„Náš spolek vznikl proto, abychom otevírali témata architektury ve Valašském Meziříčí, podporovali kvalitní péči o hodnotné stavby a přinášeli inspirace, které mají smysl pro naše město i region,“ upozornila architektka Jana Vencálková ze spolku Horizont VAM.
Zdůraznila, že právě k takovým stavbám patří krásenské nádraží. „Ohrožená budova představuje poslední dochovaný a cenný příklad technické architektury 19. století na Valašsku.“
I když je v současnosti ve špatném stavu, není podle Vencálkové vše ztraceno. Jako příklad uvádí nedávnou úspěšnou rekonstrukci nádraží v Praze-Bubenči. „Pochází ze stejné doby, má i některé totožné prvky jako například schodiště. Původně bylo v podobně špatném stavu, tak jako naše nádraží,“ dodala architektka.
Místo vlaků přijíždí kultura. Nádraží Bubeneč se proměnilo na Stanici 6 |
Budovu pak od Správy železnic vykoupila radnice městské části Praha 6 a po rekonstrukci dokončené v roce 2024 ji přeměnila v multifunkční kulturní, komunitní a sportovní centrum s vyhledávanou restaurací nazvanou Stanice 6.
Proměna nádraží v Bubenči byla tématem první přednášky, kterou spolek ve Valašském Meziříčí uspořádal. „Jsme moc rádi, že pozvání přijal a přijel architekt Ondřej Tuček, autor oceňované přestavby bubenečského nádraží. Pro nás je to krásný příklad toho, jak lze citlivě obnovit technickou památku, a možná i inspirace pro to, jak jednou může vypadat budova našeho krásenského nádraží,“ uvedla Vencálková.
Možností je využití kdysi proslulé restaurace
„Hlavní je mít vizi náplně, bez toho to nepůjde. Významnou roli mohou sehrát místní firmy, které by navázaly na dlouhou tradici řemeslné zručnosti regionu a mohly by se v tomto prostoru prezentovat. Mohly by zde vzniknout také dílny mladých řemeslníků a tvůrců,“ upozornila.
Další možností využití je obnovení kdysi proslulé restaurace Antonína Duřpeka, která byla součástí nádražní budovy a jejíž inventář je dodnes uchován ve sbírkách Muzea regionu Valašska, včetně receptů manželky původního majitele.
Chátrající budova vlakového nádraží v Krásně nad Bečvou představuje poslední dochovaný a cenný příklad technické architektury 19. století na Valašsku. (leden 2026)
Chátrající budova vlakového nádraží v Krásně nad Bečvou představuje poslední dochovaný a cenný příklad technické architektury 19. století na Valašsku. (leden 2026)
Budova by zároveň mohla sloužit dalším funkcím, například jako depozitář Muzea regionu Valašska, hostel nebo startovací byty ve vyšším patře navazující na historickou funkci bydlení, nabízí se i propojení se sklářskou tradicí regionu formou expozice či spolupráce se sklářskou školou a místními umělci, nebo dokonce vznik centra pro rodiny s dětmi s Aspergerovým syndromem.
„Podobný projekt jsme objevili i v Anglii, což nás utvrdilo, že uvažujeme správným směrem. Náš záměr již podpořili i členové a děti Valašské společnosti historických kolejových vozidel, kteří by zde rovněž našli potřebné zázemí,“ doplnila Vencálková.
V Meziříčí chystají opravu nádraží, město žádá výraznější proměnu budovy |
Současně je nutné zachovat část objektu pro centrum telematiky, tedy navigační a dopravní systémy Správy železnic, které tam i v současnosti fungují. „Takto by se krásenské nádraží mohlo proměnit v živé multifunkční centrum, které propojí historii s dnešními potřebami města a jeho obyvatel,“ dodala Jitka Petřeková ze spolku Horizont VAM.
Cenu rekonstrukce odhadují na 40 až 50 milionů korun. „Náklady na demolici objektu podobného rozsahu se dnes pohybují v řádu až desítek milionů korun, takže ani bourání není levná záležitost,“ podotkla Vencálková.
Navíc by tak město přišlo o důležitou součást své identity. „V tuto chvíli hledáme silného partnera, s nímž bychom chtěli iniciovat založení nadace pro záchranu krásenského nádraží,“ dodala.
Vlastník stavby nemá zájem budovu prodat
Podstatné je také to, jak se k vizi záchrany nádraží postaví meziříčská radnice a vlastník stavby. Spolek se už snažil vyvolat jednání mezi městem a majitelem nádraží, kterým jsou České dráhy – Regionální správa majetku Brno. Jenže podle starosty Roberta Stržínka nemá vlastník zájem budovu prodat. „Není to téma, kterým by se město zabývalo. Není to aktuálně na pořadu dne,“ uvedl starosta.
Krásenské nádraží bylo postaveno v roce 1884 jako stanice tehdejšího městečka Krásno nad Bečvou, které je dnes součástí Valašského Meziříčí. Pravidelný provoz mezi Hranicemi na Moravě a Krásnem nad Bečvou byl zahájen 1. listopadu 1884 a o osm let později byla trať prodloužena až do Rožnova pod Radhoštěm.
Světla ze sklárny v Krásně nad Bečvou zdobila parníky, paláce i chrámy |
Po sloučení měst Krásno nad Bečvou a Valašské Meziříčí v roce 1924 byla schválena výstavba nové výpravní budovy pro obě města, která vznikla koncem třicátých let ve funkcionalistickém stylu.
„Cestující přijíždějící do Valašského Meziříčí tak mohou vedle sebe spatřit dvě cenné železniční stavby z odlišných období. Výjimečnou stavbou je také vodojem z roku 1930, který se v areálu železniční stanice nachází,“ doplnila Jitka Petřeková.
V budoucnu by mělo jít o velmi frekventovanou část města. V sousedství nádraží se nachází nákupní centra a brzy zde vznikne i nová městská čtvrť s kancelářemi a byty na místě bývalé Křižanovy pily nebo volnočasový areál přímo v prostoru před krásenským nádražím.
Další informace o zajímavé architektuře ve Valašském Meziříčí a okolí najdete na webu Valašský architektonický manuál.
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License
