Rodiče jí uměleckou školu nechtěli dovolit, protože se báli, že se neuživí. Po vysoké škole se ale Lucie Trejtnarová stejně k řemeslnému tvoření dostala a dnes spolupracuje s novou zlínskou firmou Kave, která vyrábí obuv z recyklovaných materiálů a učí zájemce šít boty.
„Zjistila jsem, že se šití obuvi dá studovat, že tento obor má perspektivu, že se tím dá i uživit. Ale toto řemeslo vymírá a děti ve škole si často ani neumějí představit, že botu je opravdu možné ušít ručně, a dokonce v Česku,“ upozornila mladá designérka.
Zúčastnila se konference, kterou pořádal Klub absolventů Baťovy školy práce, kteří se aktuálně snaží vrátit obuvnictví mezi žádané profese. Firmy se shodují, že potřebují zručné ševce, designéry, strojaře, techniky a další profesionály.
„Máme asi dvě stovky zaměstnanců, ale pořád je to málo, protože zákazníci chtějí výrobky dodat co nejrychleji a nejlevněji. Už jedeme na tři směny včetně víkendů,“ poukázal Vítězslav Zlámal, ředitel společnosti Komponenty Zlín, která je tradičním výrobcem podešví, podpatků, stélky a dalších dílců a směsí nejen pro obuvníky.
Jediná střední škola v republice, která obuvnictví vyučuje, je Academic School ve Zlíně vzniklá z původní baťovské obuvnické školy. Zatímco z řad dospělých, kteří se hlásí do rekvalifikačního kurzu, je zájem velký, školáci ani jejich rodiče o tomto oboru většinou neuvažují.
„Potřebujeme ševcovské řemeslo restartovat, udělat ho takzvaně sexy. Dnes je manuální práce škaredé slovo a ostuda, proto je nutné už ve škole podporovat zručnost,“ vysvětlil předseda Klubu absolventů Baťovy školy práce Alois Langer.
Proto chce se svými kolegy docházet do základních škol a obuvnické řemeslo i jeho tradici ve Zlínském kraji připomínat a propagovat.
Klub začal také propojovat regionální obuvnické firmy, chce vrátit do škol dílny nebo ušít pár designové obuvi pro několik osobností, které přijedou na 60. dětský filmový festival do Zlína.
Drahomíra Pavelková, ředitelka Ústavu financí a účetnictví na Univerzitě Tomáše Bati, se na stáži ve Vídni zase spojila s výzkumným týmem, který se věnuje obnově zapomenutého průmyslu. „Je to teprve na začátku, ale pomohou nám k nastartování rozvoje obuvnictví v regionu,“ naznačila.
Obuvnickým firmám z regionu se daří
Zmíněná střední škola chce zase působit na rodiče, nabídnout moderně vybavenou šicí dílnu za sedm milionů korun, spolupráci s úspěšnými firmami i perspektivu nástavbového maturitního studia a vysokoškolských navazujících oborů na zlínské univerzitě.
„Rodiče potřebují jistotu a jasnou budoucnost pro děti, protože zatím si tento obor volí jako poslední únikovou možnost,“ upozornil Ivo Mitáček, jednatel Academic School.
Příkladů, že obuvnictví nemusí znamenat jen náročné sezení u stroje, je ve Zlínském kraji více. Například Jan Pop se věnuje zakázkovému šití obuvi. Design a modelářství obuvi a módních doplňků vystudoval na uherskohradišťské uměleckoprůmyslové škole, která potvrzuje, že o její absolventy je doma i v zahraničí zájem.
Václav Staněk s firmou Vasky má za sebou prvních deset tisíc párů vyrobené obuvi a vlastní prodejny ve Zlíně, Ostravě i Praze.
Firma Saltic vyrábí ve Zlíně speciální lezeckou a horolezeckou obuv, kterou z osmdesáti procent dodává do zahraničí.
Část společností ale navazuje na historickou baťovskou tradici, pokračuje v ní a má také úspěch.
„Servisujeme, opravujeme a repasujeme původní stroje na výrobu obuvi značky Svit, které většina obuvnických firem stále používá. K tomu ale vyrábíme i nové, které prodáváme třeba do Latinské Ameriky nebo Mexika,“ vysvětlil Jan Žáček z firmy Svit Machinery.
Ročně vyrobí kolem stovky strojů a dodává k nim také technologie. V zahraničí se na nich šijí boty pro armádu, dětská obuv, kovbojské boty i luxusní. Firma se stará i o stroje z baťovské éry, pomáhá malovýrobcům i šicím dílnám například v Dolním Němčí, kde společnost Baťa šije zakázkovou obuv.
Redaktorka MF DNES si vyzkoušela výrobu bot v dílně firmy Baťa v Dolním Němčí:
8. října 2017 |
