Před komunálními volbami ve Zlíně byla situace kolem Vodovodů a kanalizací Zlín (VaK), které provozuje Moravská vodárenská, jež je součástí koncernu Veolia, jedním z hlavních témat kampaně.
Většina stran a hnutí deklarovala, že chce návrat tohoto podniku městům a obcím. Zaručený recept, jak toho dosáhnout, však nenabízel nikdo.
Zlínský senátor Tomáš Goláň teď přichází s řešením, které by podle něj mohlo zafungovat. Navrhuje vyměnit představenstvo vodáren s tím, že to nové by podalo k soudu žalobu na vrácení podniku.
„Odvolání představenstva by měla být první věc, když nic nedělá,“ prohlásil Goláň. „Podle soudu je neplatná valná hromada vodáren, na které byl schválený prodej části podniku. Tím je smlouva o prodeji neplatná. VaK by měl žádat o vrácení podniku,“ argumentuje.
Klíčová valná hromada vodáren, na níž se prodej schvaloval, se konala v roce 2004. Předmětem prodeje bylo provozní zázemí, tedy vozový park, výpočetní technika a další věci, vše kromě potrubí.
Podle soudu ale byly na valné hromadě obejity stanovy podniku i zákon (více v článku Soud rozsekl spor o vodu ve Zlíně. Chybovala radnice, banka a Veolia).
Na prodej pak navazovala smlouva o pronájmu, která Moravské vodárenské zaručuje provozování vodáren se značnými zisky do roku 2034. To se některým kritikům nelíbí a tvrdí, že vedení vodáren ani města nedělá dost k nápravě.
„Doposud nebylo prokázáno, že smlouva o prodeji části podniku je neplatná, v takovém případě nemůžeme podávat žalobu na vydání podniku,“ reagoval předseda představenstva VaK Svatopluk Březík.
Naráží na fakt, že soudy ve Zlíně a v Olomouci řeší platnost dvou klíčových smluv a zatím o nich nerozhodly. Na rozdíl od Goláně si Březík myslí, že soud musí nejdříve přímo rozhodnout o smlouvách, protože verdikt o neplatnosti valné hromady neřeší jejich platnost (více čtěte v článku Otrokovice kritizují znění žaloby VaK Zlín. Chtějí se nás zbavit, tvrdí).
Podobně to vidí i ředitel Moravské vodárenské Martin Bernard. „Vodárenství na Zlínsku a v okolí provozujeme na základě platných smluv. Tuto skutečnost v letošním roce potvrdil i rozhodčí soud,“ poznamenal Bernard.
Nová zlínská koalice ještě o postupu nerozhodla
Klíčový ale bude postoj vedení zlínské radnice, které se po komunálních volbách zčásti obměnilo. Zlín je totiž se 47 procenty největším akcionářem vodáren. Koalici dnes tvoří ANO, STAN, KDU-ČSL, ODS a Piráti.
Po hnutí STAN dostalo vodárny do kompetence vítězné ANO, konkrétně nový náměstek Pavel Brada, který slibuje změny.
„Jsem přesvědčený, že by měla být zásadně posílena kontrolní funkce města ve vztahu k VaK, aby mohlo uplatňovat svůj vliv. Více to zatím nechci rozvádět,“ řekl Brada, který kritizuje způsob převodu VaK na Moravskou vodárenskou.
„Chceme realizovat takové kroky, aby se voda dostala zpátky pod kontrolu města,“ zdůraznil.
„Je to jedna z možností, musíme si to vyhodnotit. Každý soud stojí VaK peníze, není to levná věc. Musíme si říct, jestli je nějaká šance na úspěch, nebo ne,“ podotkl ke Goláňovu návrhu primátor Jiří Korec z ANO.
Podle něho si to nejdříve musí interně probrat koalice, přičemž mluvit se bude také o personální otázce. „Musíme si říct, jestli je struktura firmy a představenstvo na takové úrovni, abychom dosáhli toho, čeho chceme,“ naznačil Korec.
Záležet bude na dalších koaličních partnerech, kteří se k tématu zatím vyjadřují spíše neutrálně. Shodně tvrdí, že nemají dostatek relevantních informací.
„Názor pana Goláně můžeme vzít na vědomí a budeme ho posuzovat. Teď ale nedokážu říct, jestli je to dobrý nápad, nebo ne,“ konstatoval náměstek primátora Aleš Dufek z KDU-ČSL.
Politici zároveň upozorňují na skutečnost, že kvůli vodárnám je vedeno několik soudů. Tento by tak byl další a mohlo by trvat i několik let, než by padl definitivní verdikt.
Pokud by VaK vysoudil vodárny zpět, mohlo by to mít podle některých hlasů vliv i na cenu vody, která by se potom mohla snížit. Podnik by pak zřejmě také dosáhl i na dotace, což teď kvůli dlouhodobé smlouvě uzavřené s Moravskou vodárenskou nemůže.
