Když v roce 2004 valná hromada Vodovodů a kanalizací Zlín (VaK) odsouhlasila bez výběrového řízení prodej části podniku nadnárodnímu koncernu Veolia Water, otevřela se tím cesta k takzvanému provoznímu modelu.
Veolia (dnes její dceřiná společnost Moravská vodárenská) vzápětí dostala infrastrukturu do pronájmu, kterou s velkými zisky provozuje. Zatímco vodárny, jejímiž akcionáři jsou města a obce, se starají s mnohem nižšími příjmy o potrubí a čističky. Po změně také prudce stoupla cena vody.
Spor o vodárnyValná hromada Vodovodů a kanalizací Zlín v roce 2004 rozhodla, že část majetku (vše, co je potřeba k jejich provozu) bude bez výběrového řízení prodána koncernu Veolia. Na tuto smlouvu byla vázaná smlouva o pronájmu infrastruktury a zavedení provozního modelu. Město Zlín, které je se 47 procenty největším akcionářem VaKu, na valné hromadě převedlo hlasovací práva na Českou spořitelnu. „Rozhodnutí valné hromady (...) soud považuje za mimořádně nemravné,“ napsal soudce Miroslav Weintštuk. Dvakrát (2010 a 2014) rozhodl o neplatnosti valné hromady brněnský krajský soud. První verdikt mu Vrchní soud v Olomouci vrátil, druhý potvrdil. |
Vrchní soud v Olomouci loni na podzim potvrdil, že tato klíčová valná hromada byla neplatná (více zde). A v těchto dnech rozeslal rozsudek s odůvodněním, v němž se píše, že viníkem celé situace je tehdejší vedení zlínské radnice, koncern Veolia a Česká spořitelna. Na ni město Zlín i některé další obce převedly hlasovací práva pro valnou hromadu.
„Naši předchůdci udělali v roce 2004 několik velmi špatných rozhodnutí. To je nyní naprosto jasné a Vrchní soud to pojmenoval,“ prohlásil současný primátor Zlína Miroslav Adámek z hnutí STAN.
Tehdejší primátor Tomáš Úlehla pochybení odmítá, podle něho vše proběhlo tak, jak má. „Bylo to tehdy nejlepší možné řešení. Nikdo neuvažoval o tom, že by nastaly nějaké problémy,“ hájil se před časem Úlehla, který v úterý nebyl na mobilním telefonu k zastižení.
Obešli stanovy i zákon
Pochybení ale není jednostranné. S návrhem na provozní model přišel koncern Veolia (tehdy její dceřiná firma Jižní Vodárenská), který tehdy skupoval vodárny po celé republice. Ve Zlíně tvrdil, že má zájem o provoz i akcie vodáren, nakonec ale zůstalo jen u prvního.
„Cílem společnosti JV (Jižní Vodárenská) však fakticky nebylo získat akcie společnosti VAK do vlastnictví, ale ovládnout ji a ponechat si její provozní část. Zájem o koupi akcií společnosti VAK byl prezentován pouze navenek, aby se postup formálně jevil v souladu se zákonem a stanovami,“ napsala v odůvodnění soudkyně Vrchního soudu v Olomouci Zdeňka Šindelářová.
Dále uvedla: „Ze zjištěného skutkového stavu jednoznačně vyplývá, že při prosazení provozního modelu došlo k obejití stanov a zákona.“
Tím je podle některých akcionářů, kteří požadují návrat vodáren do rukou měst a obcí, cesta k převzetí majetku otevřená. „Vznikl prostor, aby se vodárny vrátily do stavu před rokem 2004, kdy byly soběstačné. Takového strategického partnera, jako je Veolia, nepotřebujeme,“ je přesvědčený starosta Fryštáku Lubomír Doležel.
Město Zlín, které je se 47 procenty největším akcionářem, volí opatrnější postup. Chce si nechat zpracovat nezávislé právní a ekonomické posudky, které by mu měly říct, jak má postupovat dál.
Na smlouvu o prodeji části majetku vodáren je navázaná smlouva o pronájmu a provozování infrastruktury, která je podle kritiků také neplatná. To by znamenalo, že Moravská vodárenská provozuje vodárny už více než deset let na základě „ničeho“. „Tato věc bude důsledně právně a nezávisle posouzena,“ sdělil náměstek zlínského primátora Patrik Kamas z hnutí ANO.
Zlínu stačí získat jednoho akcionáře, a rozhodne sám
Předseda představenstva vodáren Svatopluk Březík už začal s Moravskou vodárenskou o situaci jednat, ovšem zatím bez kloudného výsledku.
„Převzetí provozní části od společnosti Moravská Vodárenská by nebylo jednoduché, neboť trvá na platnosti všech uzavřených smluv,“ řekl Březík.
Ředitel Moravské vodárenské Martin Bernard nebyl včera k zastižení, dříve uvedl, že je podle něho provozní model výhodný „pro obě strany“.
„Důležité bude změnit nespravedlivou nájemní smlouvu a upravit práva malých akcionářů,“ uvedl starosta Otrokovic Jaroslav Budek (ČSSD).
Upozornil, že Zlínu stačí získat na svoji stranu jednoho menšího akcionáře, a může rozhodovat o dalším dění ve vodárnách prakticky sám. Pro Budka je však přijatelná i úprava provozního modelu tak, aby obcím a městům plynulo více peněz.
