„Ve Zlínském kraji jde o tři základní a dvě střední školy,“ uvedla krajská radní pro školství Zuzana Fišerová.
Ředitelé škol se svými týmy mohli nastavit turnusy, kdy v jednom jsou žáci ve škole a v druhém se učí distančně. Nebo zkrátit prezenční výuku na několik dnů v týdnu, případně udělat distanční formou jen některé dny či týdny v pololetí.
Díky jejich zkušenostem a kreativitě se podaří ověřit více modelů najednou, což ministerstvo školství vítá. „Cílem je zjistit, jaké modely jsou efektivní, anebo naopak pro daný typ školy nebo některé předměty nejsou vhodné,“ vysvětlil ředitel tiskového odboru ministerstva Ondřej Macura.
I když je po třech měsících výuky příliš brzy na hodnocení, první odpovědi už se rýsují. „Naši studenti hlásili, že se jim tento typ výuky nezdá vhodný pro matematiku,“ naznačil ředitel kroměřížské Střední průmyslové školy mlékárenské Michal Pospíšil.
Týdně tam mají čtyři hodiny matematiky a jedna z nich připadá na pátek, kdy jsou dvě třetiny studentů na distanční výuce. Tři hodiny týdně tak absolvují s učitelem, čtvrtou samostatně. Fungovat by to mělo, možná ale hraje roli skutečnost, že matematiku studenti považují za obtížný předmět. Strašákem je dlouhodobě a v celé zemi.
Škola chce nový systém vyhodnotit v pololetí a podle výsledků možná upraví parametry. „Pokud zjistíme, že se nám to nelíbí, můžeme to změnit. Ale faktem je, že školství po covidu už nikdy nebude stejné jako dřív a musíme být schopní na změny reagovat,“ uvedl Pospíšil.
Model čtyři dny ve škole a pátý doma zvolili proto, že jsou odborná škola. Studenti mají řadu hodin v laboratořích a v rámci praktických cvičení. Jsou pro ně zásadní a nedají se přenést do online prostoru.
Naopak Střední průmyslová škola v Otrokovicích zvolila jiný systém. Do hybridního vyučování zapojila sedm tříd, z toho čtyři maturitní. Pro ně udělala kombinaci dnů a týdnů, které se během pololetí budou učit doma. Učební obory mají dva týdny v pololetí.
Je nezbytné dopředu nastavit podmínky
„Sedli jsme si k učebním plánům a vybrali, jaký typ učiva je vhodný. Samozřejmě to není možné aplikovat na praktickou výuku a hlavně je nezbytné, aby všichni věděli dopředu, kdy je co čeká,“ popsal ředitel Libor Basel.
V kombinaci samostatné práce a výuky ve škole vidí především zpestření studia. Žáky vede k samostatnosti a odpovědnosti. Využít se dá při práci na dlouhodobějších projektech. „Není to pro ně žádná úleva, méně práce to neznamená ani pro učitele. Jako doplňková forma výuky to má budoucnost,“ dodal Basel s tím, že osobní kontakt je a zůstane nenahraditelný.
Na základní škole v Ostrožské Lhotě mělo zájem o kombinovanou formu výuky jen pár rodičů. A část z nich později změnila názor. Aktuálně tedy mají jednoho žáka na prvním a jednoho na druhém stupni. Ti jsou vždy několik dnů doma a několik ve škole.
Podle ředitele školy Libora Daňhela je to ideální možnost pro děti mimořádně intelektově nadané nebo mladé sportovce či umělce. Dává jim to prostor rozvíjet jejich nadání a talenty.
„Kombinovat výuku ve škole a doma je správná cesta, proto jsme se do ověřování zapojili. Když to bude fungovat, mohlo by to našemu školství pomoct,“ uvažuje Daňhel.
Škole se osvědčily týdenní plány
V Ostrožské Lhotě museli výuku upravit jen mírně. „Dohodli jsme se, že když budou tito žáci doma, nebudou vyučující probírat nové učivo, ale opakovat a procvičovat,“ vysvětlil Daňhel. Navíc se žáci v kombinované formě mohou kdykoliv připojit k hodině a mluvit s vyučujícím.
Po technické stránce s tím škola nemá problém. Byla jedna z prvních v kraji, které během uzavření škol rozjely plnohodnotnou distanční výuku. Její učitelé už dříve využívali některé funkce MS Teams, s nímž pak pracovali.
Také na základní škole ve Střílkách se na začátku přihlásilo víc zájemců a část pak rozhodnutí změnila. „Usoudili, že raději chodí do školy každý den,“ usmál se zástupce ředitelky Michal Prchlík.
Škole se osvědčilo, že už delší dobu pracuje na principu týdenních plánů. To znamená, že se děti na začátku týdne dozvědí, co mají do pátku zvládnout. Přechod do online prostoru je díky tomu snadnější. „Jsme malá škola a individualizaci výuky běžně děláme, toto je pro nás jen další možnost,“ zhodnotil Prchlík.
Ministerstvo školství očekává, že hybridní model výuky povede k větší samostatnosti žáků a přizpůsobí vzdělávání více na míru dětem, které jsou například dlouhodobě nemocné nebo mají jiný důvod, proč upřednostnit distanční výuku.
