Peklo existovalo, hned třikrát. Valašsko si připomíná vypálené osady

  6:50aktualizováno  6:50
Před 67 lety vypálili němečtí vojáci pasekářskou osadu Ploština na Valašsku. Na jejím místě později vyrostl památník a tragédie se léta připomíná. Daleko méně už se vzpomínalo na to, že stejné peklo prožili o něco později lidé v Prlově a taky na Vařákových Pasekách.

Vypálení obce Ploština na Valašsku nařízené gestapem 19. dubna 1945 připomíná tento památník. | foto: Jan Karásek, MAFRA

Ploština, Prlov a Vařákovy Paseky. Tři místa v kopcích na Valašsku, která spojilo na samém konci války lidské utrpení. Během dvou týdnů je přepadli příslušníci speciální protipartyzánské jednotky SS. Důvod? Pasekáři pomáhali partyzánům. Snad ani nemohli jinak. První hořela pasekářská osada Ploština.

Ploština: 19. dubna 1945, 24 mrtvých, 10 vypálených domů

Ten kouř viděl cestou ze školy. Stoupal z lesa na kopci nad Vysokým Polem z míst, kde byla pasekářská osada Ploština. Byl čtvrtek 19. dubna roku 1945 a tehdy devítiletý Stanislav Machů spěchal domů. "Nepršelo a bylo oblačno," vzpomíná. "Lidé stáli a dívali se k Ploštině. Báli se." Právě v těch chvílích tam na kopci umírali lidé.

Příběh je ze všech tří nejznámější a na jeho konci je nejvíc křížků. Mohou za ně dva zrádci, kteří byli mezi místními partyzány. Ti přivedli speciální jednotku SS do osady a už cestou sbírali muže. Třeba bratra malého Stanislava, Františka. Nebo jeho strýce Jana.

Každého, o kom si mysleli, že je ve spojení s partyzány, odvedli na Ploštinu. Partyzánů bylo v té době v okolních lesích jen pár, dostali varování a skryli se. Pasekáři doufali, že když je Němci nenajdou, zase odtáhnou. To ještě nevěděli o zrádcích.

Následovaly kruté výslechy, Němci se opíjeli, rabovali a zapalovali. Po skupinkách pak zbité lidi vháněli do ohně a zezadu do nich stříleli. Přežít dokázal jediný muž, Jan Machů. "Když je nahnali do hořícího domu, dostal se k oknu a vyskočil z něj," vypráví jeho synovec Stanislav. "Tu stranu Němci nehlídali a kryl ho kouř, tak se dostal až do lesa."

Nikomu jinému se to nepodařilo. "Z Ploštiny jsme si mohli odvézt jen ohořelé torzo bratrova těla," vzpomíná Stanislav Machů v knize Hlasy z hořících domů. Podobně skončilo 23 mužů a jedna žena. Pohřeb měli 23. dubna. "Neměli jsme ani tušení, že právě v těch okamžicích se v Prlově odehrává stejně krutá tragédie," vypovídá Machů.

Prlov: 23. dubna 1945, 21 mrtvých, 8 vypálených domů

Jmenovala se Marie Růsková, do dvaadvacátých narozenin jí zbývaly dva měsíce. Snad měla zůstat ve Zlíně, kde pracovala jako služebná. Jenomže nezůstala.

V neděli 22. dubna roku 1945 se vydala do Prlova navštívit rodiče. Cestou potkala Slováky a uvěřila jejich historce o tom, že jsou zběhové a chtějí se přidat k partyzánům. Jenomže oni vyrazili téhož dne z vizovické základny jednotek SS. Hned druhý den byl Prlov obklíčený.

I o této obci píše v knize Hlasy z hořících domů historik Roman Cílek. A uvádí další, kteří mluvili. Třeba šestnáctiletý partyzán Alois Oškera. Nacistické mučení ho zlomilo a on procházel mezi prlovskými a ukazoval. Ten pomáhal, ten a ten také.

Místní lidi vojáci nahnali do hospody a před ní nechali nastartovaný náklaďák. Aby nebylo tolik slyšet. "V těch Němcích byl jakýsi posedlý vztek. Zřejmě si uvědomovali, že se blíží jejich válečná porážka," vypovídá v knize Olga Růčková, Mariina sestra. Slyšela, jak její setra křičí bolestí. Pomoct jí nemohla.

Zatímco Prlovští trpěli, opakovalo se to, co na Ploštině. Němci se opíjeli a opékali sele, které ukradli. Na konci dne bylo jednadvacet mrtvých od 17 do 56 let a osm vypálených stavení. V knize Romana Cílka se také píše, že občané Prlova v té zkoušce obstáli.

Vařákovy Paseky: 2. května 1945, 4 mrtví, 8 vypálených domů

Jestliže na Ploštině a v Prlově nacisté řádili na samém konci války, lidé z Vařákových Pasek zažívali peklo v době, kdy už se v okolí oslavoval mír. Popelem lehly v noci na 3. května. Nacisté tam však zabíjeli už o pár dnů dřív, 22. dubna.

Do největšího z deseti stavení na Pasekách přišlo gestapo. Ptali se na partyzány. Tomáš Vařák, táta deseti dětí, ale nikoho neprozradil. "Nic jim neřekl, tak ho aspoň zbili a zkopali," vypráví jeho žena Františka v rodinné kronice, kterou po válce sepsala její vnučka Věra Švadleňáková.

Vařákovi raději poslali dvě nejmladší dcerky ke strýci do Prlova. Tolik je chtěli chránit. "Druhý den kdosi přiletěl ze zprávú, že pálíja Prlov a lidi hážú do ohňa. Představa, že sú tam aj naše cérky, byla strašná. Můj sa rozběhl a chtěl pro ně utěkat. Daleko však nedoletěl. Spadl eště u nás na dvoře a téže noci umřel," vzpomíná Františka.

Dcerky prlovské běsnění přečkaly. Druhého května pak přišli na stejný dvůr Němci. Zbraněmi ale nehrozili, odložili je ve světnici a stavěli vysílačku. "Vtom sa objevili partyzáni a poslali děvčata, aby zjistily, co tam ti Němci dělajú," píše se ve vzpomínkách Františky. "Ještě ani nedošly k chalupě, když partyzáni začali střílat. Kulky jím hvízdaly kolem uší, ale naštěstí stačily utéct do lesa. Jeden z Němců uprchl, druhého partyzáni zastřelili."

Druhý den hořelo osm chalup z deseti. Celkem 14 lidí pak odvedli do Valašské Polanky. Františka s sebou měla dvě dcery a 19letého syna Karla. Matky a děti nakonec pustili na přímluvu německé hospodyně z fary. Tři muže a jednu ženu pak odvedli do Hošťálkové.

"Staříček Vaňků na vlastní oči viděl, jak jích mučili, že sotva na nohách stáli, potom jich donutili vykopat si hrob a nakonec jednoho po druhém zastřelili," píše se v kronice.

Nejčtenější

VIDEO: Houkajícím hasičům vběhli do cesty chodci i s kočárkem

Houkajícím hasičům vběhli pod kola chodci i s kočárkem

Hazard se životem předvedla skupina chodců na Valašsku. Hasiči spěchající s houkající a blikající cisternou k zásahu...

Čunek novou nemocnici ve Zlíně za 8 miliard neprosadil ani napodruhé

Jednání zastupitelstva Zlínského kraje týkající se výstavby nové nemocnice ve...

Jen na dalším odkladu se dohodli zastupitelé Zlínského kraje, kteří jednají o vzniku nové zlínské nemocnice. Ta má v...

Křižovatku sleduje čtrnáct kamer, evidují počet aut, rychlost i kolonu

Kamery sledují provoz na křižovatce ve zlínské části Louky.

Provoz na jedné z křižovatek ve Zlíně začalo sledovat čtrnáct kamer. Monitorují, jak je doprava hustá, kam auta jezdí,...

Kilometr dálnice stavíte rok, káral Babiš silničáře v Otrokovicích

Premiér Andrej Babiš se seznámil s tím, jak pokračuje stavba obchvatu Otrokovic.

Premiér Andrej Babiš zavítal v rámci své pracovní cesty po Moravě do Otrokovic, aby se podíval, jak pokračuje dostavba...

Lihový boss Březina přiznal velké ovlivňování svědků, hrozí mu další trest

Radek Březina u brněnského soudu, který projednává jeho údajné masivní...

Zlínský lihový boss Radek Březina se u soudu v Brně doznal, že v jeho případě docházelo k masivnímu ovlivňování svědků....

Další z rubriky

Křižovatku sleduje čtrnáct kamer, evidují počet aut, rychlost i kolonu

Kamery sledují provoz na křižovatce ve zlínské části Louky.

Provoz na jedné z křižovatek ve Zlíně začalo sledovat čtrnáct kamer. Monitorují, jak je doprava hustá, kam auta jezdí,...

Berdychovo rodiště získá další halu na tenis, víceúčelová jistá není

Plánovaná podoba sportovní haly ve Valašském Meziříčí.

Tenisté ve Valašském Meziříčí se mohou těšit na novou halu. Naopak stavba víceúčelového sportoviště ve městě, na které...

Dopravu u obchodní zóny ve Vsetíně má zlepšit okružní křižovatka

Křižovatka u obchodní zóny na ulici Generála Klapálka ve vsetínské lokalitě...

Do důležité stavby okružní křižovatky ve Vsetíně v lokalitě Ohrada se brzy pustí silničáři. Stavba se protáhne do roku...

Najdete na iDNES.cz