„Dokumentace pro provádění stavby má být hotová v roce 2025, čili v tomto roce nejdříve může být rozhodnuto o startu rekonstrukce,“ přiblížil aktuální termíny primátor Jiří Korec (ANO).
Ještě předtím ale bude muset Velké kino projít výjimečnou zátěžovou zkouškou, která ukáže, v jakém stavu jsou jeho nosné konstrukce. A jestli je navržené řešení realizovatelné. Odehrát by se měla na přelomu roku.
„Nosná konstrukce není nikdy stoprocentně zrentgenovaná, takže architekti potřebují vědět, jestli je jejich řešení adekvátní a životaschopné, anebo je nosná konstrukce v ještě horším stavu, než se počítalo. Pak by museli zvolit jiné řešení,“ nastínil Korec.
Na Velkém kině, které bylo při svém otevření v roce 1932 největším promítacím sálem v tehdejším Československu, je unikátní jeho nosná konstrukce. Měří 33 metrů a nepodpírá ji žádný sloup. Při otevření byla nejdelší v zemi. Proto památkáři požadují, aby byla zachována. Současně je ale nejslabším místem budovy. Zatěžkávací zkouška se bude týkat právě nosníků, na kterých leží střecha.
„Mělo by dojít k postupnému zatěžování nosníků, aby se zjistila jejich nosnost. Zatím jsem se s tím nesetkal, je to historická záležitost,“ přiznal vedoucí odboru realizace investičních akcí radnice Petr Hloušek. S tím, jak se bude stále více zatěžovat nosná konstrukce, budou odborníci sledovat, jak se chová, jak moc se prohýbá a co všechno vydrží. „Může se stát, že když bude někde špatný spoj, tak povolí. Konstrukce kina by se ale zbortit neměla. Je z oceli, která má tvárnou schopnost,“ poznamenal Hloušek.
Velkolepé Filmové žně přilákaly do Zlína celebrity, ukončili je nacisté |
Pokud by nešlo o památku, nosná konstrukce, která už nesplňuje současné normy, by se jednoduše vyměnila za novou a test by se nedělal. Stojí totiž čas i peníze. Kvůli historické hodnotě i bezpečnosti jí však projde.
„Statistici nechtěli dát hlavu na špalek jen teoretickým výpočtem, potřebují si to takto ověřit, aby si byli jistí,“ zmínil Hloušek.
„Nosná konstrukce je jedním z důvodů, proč byla budova prohlášena za kulturní památku,“ vysvětlil už dříve Ladislav Buchta z kroměřížské pobočky Národního památkového ústavu.
Oprava bude stát minimálně čtvrt miliardy
Projekční firma navrhla nad stávající nosníky umístit jeden supernosník, který by jim měl ulehčit a neměl by příliš kazit podhled kina. Stávající podhled bude muset být odstraněn, aby se mohl zátěžový test udělat a lidé se dostali k nosníkům, které zatíží závažími. Zlínští radní už vybrali firmu, která bourací práce během zhruba tří měsíců provede.
Město také už dříve v architektonické soutěži na přestavbu Velkého kina vybralo firmu re:architekti. Podle jejího návrhu se má kulturní památka na náměstí Práce přestavět tak, aby získala původní podobu čisté „krabice“, jakou jí dal před zhruba 90 lety architekt František Lýdie Gahura. Vítěz soutěže vypracuje i projektovou dokumentaci a dodá ji městu se stavebním povolením.
Pak bude na vedení Zlína, jak bude postupovat dál. Záležet bude zejména na tom, jestli se mu podaří sehnat externí zdroje financování. Původní náklady na opravu se pohybovaly kolem 250 milionů korun, dnes to může být o 100 milionů více. Město by to z vlastních peněz nezaplatilo.
Zlín s přestavbou Velkého kina váhá, přednost mohou dostat jiné investice |
„Aktuálně je jedinou možnou dotací asi 80 milionů korun z ITI (dotační program určený aglomeracím). Co bude za dva roky, teď nevíme,“ poznamenal Korec. „Příprava ale běží normálně dál, neztrácíme čas a neprodlužujeme termíny,“ doplnil.
Město čekají i další velké investice, jako je třeba proměna náměstí Míru nebo postupná přestavba zimního stadionu. Pokud jde o dopravu, tak například obchvat Zálešné nebo pravobřežní komunikace z Prštného pod Jižní Svahy.
V průběhu přípravy už firma musela upravovat návrh na proměnu Velkého kina. Památkářům se nelíbilo, že by boční stěny měly být celé prosklené, což by podle nich narušovalo vzhled funkcionalistické budovy, jenž by měl být jednoduchý a jednotný. Což se podařilo vyřešit tak, že vedle prosklené stěny bude ještě jedna zasouvací, která by měla povrchem odpovídat okolní fasádě.
„Studii návrhu je nutné rozpracovat do konkrétní projektové dokumentace, která bude z hlediska památkové péče ještě posuzována,“ dodala mluvčí Národního památkového ústavu v Kroměříži Petra Zelinková.
