Tetování není jen cejch vězňů. Léčilo, zdobilo i pomáhalo v boji

  10:36aktualizováno  10:36
Na vsetínském zámku se koná originální výstava popisující historii barevného zdobení kůže, které sahá až do pravěku. Obrázky a symboly se v průběhu času vyráběly různými způsoby a měly řadu významů. Dnes je „kérka“ fenoménem, který dělí společnost.

Nosí je učitelé, doktoři či úředníci, mnozí lidé na něj ale stále pohlíží s despektem. Proč tomu tak je? Napovědět může unikátní výstava, kterou až do června hostí muzeum ve vsetínském zámku.

„Zejména starší generace se na tetování dívá jako na něco stigmatizujícího. Chceme ukázat, že to není nějaký výstřelek posledních dekád, ale věc, která má hlubokou tradici,“ říká kurátor výstavy Pavel Mašláň.

Proč se u nás mnohdy díváme na potetované lidi skrz prsty?
Souvisí to s tím, kdy se k nám tetování dostalo. Za socialismu to bylo něco nepřípustného, zdobili se takto jen vězni, prostitutky a lidé z okraje společnosti. Po revoluci se to změnilo a dnešní pohled už je mnohem benevolentnější.

Výstava ukazuje, že tetování je tu už tisíce let. Jaké jsou pro to historické důkazy?
Zdobení na kůži se objevilo například na mumiích, zachovalo se právě díky mumifikaci těl. Ale našlo se i na těle pravěkého muže Ötziho, který byl po tisíciletí uložen v ledu. Na těle měl rozesety tečky a čárky. Byly na místech postižených artritidou. Předpokládá se proto, že šlo o primitivní tetování s léčebným významem. Něco jako akupunktura.

Fotogalerie

Dnes plní tetování především estetickou funkci, případně vyjádření životního postoje. Jaké významy mělo v minulosti?
Byla jich celá řada. Některé domorodé kmeny jej používaly v boji k zastrašení protivníka. Plnilo ale také rituální funkci, třeba při přechodu chlapce do dospělosti. Zajímavá je identifikační funkce. Například z obličejového zdobení bylo možné rozeznat, jaký má ten člověk rodokmen, odkud pochází. Mohlo také souviset s náboženstvím či magickými rituály.

Kde bylo nejrozšířenější?
Prakticky po celém světě. Na výstavě ukazujeme snímky potetovaných domorodců z Jižní Ameriky, které dovezli cestovatelé Zikmund a Hanzelka. Rozšířené bylo i v Polynésii či Asii. Známá tetování pocházejí například z Japonska. V 19. století tam ovšem po reformách tetování zakázali a zůstalo jen v přístavních městech. Právě přes námořníky se pak šířilo do světa.

Jak to bylo v Evropě? Jsou k dispozici nějaké zmínky o slovanském tetování?
Nemůžeme vyloučit, že se tu takto lidé zdobili, žádné důkazy ovšem nejsou. Ve starověku Řekové i Římané využívali tetování jen k označení otroků. Víme, že tetování používali například křesťané, než to církev zakázala. Ale kříže na rukou či hrudi dodnes nejsou ničím výjimečným na Balkáně. Renesance tetování v Evropě přišla až v 19. a 20. století. Utlumili ji nacisté a znovu se obnovila díky hnutím jako hippies v 60. letech. Hodně se tetovali také různí cirkusáci a kočovní baviči.

Stávalo se, že se nechaly tetovat i slavné osobnosti?
Ano, například právě v Japonsku si nechal vytetovat draka na ruku ruský car Mikuláš II. V mládí se nechal ozdobit i anglický panovník Jiří V. Tetování měl také George Orwell. U osobností z české historie takové důkazy ale nemáme.

Proč je tetování tolik spjato s vězeňskou kulturou?
Už historicky byli někteří vězni takto cejchováni, i proto má tetování negativní nálepku. Někteří vězni si pak na svobodě nechávali tyto znaky překreslovat. V českých věznicích se ale ve 20. století stal z tetování fenomén. Sami vězni to brali jako něco, co je odlišuje od většinové společnosti. Pro zajímavost: také slovo „kérka“ je z vězeňského argotu, z romského slova kerel – dělat.

A v tom, jak si „kérku“ udělat, byli vězni velmi vynalézaví...
Ano, z českých věznic máme zapůjčené po domácku udělané tetovací strojky. Jsou vyrobené například ze strojků od walkmanů, drátků a propisek. Jako barvivo používali třeba špínu, kterou opálili z podrážek papučí a smíchali s očními kapkami. Hygiena nic moc. I proto je oficiálně tetování ve věznicích zakázané. Vězni si proto tetovací strojky schovávali, máme tady vystaven strojek ukrytý v Bibli.

Má tetování i nějaký regionální význam? Narazili jste třeba na valašské motivy?
Historicky ne, ale dnes je samozřejmě možné, že si někdo nechá vytvořit tetování odkazující k jeho domovině, třeba nějakými tradičními ornamenty.

Nejčtenější

Poslance Feriho na vinařské slavnosti napadli dva muži, skončil v nemocnici

Dominik Feri na konferenci k 20 letům Česka v NATO. (12. března 2019)

Poslance TOP 09 Dominika Feriho napadla na koštu vín v obci Boršice na Uherskohradišťsku dvojice mužů. Zraněný Feri byl...

Altrichter: Mám na děti frňák, s rozmazlenými smrady mě nebaví pracovat

Brankář Martin Altrichter slaví se Zlínem titul.

Den před naším rozhovorem si pustil dokument Cesta za titulem. Když sledoval staré záběry, znovu měl husí kůži. Už je...

Řidiče, který najel do lidí v podchodu, nově obvinili z pokusu o vraždu

Pokus s figurínou ukazuje, že kdyby se senior nedokázal pevně přitisknout ke...

Kriminalisté zpřísnili a rozšířili obvinění pětatřicetiletého řidiče, který loni v létě vjel do lidí v podchodu v...

Trpišovský po porážce: Změny nám neprospívají, Zlín je noční můra

Slávistický trenér Jindřich Trpišovský sleduje hru svých svěřenců ve Zlíně.

Za statečný výkon na Stamford Bridge pršela na jeho družinu ze všech stran chvála. Tři dny po zápase s Chelsea však...

Nejslavnější duel na závěr nadstavby. A kdo také může hrát o poháry

Jakub Yunis (v modrém uprostřed) z Olomouce v hlavičkovém souboji s teplickým...

Když slávisté ve zbývajících šesti kolech udrží první příčku, trofej za triumf ve fotbalové lize převezmou po utkání se...

Další z rubriky

Vědkyně a cestovatelka pojmenovala řasu z Antarktidy po Zikmundovi

Polární vědkyně Marie Bulínová.

Jméno Miroslava Zikmunda už není známé jen mezi cestovateli a spisovateli, ale také v odborných biologických kruzích....

D55 bude z betonu. Je hlučnější než asfalt, ale vydrží déle bez oprav

Na severovýchodní části dálničního obchvatu Otrokovic bylo nutné v roce 2016...

Zatímco druhá polovina dálničního obchvatu Otrokovic ještě bude asfaltová, další úseky D55 už budou mít betonový...

VIDEO: U baťovských domků mají popeláři trápení, auta míjejí o centimetry

Zaparkovaná auta komplikují průjezd vozu technických služeb ve zlínské čtvrti...

Zlínští popeláři denně prokazují řidičské umění, když v některých čtvrtích projíždějí podél zaparkovaných aut úzkými...

Najdete na iDNES.cz