„Měl jsem tehdy na začátku štěstí na partu šikovných dětí, které bavilo to stejné co mě. Chodit do přírody a zabývat se tím, co tam najdeme,“ říká Hlinský.
Cenu vyhlašuje už od roku 2001 regionální sdružení Líska, které spojuje osobnosti a organizace zaměřené na ekologickou výchovu.
Hlinský ji získal za dlouholetou práci s dětmi. Když dnes vzpomíná na své začátky, říká, že mu vlastně pomohla náhoda. Příroda ho bavila od dětství, po vojně ale věděl, že do zemědělství, které vystudoval, nastoupit nechce.
V Domě pionýrů a mládeže ale právě tehdy hledali někoho, kdo povede přírodovědné kroužky a bude se starat o zahradu. Tak to zkusil. „To byl rok 1982 a kromě dvouleté pauzy na rodičovskou dovolenou jsem tam dodnes,“ říká muž. „A pořád mě to baví,“ dodává s úsměvem.
Někdejší Dům pionýrů se proměnil na středisko volného času Alcedo, kde je dnes Hlinský zástupcem ředitele a vede oddělení přírodních věd. Kroužek ochránců přírody Ledňáčci, se kterým kdysi začínal, veškerým změnám odolal a existuje stále.
Jmenuje se po ledňáčkovi, kterého tehdy s dětmi pozorovali u rybníků ve vsetínské části Semetín. „Během léta odlovil rybářům spoustu ryb a nadělal škodu, ale nám se moc líbil,“ vzpomíná.
Děti jsou prý stejné jako dřív. „Pořád záleží na tom, jak je maminka s tatínkem vychovají,“ usmívá se Hlinský. Oproti svým předchůdcům mají mnohem větší přístup k informacím, a tedy mohou mít i více znalostí. Někdo to využívá, někdo ne. A čas od času se objeví skutečný nadšenec. Kroužek je ale otevřený všem.
Jen funguje v nezvyklém režimu – místo setkání každý týden mu věnují jeden víkend v měsíci. Ten pak tráví na hájence v Semetíně, kterou Alcedo spravuje. „V roce 2001 jsme měli v kroužku velmi akční děti s hodně zájmy a nebyli jsme schopní najít odpoledne v týdnu, kdy bychom se všichni sešli. Proto jsme zavedli víkendový režim,“ vysvětluje vedoucí.
Děti tady tráví víkend nejen pozorováním přírody, také se učí správně pojmenovávat to, co vidí, pohybovat se tak, aby přírodě neškodily. A především to, jak spolu vycházet.
Zázemí hájenky je pro Alcedo a jeho environmentální směřování velmi podstatné. Přes rok je prakticky pořád plná, dělají zde adaptační i jiné pobyty pro školní kolektivy, nabízejí tábory. Učí děti chovat se odpovědně k přírodě.
„Děti dobře vnímají, že to, co jim říkáme, myslíme vážně a sami se podle toho chováme,“ přemýšlí Hlinský. „Mnohem lépe reagují na informace, že mohou pro přírodu něco udělat, než dospělí.“
