„Když mi před lety zavolal kamarád a nabídl mi tuto práci, seriál jsem vůbec neznal. Tehdy takovou sledovanost ještě neměl. Uvědomil jsem si to až později,“ líčí Vladimír Furdík.
Od šesté série hrál jednu z hlavních postav Nočního krále. Sám prý neví, jestli je záporná, v každém případě jde o tajemnou a děsivou bytost, která velí oživlým mrtvolám a chystá se zničit svět.
Před každým natáčením vždy strávil několik hodin v maskérně kvůli náročné aplikaci speciální silikonové masky. Náročné pro něj bylo také naučit se chůzi této postavy.
„Režisér ode mě chtěl, abych kráčel uvolněným krokem a aby v tom bylo vidět, že se na něco těším. Nevěděl jsem, co se po mně chce,“ popisoval Furdík.
Vzpomínal i na díl seriálu, který tvořila velká bitva, jež se točila od ledna do března v noci u Belfastu.
„Pršelo, sněžilo, někdy jsem měl chuť to zabalit. Bylo to náročné a drsné. Potom se to ještě měsíc dotáčelo ve studiu,“ podotkl Furdík, který také přímo v Hradišti předvedl, jak vznikaly některé souboje v seriálu.
Mimochodem, jako člen kaskadérského týmu měl také všechny informace, kdy a jak která postava zemře, což mnozí herci netušili. Věděl také, jak seriál skončí, o čemž fanoušci seriálu spekulovali.
„Musel jsem si dávat pozor na pusu. Ale nijak jsem to neprožíval. Když jste toho součástí, tak se to nedá. Pak jsem se na to podíval v televizi,“ usmál se.
Slovenský rodák, který bydlí v Olomouci, se kaskadérskému řemeslu věnuje pětatřicet let a za sebou má zhruba stovku filmů zahraniční produkce, kde v akčních scénách zaskakoval za některého z herců, ztvárnil menší role bojovníků, pomáhal s výcvikem herců pro bojové scény a vymýšlel choreografii. Umí pracovat s koňmi, s historickými zbraněmi, zvládá tvrdé pády i oheň.
Každý den doma cvičí, stará se o zahradu a směje se u českých a slovenských komedií.
Na Letní filmovou školu dorazilo 5400 návštěvníkůPosledními projekcemi, takzvanými nedělními bonusy, skončil v Uherském Hradišti 45. ročník Letní filmové školy. Přehlídka nabídla dvě stovky celovečerních snímků, většina z nich se reprízovala. Akreditovalo se na ni asi 5 400 návštěvníků, což je o 300 více než loni. „Je to docela velký skok, několik let se množství návštěvníků drželo na podobné úrovni,“ řekla ředitelka filmové školy Radana Korená. V příštím roce by ráda pozvala zajímavé hosty, například polskou režisérku Agnieszku Hollandovou. Pořadatelé také chtějí nabídnout novou programovou sekci. (ČTK) |
„Pořád dokola bych si mohl pouštět Okresní přebor nebo Čtvrtou hvězdu, to mám moc rád. Herci z Dejvického divadla jsou geniální,“ prozradil.
Nabídky na filmování už si nevybírá. „Kdo první zavolá, toho vezmu. Je to nejlepší cesta, protože i nezajímavý film může být krokem dopředu. Tak jsem kdysi odmítl prestižní nabídku a místo toho vzal malý televizní film na Slovensku, kde jsem ale získal tři dobré kontakty, které mi o šest osm let později přinesly práci na velkých filmech,“ vysvětlil Furdík.
Spolupracoval se Scottem
Jako pětiletý začal chodit na řecko-římský zápas, ve čtrnácti ho vyměnil za jízdu na koni a historický šerm. K filmu se dostal právě přes koně, které štáby do scén potřebovaly.
Kaskadérství jako takové se ale nikde neučil. Podobně jako tým českého kaskadéra Ladislava Lahody, který spolupracoval na filmu Titanic, se tuto profesi naučil spíše dlouholetými zkušenostmi.
Přesto v zahraničí dosáhl toho, že si ho produkce i režiséři pamatují a vyhledávají. Opakovaně spolupracoval s britským filmařem Ridleym Scottem, hrál ve snímku Sherlock Holmes, Prometheus, Thor, Exodus, Království nebeské, v bondovce Skyfall či Pirátech z Karibiku.
„Předchází mne nějaká pověst, ale nevím jaká. Myslím, že to může být spolehlivost, která je důležitá. Když točím scénu, udělám to ne na sto procent, ale ještě líp. Je to i o přípravě, o přístupu, vztazích. Musíte něčím zaujmout, aby si vás tito lidé zapamatovali,“ konstatoval Furdík.
Jeho snem je zahrát si ve westernu. „Vyrostl jsem na nich. Navíc tam má člověk na sobě lehký kostým, pistoli a hotovo. Žádné těžké brnění, přilba, meče a podobně,“ podotkl.
