Je to trochu nenápadný prostor schovaný mezi rodinnými domky. Mezi ulicemi Šrámkova a Nová ve zlínské části Malenovice se rozprostírá prostranství se stromy, bylinkovými záhony, ale i hracími atrakcemi a cvičebními nástroji.
Velískova zahrada, jak se parku říká, teď bude známější než dříve. Získala totiž druhé místo v letošním ročníku celostátní soutěže Park roku.
Pro Zlín jde o velký úspěch hned z několika důvodů. Velískova zahrada se dokázala prosadit v silné konkurenci velkých parkových projektů z celé republiky. Například vítězné Tyršovy sady v Pardubicích mají rozlohu 50 tisíc metrů čtverečních, což je desetinásobek malenovického parku.
Fotogalerie |
„Od toho se také odvíjí cena za realizaci, kdy Velískova zahrada je minimálně desetinou ceny ostatních parků. To je důležitý moment – že i na malé ploše za málo peněz se dá zrealizovat hodnotné a nestandardní dílo,“ vyzdvihl mluvčí magistrátu Tomáš Melzer.
Zelený parčík nechalo město vystavět před dvěma lety a dalo za něj přes dva a půl milionu korun. Vznikl na místě, kde kdysi bývaly zahrádky s kvalitní zeminou. V poslední době ale šlo o zpustlou a neudržovanou plochu.
„Byla to přerostlá džungle, jen neudržované křoviny, staré stromy. Vyskytovali se tam bezdomovci a nejspíš i narkomani, protože jsme nalezli použité jehly. To místo si zasloužilo zkultivovat,“ uvedl náměstek primátora Bedřich Landsfeld.
Zástavba? Ne, lidé chtěli ponechat místo se zelení
Plocha byla přitom určena k zástavbě, ale místní obyvatelé si přáli, aby prostor zůstal zelený a sloužil k procházkám, odpočinku, ale i aktivnímu vyžití. V okolí totiž žádné podobné plochy nejsou.
Celá koncepce proměny byla postavena na tom, že i uprostřed městské zástavby může být kousek „divoké přírody“.
„Děti mohou na vlastní oči vidět, z jakých květů má maková panenka sukni nebo jak dlouho trvá, než ze semínka vyroste třeba květ cínie. Také zjistí, že jablko neroste v igelitovém sáčku v supermarketu a že chutná úplně jinak, když si jej sami utrhnou,“ vysvětlila projektantka Zuzana Řezníčková z projektové kanceláře A-S.
Park je zajímavý rovněž tím, že tu zůstaly původní travnaté a bylinné porosty i staré ovocné stromy. Záměrem bylo ponechat i dřeviny, které už nejsou v nejlepším stavu a v budoucnu je čeká kácení. Zároveň se ale vysadily nové stromy.
„Nechtěli jsme hned vše pokácet a stavět na zelené louce. Šlo o to, aby především děti viděly, jak strom stárne, nese ovoce a že ve starých dutinách hnízdí ptáci,“ vyjmenoval Melzer.
Cenu má i park Komenského
Porota soutěže ocenila také kompoziční řešení a rozmístění jednotlivých prvků, které využívá maximálně celé území.
„V parku je velmi dobře a prakticky navržena cestní síť včetně rozmístění laviček a herních prvků pro děti i dospělé. Také se tu citlivě pracuje s různými typy trávníků, od pravidelně sečených až po květnaté louky. Park ozvláštňují i každoročně vysévané letničkové záhony,“ podotkla Jana Šimečková, ředitelka Svazu zakládání a údržby zeleně, který soutěž Park roku pořádá.
V parku se nacházejí i ekologická stanoviště s prvky, které mají pomoci s výchovou dětí. Ty tady najdou například ještěrkoviště, ptačí budky nebo hmyzí domeček. Město k jednotlivým prvkům ještě plánuje doplnit cedule s popisem.
Pro Zlín přitom nejde o první ocenění, za posledních pět let odborníci ocenili hned tři úpravy odpočinkových ploch.
Park Komenského se dokonce stal českým parkem desetiletí a zahradničtí experti jej označili za perlu zahradní architektury srovnatelnou s parky v nejvyspělejších zemích světa. Cenu získala i úprava Gahurova prospektu před Kongresovým centrem.
„Pro nás je o to cennější, že nejde o ojedinělý úspěch. Důležité je ale hlavně to, že tyto plochy hojně využívají rodiny s malými dětmi,“ dodal Landsfeld.
