování s tím divadelním srovnat?
Film má své přesné výrazové prostředky, které divadlo zase nemá. Tam stačí detail na oči a každému je jasné, o co jde. V divadle nejsou oči pořádně vidět už z osmé řady. A hlavně my děláme muzikál, což film nebyl. A pro mě je to ta příjemnější varianta.
Zároveň je i choreograficky hodně náročný, že?
Choreografie je záležitost choreografa. Kroky nejsou striktně dané a rozhoduje o tom on. Já jsem našemu odborníkovi v divadle řekl, že jsem herec s částečným sklonem k tanci, tak ať to při vymýšlení kroků bere v úvahu. Ale máte pravdu, že je to i v tomto ohledu docela náročné.
S Dušanem Sitkem se na jevišti při zkouškách vidíte. Je to tak, že od sebe navzájem "opisujete"?
On to vymyslí a já to opíšu, tak to je. Ale vážně. Jasně že režisérka někdy řekne, že Dušan něco dělá dobře, abych to tak taky zkusil. Inspirujeme se navzájem.
Budete mít čas zajít na premiéru svého kolegy?
Ne. Bohužel mám v Brně představení Funny Girl a nestihnu to. Ale jindy snad ano.
