Proměnu věznice v Hradišti na muzeum nechce platit kraj ani město

  12:15aktualizováno  12:15
Rekonstrukci bývalé uherskohradišťské věznice zřejmě zaplatí stát. Město zvažuje, že dá peníze na úpravu veřejného prostoru kolem budovy, a Zlínský kraj chce investovat do vybavení Muzea totalitních režimů, které tam má vzniknout.

Ať už bude justiční palác za pár let vypadat jakkoliv, jeho proměnu nezaplatí Zlínský kraj ani město Uherské Hradiště. Jejich představitelé to oznámili na posledním jednání komise, která se kvůli věznici schází. Nulový podíl na rekonstrukci a provozu areálu sdělili také zástupci ministerstva kultury.

Fotogalerie

„Vypadá to, že kompletní proměna budovy půjde na náš vrub,“ konstatoval Radek Ležatka, mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který je vlastníkem nemovitosti a spadá pod ministerstvo financí.

„Zástupci města i kraje nám sdělili, že se na vybudování nebudou podílet žádnou částkou. Mají na to právo, není to nic proti podepsanému memorandu,“ vysvětlil.

Čtyřicet milionů na úpravy okolí, čtrnáct na vybavení muzea

Město i kraj totiž nechtějí investovat do státního majetku, o nějž by se, podle zástupců, měl stát postarat sám.

Uherské Hradiště nicméně zvažuje, že na úpravy veřejného prostoru kolem věznice rezervuje 40 milionů korun.

„Ano, předpokládaná částka by mohla vyšplhat až do této výše. Ale zatím je to jen v rámci úvah, které neprošly žádným schválením,“ upozornil mluvčí radnice Jan Pášma.

Také Zlínský kraj si v rozpočtu vyhradil peníze. Čtrnáct milionů korun chce investovat do vybavení Muzea totalitních režimů, které by mělo vzniknout v prostoru autentických cel a vězeňské kaple.

„Dělali jsme si odhad toho, kolik by mohlo stát vybavení muzea projektory a dalšími potřebnými zařízeními, a vyšla nám tato částka. To bude náš podíl. Ale vkládat peníze do státní nemovitosti nehodláme,“ potvrdil také hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek.

Soud trvá na svém přesunu

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových teď zvažuje nový požadavek okresního soudu na prostory.

„V podstatě potřeby soudu jsou stále stejné a z toho také pramení i naše požadavky na konkrétní prostory a technické řešení. Konkrétnější být v této chvíli nemůžeme,“ naznačil mluvčí soudu Michal Tománek.

Až úřad žádost vyhodnotí, mělo by být jasné, která z navržených variant je nejlepší. Odborníci z Ateliéru Velehradský nabídli devět různých možností, jež se liší především počtem a složením státních institucí, které by se do areálu přesunuly.

Jako nejlevnější se ukázalo řešení, které navrhuje, aby ve věznici kromě muzea sídlila i hradišťská pobočka Katastrálního úřadu, Státního pozemkového úřadu a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Náklady na rekonstrukci by nepřesáhly 300 milionů korun. V tomto případě by ale budovu nemohl využívat soud, který ji potřebuje.

Druhá nejlépe hodnocená varianta, kterou ateliér nakonec doporučil k řešení, vychází soudu vstříc.

V ní by se kromě muzea měli do budovy nastěhovat soudci spolu se státními zástupci, kteří zatím sídlí v budově policie, a pracovníci probační a mediační služby pracující v přístavbě ve dvoře okresního soudu. Podle výpočtů firmy by tato varianta stála 345 milionů.

Věznice zanikla v roce 1960

Provoz Muzea totalitních režimů by si podle vyjádření ministerstva kultury vzalo na starost Moravské zemské muzeum, které už se Slováckým muzeem vymýšlí jeho podobu.

Věznice v Hradišti byla komunistickým peklem, popravy hlásilo vytí psů

„Až požadavek soudu vyhodnotíme, materiál rozmístění státních institucí i budoucnosti areálu zpracujeme,“ slíbila generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Arajmu.

Stavba věznice začala v roce 1891 a skončila za šest let. Do povědomí lidí se zapsala hlavně kvůli zločinům páchaným na odpůrcích komunistického režimu v 50. letech 20. století. Věznice zanikla spolu s krajským soudem roku 1960 při další reformě státní správy.

V budově pak byly kanceláře a sklady, postupně se ale vyprázdnila. Dnes v budově justičního paláce sídlí střední uměleckoprůmyslová škola a objekt bývalé věznice chátrá.

Autor:

Nejčtenější

Sparta - Slovácko 0:2, bez šancí, bez gólů, hosté trestali špatný výkon

Sparťanský útočník Libor Kozák nevěří svým očím během duelu se Slováckem.

Sparťanští fotbalisté vstoupili do nového ročníku levou nohou. V 1. kole Fortuna ligy proti Slovácku sehráli ve všech...

Kouč Jílek: Dostali jsme pořádnou facku, hodně lidem to nahraje

CO S TÍM? Zadumaný sparťanský trenér Václav Jílek během neúspěšného zápasu se...

Nikdy na jeho tým nepřišlo doma tolik fanoušků. „Skoro patnáct tisíc lidí, fantastická atmosféra a my se jim odvděčíme...

Zlín - Slavia 0:1, body pro obhájce zařídil po šťastném odrazu Hušbauer

Slávistická radost ve Zlíně, střelec gólu Josef Hušbauer (vpravo) v objetí...

Slávističtí fotbalisté za obhajobou titulu vyrazili vítězstvím. V úvodním kole nového ročníku na něj dosáhli ve Zlíně,...

Na Slovácku stále žijí potomci Velkomoravanů, žasne archeolog Galuška

Archeolog, historik a publicista Luděk Galuška je odborníkem na období Velké...

Shodná DNA současných obyvatel ze Slovácka s kosterními pozůstatky lidí žijících v období Velkomoravské říše překvapila...

Z nákladního auta na D1 vytekla kyselina sírová, řidič zřejmě zaspal

Jiří Vaculík (vlevo) a Petr Chmela začínali coby spoluhráči v kapele Symfonik...

Mikrospánek mladého řidiče zřejmě stál za nehodou nákladního auta, které převáželo barely s vysoce koncentrovanou...

Další z rubriky

Z nákladního auta na D1 vytekla kyselina sírová, řidič zřejmě zaspal

Jiří Vaculík (vlevo) a Petr Chmela začínali coby spoluhráči v kapele Symfonik...

Mikrospánek mladého řidiče zřejmě stál za nehodou nákladního auta, které převáželo barely s vysoce koncentrovanou...

Díky manželce jsem si oblíbil moravské víno a brynzu, říká lídr Uriah Heep

Kanadský rodák Bernie Shaw s legendární britskou skupinou Uriah Heep vystoupil...

Od roku 1986 je zpěvákem britských hardrockerů Uriah Heep, s nimiž dorazil na letošní ročník vizovického festivalu...

Africký mor se podařilo vymýtit, divočáci se ale na Zlínsku přemnožují

Ilustrační snímek

Divoká prasata se vracejí ve velkém na Zlínsko, kde jejich populaci myslivci kvůli africkému moru nedávno téměř...

Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?
Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?

Jsem mámou jedné úžasné holčičky, která si žije ve svém batolecím světě a nic ji netrápí. To však bohužel nemohu úplně říct o sobě, tak jsem se rozhodla se ze svých obav a pochyb aspoň vypsat.

Najdete na iDNES.cz