Ještě stojí, spíš než naději to ale znamená nebezpečí. Hotel Klenov na břehu přehrady Bystřička chátrá prakticky od poloviny 90. let minulého století. V té době sice ještě fungoval, už ale bez investic, a tak spíš dožíval bez vyhlídek do budoucna.
„Dnes je dávno zavřený, prorůstají jím náletové dřeviny a uvnitř doslova hnije. Doba, kdy se dal opravit, je myslím pryč,“ popsal místostarosta Bystřičky Karel Hurta.
Klenov je v soukromých rukách, majitelé ale nekomunikují a budova chátrá.
Ve své době šlo o velmi dobrý hotel s výbornou polohou - u vodní hladiny a se zalesněným kopcem za zády. V něm je ukrytá stejnojmenná přírodní rezervace protkaná značenými trasami pro náročnější turisty, protější břeh zase nabízí stezku pro ty, kteří se chůzí zase tolik vysilovat nechtějí.
Vzpomínky na jídelnu s kapacitou pět tisíc obědů denně
Ať se vydají na jeden či druhý konec, narazí na restauraci. V období od 60. do 80. let minulého století tady během léta korzovaly tisíce rekreantů, podnikovou chatu tady měla celá řada firem, namátkou olomoucká Sigma, generální ředitelství drah a nebo státní plynárny, a rekreanti se tady střídali v pravidelných turnusech celé léto.
Přehrada ale lákala i k individuální turistice, plný byl kemp na pláži i chaty kolem ní.
„Jen jídelna U Mokrošů měla denní kapacitu obědů pět tisíc porcí a pořád bylo plno,“ připomněl Hurta.
Místo vždycky mělo a dodnes má své kouzlo a pamětníci snadno loví střípky vzpomínek. Třeba na to, jak z hráze krmili rohlíkem kapry tak velké, že celá hráz obdivně vzdychala.
Nebo jak si plavci, kteří chtěli na druhý břeh, přivazovali k tělu nafukovací matrace, protože je ohrožovaly ledové proudy. Mluvilo se dokonce o obřím sumci, který mohl za několik utonutí. Ten je výplodem fantazie, ale pověst o proudech souvisí s jevem pro Bystřičku typickým - voda zhruba metr pod hladinou je výrazně chladnější.
Vzpomíná se i na nadšence s windsurfy, které k nám masově vtrhly v 80. letech. A že obejít přehradu trvalo skoro den, ale uprostřed a na konci byla hospoda.
Jsou tam dodnes i se stejnými názvy, U Bušů a U Mokrošů, každá na jednom konci nádrže, jejíž břehy jsou dost velké pro odpočinek, vodní sporty i rybáře.
Po roce 1989 zájem upadal
„Zlom přišel po devětaosmdesátém roce. Lidé masivně vyjížděli za hranice a domácí cíle upadaly v zapomnění,“ řekl Jiří Trezner z Muzea regionu Valašska, který na Bystřičku jezdí dodnes.
Místo ještě nějakou dobu vzdorovalo, dokonce si přehradu našla i zahraniční klientela, hlavně z Nizozemska.
„Lákaly je valašské kopce, s karavany jezdili i do Rožnova pod Radhoštěm,“ dodal Trezner.
Na Bystřičce měli k dispozici kemp přímo u vody, ale prakticky bez zázemí, a s tím, jak upadal zájem, šla dolů i kvalita služeb. Podnikové chaty byly po privatizaci na prodej a na Klenově se začali střídat provozovatelé.
Hotel chátrá...
Hotel neměl čističku odpadních vod a ani nikoho, kdo by ji měl zájem stavět. A tak nakonec zavřel. Několikrát byl na prodej, naposledy v roce 2015.
Jenomže poslední dražba byla zřejmě i posledním hřebíkem do rakve. Za celé roky nikdo z majitelů neudělal nic viditelného, co by vedlo k rekonstrukci a znovuotevření hotelu.
Alespoň vzbudit zájem se snaží facebooková stránka Zachraňme hotel Klenov. Stojí za ní středoškolák Filip ze Vsetína, který ji plní fotkami – poetickými zvenčí, protože stavba zasazená v zeleni zdálky stále vypadá jako zámeček, i realistickými zevnitř. Ty ukazují zdemolované, vybydlené prostory.
„Stránku jsem založil, abych dal dohromady lidi, kteří na Klenov mají dobré vzpomínky. Chci je motivovat, aby ji plnili příběhy a fotkami. Štve mě, v jakém je teď hotel stavu,“ prozradil student.
...ale přehrada zase ožívá
Naopak přehrada jako celek znovu ožívá. Na začátku tisíciletí ji Povodí Moravy vyčistilo a vrací se k ní i návštěvníci. Zatím téměř výhradně tuzemští.
Obec udržela v provozu jedno z posledních letních kin v regionu, promítání filmů střídají koncerty či dnes už dvacetiletý festival country muziky.
Kemp na břehu přehrady dostal nové toalety, další funguje pod hrází směrem od obce Bystřička. I na pláži je zázemí, funguje tam penzion s občerstvením, půjčovna loděk.
„Co chybí, je zásobování. Zatím se nenašel podnikatel, který by tam přes léto otevřel prodejnu se základními potravinami,“ podotkl Hurta.
Jako výchozí bod pro výlety po Valašsku je ale dobrým místem. Samotná přehrada je navíc kulturní památkou. Postavili ji v roce 1912 a ráz té doby si uchovala i samotná hráz a dům hrázného.
