Provozuje čtyři restaurace a ve dvou, které se nacházejí ve větším městě, problém se zákazem kouření nemá. Další dvě restaurace jsou ale na vesnici a v menším městě.
„A tam mi zákaz kouření zkazil kšeft,“ řekl provozovatel uherskohradišťské restaurace U Dolečka Milan Bubelíny.
I přes potíže jsou restauratéři ve Zlínském kraji nejpřísnější a zákaz kouření striktně vyžadují. Ukázal to průzkum, který se od ledna do března konal ve 280 náhodně vybraných podnicích napříč republikou.
„Výsledek mě potěšil. Ve Zlínském kraji si hosté ve většině restaurací nezapálí ani elektronickou nebo zahřívanou cigaretu, jejíž používání je na benevolenci provozovatele,“ uvedl lékař a senátor Jaroslav Malý, který průzkum inicioval.
V každém z krajů tým oslovil dvacet restaurací. Z nich šest bylo v obcích do tří tisíc obyvatel a čtyři naopak v krajském městě. Deset pak vybral tak, aby byla zastoupena města a obce různých velikostí.
Z výsledků se dá vyčíst, že 16 z 20 dotazovaných restaurací ve Zlínském kraji nepřipouští kouření žádných cigaret. Číslo 80 procent je vůbec nejvyšší v Česku, celorepublikový průměr činí 53,6 procenta. Pro porovnání, na Moravě je druhým nejpřísnějším Olomoucký kraj s jedenácti zcela nekuřáckými restauracemi. Také on se s 55 procenty dostal nad celostátní průměr.
Mnozí hosté si zvykli
Výsledky průzkumu korespondují s názory restauratérů, které oslovila MF DNES. Někteří šli dokonce zákazu naproti a ze svých provozoven udělali nekuřácké ještě před jeho přijetím.
Restaurace Pod starou knihovnou v Kroměříži zakázala kouření zhruba o rok dříve. O několik stálých hostů-kuřáků tím na začátku přišli. Po zkušenostech ale nápad hodnotí kladně.
„Zákazníci to přivítali a poměrně rychle si zvykli,“ líčí servírka Zdeňka Janková.
Dobrou zkušenost mají i v Pivovaru Malenovice, který je nekuřácký od samého počátku. Otvíral v roce 2013, tedy čtyři roky před plošným zákazem.
„Výhoda je, že v našich prostorách nikdy dřív hospoda nebyla a lidé sem tedy nebyli zvyklí přijít a zapálit si,“ popsal sládek Martin Velísek.
Vystačili si s informační cedulí, a hosté to pochopili i z toho, že na stolech nebyly popelníky.
„Ani jsme to nemuseli nijak zvlášť vysvětlovat. Samozřejmě se občas stane, že se někdo pokusí zapálit si, ale v klidu ho upozorníme. Respektují to,“ dodal Velísek.
Napříč republikou uvedlo 41 procent provozovatelů restaurací, že umožňují kouřit elektronické a zahřívané cigarety. Pět procent z nich přitom rozlišuje mezi oběma typy a povoluje jen jeden z nich. Mírně větší benevolenci přitom zaznamenávají kuřáci nahřívaných cigaret, které oproti elektronickým produkují méně kouře.
Třeba obě zmíněné restaurace, které byly nekuřácké už před platností zákazu, je ale netolerují. „Když už, tak už,“ usmála se Janková. „Obvykle se hosté zeptají, jestli smějí kouřit elektronické verze cigaret, a když řekneme, že ne, není to problém,“ doplnila.
Ve vztahu k e-cigaretám je Zlínský kraj nejpřísnější, naopak poměrně vstřícná je Praha a Královéhradecký kraj. Zároveň průzkum zjistil, že 0,7 procenta restaurací zůstává kuřáckých. Z 280 respondentů to představuje dvě restaurace v rámci republiky.
Dopady zákazu kouření na vesnicích jsou citelnější
Zatímco ve městech se po zavedení zákazu částečně obměnila klientela a restaurace jedou dál, na vesnicích jich několik zaniklo. Provozovatelé se shodují, že dopady jsou citelné.
Třeba restaurace Ve Dvoře, která je ve Zdounkách, bývá večer prázdná. Rozdíl v počtu zákazníků je velký a podle obsluhy klesly obraty všem restauracím v obci.
„Lidé pijí doma v garážích, kde mohou kouřit, jak chtějí. Zákaz jejich zdraví nijak neochránil,“ potvrdil Bubelíny.
Zastánci zákazu ale argumentují tím, že bude mít pozitivní dopad na výdaje ve veřejném zdravotnictví a také odkazují na zkušenosti ze zahraničí. „Země, kde zákaz platí delší dobu než u nás, vykazují úbytek počtu kuřáků až 14 procent,“ uvedl Malý.
Odhaduje, že dva roky trvání zákazu znamenají až 20 tisíc lidí, kteří nemuseli být hospitalizovaní s mrtvicí a srdečními příhodami.
Hygienici za tu dobu provedli na území celého Česka bezmála jedenáct tisíc kontrol. Z toho ve 420 případech udělili pokuty v celkové výši 311 tisíc korun.
