Turisté na snímku přicházejí k domu, kde žila poslední žítkovská bohyně Irma...

Turisté na snímku přicházejí k domu, kde žila poslední žítkovská bohyně Irma Gabrhelová | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

Kopanické samoty kupují Slováci, pomohl i fenomén žitkovských bohyní

  • 3
Nemovitosti na moravskoslovenském pomezí lákají zájemce ze zahraničí. Pomáhají i knihy o žítkovských bohyních, které tuto oblast zpopularizovaly.

Je to místo, kde se tak trochu zastavil čas. Rostou tady vzácné rostliny, domy jsou rozeseté na samotách v kopcích a nad vším se vznáší tajemství magických bohyní. Kopanice, lokalita v chráněné krajině Bílých Karpat, je unikátní místo s nezaměnitelnou atmosférou.

Ta sem v posledních letech přitahuje turisty, ale také kupce nemovitostí. Sehnat tady volný dům je proto těžké, fronta zájemců je velká.

„Poslední tři čtyři roky je hlad po domech na Kopanicích enormní,“ všiml si uherskobrodský realitní makléř Antonín Polášek.

„Táhne je sem čistý vzduch, klid, pohoda a také knihy o bohyních. Poptávka výrazně převyšuje nabídku a zájem je tak obrovský, že ceny za domy na samotách letí nahoru a jsou srovnatelné s větším městem,“ dodal.

Lidé se odstěhují, domy si ale drží

V kurzu jsou rodinné domy i stavební pozemky. Jenže moc jich na výběr není. Lidé v obcích sice vymírají a mladí se stěhují pryč, ale domů se často nezbavují.

„I když odtud někdo odejde za prací do města a přestěhuje se, domek si nechá k rekreaci, nebo jako nemovitost do budoucna,“ vysvětlil starosta obce Vyškovec Bohumil Hodulík.

Zájemci o bydlení někdy přijedou i osobně. Obcházejí domy, zvoní na zvonky a zjišťují, jestli majitelé nemají v plánu dům prodat. Slovenské realitní kanceláře totiž nemovitosti na kopanicích nenabízejí. Tamější kupci si podle nich častěji hledají zajímavé regiony v Česku na internetu.

V chráněné krajinné oblasti, do níž Kopanice patří, je stavění nových domů omezené. Proto nejvíce táhnou stará polorozbořená stavení nebo zemědělské pozemky, o něž zase stojí mladé rodiny utíkající z města do přírody.

Z obcí se staly rekreační oblasti

V Žítkové, Starém Hrozenkově, na Vyškovci nebo Lopeníku už řadu nemovitostí koupili právě Slováci. Jde hlavně o obyvatele příhraničního Trenčínského kraje, kteří měli do prvních obcí za hraniční čárou vždycky blízko – kvůli práci, nakupování i výletům.

Lov na bohyně. Žítková zažívá nápor turistů z celého světa

Před lety jezdili přes hranice hlavně nakupovat levnější benzin, teď často míří do zlínské zoologické zahrady a řada z nich našla zaměstnání v některém z velkých podniků ve Zlínském kraji. Další si na Moravě našli partnera a založili rodinu.

„Invaze Slováků je tady velká. Koupí starý dům a celý ho zrenovují a opraví,“ potvrdil starosta Starého Hrozenkova Milan Vaculík.

Většina z nich ale na česko-slovenské pomezí jezdí spíš na dovolenou.

„Stala se z nás rekreační oblast. Trvale obydlených domů máme zhruba stejně jako těch víkendových. I jeden starší manželský pár z Trenčína se tady naposledy ptal na nějaký objekt k rekreaci,“ řekl starosta Lopeníku Roman Buček.

Metr stavebního pozemku za tisíc korun

Podobná situace je i v okolí. V nedalekém Vyškovci má o nemovitosti zájem švýcarská firma, která už vlastní rekreační chatu Valmont a přikoupila budovu bývalé základní školy. Za desítky milionů korun ji chtějí přestavět na rodinné sídlo společnosti.

O domy na Kopanicích nemají zájem jen mladí lidé, ale i seniorské páry, lépe zajištěné a movitější.

„Samozřejmě jde o solventní klienty, kteří mají dost financí na to, aby zaplatili předražený starý dům, zbourali ho a postavili místo něj nový, který by stavebním požadavkům odpovídal,“ poukázal Polášek.

Za poslední tři roky se mu přímo v Žítkové podařilo prodat tři nemovitosti, přičemž ani jedna se v internetové nabídce dlouho „neohřála“. Dům na zboření, který by v jiné obci stál 500 tisíc korun, prodal za trojnásobek.

Kdyby šlo o stavební pozemek, mohla by se podle makléřů cena vyšplhat až na tisíc korun za metr čtvereční. To je částka srovnatelná se stavebním pozemkem ve Fryštáku kousek od krajského Zlína.