Už koncem ledna na slavnostním ceremoniálu v Londýně se spustí webová aplikace světově známé a respektované nezávislé vzdělávací instituce National Geographic Society, která bude propagovat vybrané památky Evropy. A proto teď v Kroměříži finišují.
Na seznam nejprestižnějších míst se totiž dostal i Arcibiskupský zámek a zahrady. Světu se představí jako součást programu Královská Evropa, jedné ze čtyř částí takzvaných Cest světového dědictví Evropy. Kroměřížské památky stanou po boku zámku Versailles ve Francii, italského královského paláce v Casertě nebo španělského sídla v Aranjuezu.
„Vážíme si, že jsme se ocitli v takové společnosti. Propagace bude orientovaná na Severní Ameriku a Čínu, přístupná ale bude celému světu. A všichni víme, že značka National Geographic je celosvětově platná a účinná,“ uvedl kastelán zámku Martin Krčma.
Největší část práce je na něm a jeho týmu. Připravují kvanta materiálů, jako jsou prezentace, fotografie a texty v angličtině, které se budou následně překládat do šesti dalších jazyků. Vše má svá pravidla a řád. A samozřejmě i úskalí.
„Předpokládá se, že každá z památek UNESCO má dostatečné marketingové a personální zázemí. To naše se ale dá těžko srovnávat s Versailles,“ usmál se Krčma.
Přesto dokážou požadavky i termíny naplnit. Jde výhradně o památky zapsané na seznamu UNESCO. Rozdělené jsou na čtyři samostatné „cesty“ Evropou: Podzemní, Antickou, Romantickou a Královskou.
Právě v té se bude propagovat i kroměřížské sídlo, přestože technicky vzato byl zámek knížecím, a ne královským palácem. Roli při výběru sehrál i fakt, že je spojený se zahradami.
„Zahrady vládců sloužily nejen jako důležité symboly, byly také klíčové pro rozvoj zahradnické vědy. Dnes mají návštěvníci možnost prozkoumat tyto dechberoucí parky, přičemž objevují filozofii někdejších panovníků spočívající v harmonii s přírodou,“ stojí ve zdůvodnění National Geographic.
Půjde o propagaci celé lokality
Z tuzemských cílů se do exkluzivního výběru dostal i Lednicko-valtický areál na jižní Moravě. Ten bude součástí Romantické Evropy, stejně jako gotický klášter na Le Mont-Saint-Michel ve Francii, údolí Wachau v Rakousku nebo historické centrum belgického města Bruggy.
„Česko se dlouhodobě prezentuje jako země příběhů a tento projekt to velmi efektně doplňuje. Má fungovat jako platforma pro lokální spolupráci, ale také pro spolupráci mezi zapojenými památkami. A ty moravské v něm mají velmi výhodnou pozici,“ uvedl produkt manažer agentury CzechTourism Miroslav Klusák.
Kampaň má podpořit individuální turistiku, tedy oslovovat jednotlivce, kteří podle ní naplánují cestu po Evropě. O propagaci se postará National Geographic Society, bude to i prostřednictvím „skautů“. Jde o respektované blogery a publicisty, kteří už na vybraných místech byli, nebo přijedou a popíší je svým pohledem.
I v tom je ovšem jisté nebezpečí. Neuvidí totiž jen samotnou památku, ale celé město, jeho okolí, silnice, které do něj vedou, služby – a zajímat je budou i další místa, která stojí za to vidět.
Propagaci můžou využít i okolní památky a akce
Propagace je zajištěná nejméně na dobu pěti let. Společně se zámkem a zahradami ji může využít celé okolí a další památky i jednotlivé akce.
„Je potřeba podívat se na to očima návštěvníka, který přejede půl světa, než k nám dorazí. A nabídnout mu co nejúplnější možnost poznání lokality,“ vysvětlil Krčma.
Už nyní se jedná o tom, zda kroměřížský zámek doplní poutní bazilika na svatém Hostýně či holešovská synagoga. Tím by se nabídka zásadně rozšířila o další samostatnou oblast historie.
„Z celosvětového pohledu je synagoga velmi významná díky osobnosti rabína Šacha. V zahraničí ji doceňují možná víc než lidé v tuzemsku. Navíc se k ní pojí tradiční židovské slavnosti,“ uvedla Ivana Kozáková, manažerka Sdružení pro cestovní ruch Kroměřížsko, která na plnění databáze spolupracuje.
Města a instituce zatím velký zájem neprojevují
Otázka je, jak se k nové možnosti města a instituce postaví. Velký zájem zatím patrný není. Propagační materiály v angličtině jsou nezbytnou nutností, ale nestačí. Musí se počítat s tím, že zahraniční návštěvníci skutečně přijedou, a pak se jim musí někdo věnovat.
V průběhu ledna se spustí stránky se základními informacemi, a ty se budou postupně doplňovat.
„První fázi děláme sami, v těch dalších už budeme závislí na tom, jak aktivní budou partneři, kteří se zapojí,“ vyzval Krčma.
Rýsuje se také spolupráce s Centrálou cestovního ruchu Východní Moravy, Arcidiecézním muzeem v Olomouci a městem, které pečuje o sloup Nejsvětější Trojice.
Ten je rovněž na seznamu UNESCO a ze světového pohledu je výskyt více takto chráněných památek na malém území unikátní.
Plánuje se i propagace košíkářského řemesla, které uchovávají v Morkovicích-Slížanech, nebo Muzea Františka Skopalíka v Záhlinicích. To jsou místa, která měla u zahraničních návštěvníků kroměřížského zámku úspěch.
