„Kam jít na školu, zatím nevím,“ líčil osmák ze Zlína. „Chtěl bych někam, kde se dá využít práce s počítačem, která mě baví. Určitě chci mít maturitu a nechci nikam jezdit, ale zůstat ve Zlíně,“ popsal svoje požadavky mladík, který přišel s maminkou. Stánky však obcházel sám. „Máma mě poslala, ať si to projdu a pak sám řeknu, co mě zaujalo,“ řekl Adam.
Nejen na podobné nerozhodnuté studenty mířila akce, kterou ve Zlíně v listopadu pořádala Krajská hospodářská komora (KHK) a v posledních týdnech se konaly i ve zbytku Zlínského kraje.
Výběr školy se totiž pro deváťáky stává čím dál větším oříškem. Oborů přibývá, školy se předhánějí v nabídkách, rodiče dohledávají informace na sociálních sítích a internet je zahlcuje radami i protichůdnými doporučeními. Psychologové, učitelé či kariérní poradci se shodují: dětem nechybí zájem, ale orientace v přetlaku možností.
Experti poradí žákům s výběrem školy. Kraj rozšíří kariérové poradenství |
„Chceme propojit svět školství se světem práce, aby děti měly jasnou informaci o tom, o jaké profese je v regionu zájem,“ vysvětluje projektová manažerka KHK Olga Šišková. „Školáci si tady berou letáky, získají informace přímo od škol a pak zvažují, kam se vypravit na den otevřených dveří. Rodiče s nimi nemůžou objet deset škol v regionu, také mají omezený volný čas.“
Právě rodiče hrají při výběru školy klíčovou roli. „Žáci často nevědí, kam jít. Rozhodují za ně rodiče a těm jde hlavně o budoucí uplatnění,“ říká Alice Tesaříková, zástupkyně ředitele SPŠ Otrokovice, kde během dnů otevřených dveří předvedou laboratoře, odborné učebny i reálnou výuku.
„Ukazujeme, že třeba aplikovaná chemie nebo přírodovědné lyceum nabízí perspektivu nejen na trhu práce, ale i na vysoké škole,“ podotýká Tesaříková.
Každý třetí lituje své volby
Volba školy se přitom každému nepovede. Průzkum zlínské společnosti Trexima ukázal, že 30 až 40 procent středoškoláků v Česku na konci svého studia lituje volby oboru. Dalších 10 až 15 procent by si obor sice vybralo znovu, ale studovat by jej chtěli na jiné škole.
„Někteří žáci k nám přijdou, protože jim rodič řekl: Budeš instalatér. A až během roku zjišťují, jestli je to dobře,“ popisuje Martina Jandorová, která působí jako psycholožka na SOŠ Josefa Sousedíka ve Vsetíně. „Doporučuju nechat to na dětech. Přestup na střední školu je už tak velký zlom, a pokud obor nebude studenty bavit, nebudou mít motivaci jej dokončit.“
Kariérní kompas. Osmáci chtějí podnikat, o společenské směry nemají zájem |
Podobně to vidí Radmila Chromková, která učí na Střední škole průmyslové, hotelové a zdravotnické Uherské Hradiště, což je největší škola ve Zlínském kraji.
„Pokud dítě zvolí obor a je spokojené, je 99procentní pravděpodobnost, že školu dodělá. Pokud ho to nebaví a přivedou ho rodiče, pak bují ‚studijní turismus‘. Žáci přestupují a může se stát, že nedokončí ani druhou střední školu,“ vysvětluje Chromková.
Zdravotnické obory táhnou
Zdravotnické obory jsou podle ní atraktivní pořád. „Dříve byly poněkud degradovány, ale prestiž se jim zase vrací. Loni u nás vzniklo zdravotnické a technické lyceum a zájem je slušný,“ uvedla.
Známky nejsou měřítkem úspěchu, říká ředitel prestižního zlínského gymnázia |
U gymnázií je konkurence velká a mnohé děti na ně klidně dojíždějí z větší dálky. I tady však mají svá očekávání, co daná škola nabízí. Chtějí například vědět, zda se gymnázium zaměřuje spíše na humanitní, nebo přírodovědné obory.
„Výběr jazyků je pro rodiče a žáky důležitý. Na škole máme půlené hodiny, což žáky zajímá. Je rozdíl, pokud se cizí jazyk učíte ve třídě pro patnáct či třicet žáků,“ popsala Alena Ševelová, pedagožka Gymnázia Kroměříž.
Jak propojit školu a praxi
U technických oborů je zase důležitá propojenost s firmami. „Když studenti ukážou, že mají praxi při škole, otevírá jim to dveře dál,“ potvrdil personální ředitel firmy Promens Martin Lutonský. „Mám konkrétní příklad mladých lidí, kteří u nás jako středoškoláci na průmyslovce začali formou brigády u lisu na dvě tři směny týdně. Teď jdou studovat průmyslové inženýrství na vysoké škole.“
Některé školy stojí mimo běžnou nabídku a lákají právě tím. Třeba Střední škola letecká v Kunovicích je unikátní, učí avioniky a techniky přímo pod vedením zaměstnanců Aircraft Industries, která ji zřizuje. Žáci tam v rámci praxe pracují na skutečných letadlech.
Strojírenství mladé lidi neláká. Zlínský kraj i firmy chtějí situaci zlepšit |
„V každém kraji je spousta gymnázií, průmyslovek nebo zdravotnických škol, ale letecká škola je jedinečná. Vychováváme odborníky pro celou republiku a specializujeme se na angličtinu, aby mohli pracovat po celém světě,“ konstatoval zástupce ředitele Libor Daňhel.
Školy staví i na tradici. Střední škola nábytkářská a obchodní Bystřice pod Hostýnem přitahuje žáky, kteří mají vztah ke dřevu odmala. „Bývá to díky rodinné dílně, děcka jsou zvyklá tam s tátou pracovat, mají to v krvi. Často jde o žáky z malých obcí, kde se řemeslo dědí,“ všimla si učitelka Jitka Neužilová.
 |
