Překvapením byl legendární Jiří Suchý, který zazpíval na pátečním koncertu a při sobotní poutní mši mu olomoucký arcibiskup Josef Nuzík předal Řád svatých Cyrila a Metoděje.
Benefičním koncertem, kterým provedli moderátoři Marcela Augustová a Jiří Václavek, vyvrcholil první den cyrilometodějských oslav. Dramaturgem a hostitelem byl Jiří Pavlica s kapelou Hradišťan.
Vystoupil také zpěvák Ondřej Ruml, jazzový muzikant Rudy Linka, Siebeneichener kvartet a sbor koleje Peterhouse z Cambridge, který přijel vzdát hold českým vojákům sloužícím v RAF za druhé světové války.
„Velehrad je duchovní centrum a mně jsou křesťanské myšlenky blízké, považuji se za věřícího. Zpívat tady, to pro mě má velký význam. Je to nekomerční charitativní akce, která je nejen o muzice, ale hlavě o setkávání a o dobré věci. Když se člověk může účastnit takové události, je to vždycky radost,“ řekl zpěvák Ondřej Ruml.
Cyrilometodějské oslavy připomenou konec války i pouť z éry komunismu |
S Jiří Pavlicou, který má na starosti dramaturgii večera, jsou dobří kamarádi. „Když se mi ozval s nabídkou vystoupit, neváhal jsem. Dlouho jsme to plánovali, volali jsme si pak snad ještě dvacetkrát. Přibrali jsme mé přátele Mateje Benka, Jan Tenglera, Badyho Zbořila, k tomu Rudyho Linku a secvičili několik písní se zlínskou filharmonií,“ dodal.
Velkým překvapením večera se stal příchod Jiřího Suchého. Za doprovodu Hradišťanu zazpíval píseň Jó to jsem ještě žil. Koncert zakončila písní Ave Maria sopranistka Lada Bočková s Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín a mladými muzikanty ze Slovácka.
Chléb republiky, symbol jednoty
Koncertem odstartovala velehradská charitativní sbírka. Na tu mohou lidé přispívat až do konce roku prostřednictvím dárcovských SMS. Jen během koncertu se Konto lidí dobré vůle navýšilo na částku 627 951 Kč. Peníze si rozdělí Salesiánské středisko České Budějovice a Nadační fond Adiuvare.
V pátek byl ve velehradské bazilice představen takzvaný Chléb republiky. Ten vznikl u příležitosti osmdesátého výročí osvobození a pro Dny lidí dobré vůle ho upekl Cech pekařů a cukrářů. K upečení byla použita voda z řek Vltavy, Moravy a Odry. Mouku darovali pekaři ze všech čtrnácti krajů republiky.
Došlo nám, že to je konec bolševika. Chartista vzpomíná na Velehrad 1985 |
Vrcholem akce byla sobotní slavnostní poutní mše svatá na nádvoří před bazilikou „Mši doprovodilo na 130 hudebníků dechových muzik a desítky krojovaných z celé republiky,“ uvedl tajemník Dnů lidí dobré vůle Josef Kořenek.
Z Libereckého kraje přijeli členové folklorního souboru Horačky. „Jsme s manželkou oba katolíci, chodíme do kostela a oba často nosíme kroje. Chodíme v nich na různých slavnostech a poutích. Snažíme se tak udržovat tradice u nás na Českodubsku. Takže Velehrad pro nás není až tak velká změna,“ uvedl Pavel Šrytr ze souboru Horačky.
Papežský nuncius Okolo sklidil ovace
Sobotní vedro bylo úmorné. Nejvíc se zapotili členové loveckého řádu svatého Huberta. K jejich tradičnímu úboru totiž neodmyslitelně patří dlouhý těžký zelený plášť s límcem z husté kožešiny.
„Velehrad pro nás znamená velmi mnoho. Je to národní pouť pro vás Čechy, ale stejně tak pro nás Slováky. Zúčastňujeme se jí každý rok,“ vysvětlil Jozef Didy.
Řád svatého Huberta založil hrabě František Antonín Špork a dodnes má sídlo na jeho někdejším panství na Kuksu v Čechách. Pobočky, takzvané komendy, má nejen tam, ale i na Moravě a na Slovensku.
Přivonět, pokochat se a odnést kytku. Na poutním místě roste levandulové pole |
Davům poutníků vyřídil pozdravy od papeže Lva XIV. vatikánský velvyslanec, apoštolský nuncius Jude Thaddeus Okolo. Nepotěšil je, když oznámil, že svatý otec se k jeho červnovému pozvání do České republiky ještě nevyjádřil. Nakonec však přesto sklidil bouřlivý potlesk.
„Každoročně se scházíme na tomto posvátném místě, abychom si připomínali svaté Cyrila a Metoděje a prosíme je o jejich nebeskou přímluvu. Kéž tento slavnostní den znovu podnítí jednotu, která spojuje váš národ. Kéž je vaše cesta osvětlována stejnými velkými hodnotami, které vás po generace inspirovaly a provázely. Bůh žehnej vaší krásné zemi. Ať žije a vzkvétá celý český národ,“ řekl a vyvolal tím nadšení tisíců lidí.
Slavnosti jsou pokaždé jiné
Přestože se Dny lidí dobré vůle konají už desítky let, podle starosty Velehradu Aleše Mergentala jsou pokaždé jiné. „Setkáte se s různými lidmi, hrají jiní muzikanti, témata poutě, hovorů, kázání i prožitků jsou vždy jiná pestrá. A tak to má být, bohatá velehradská pouť,“ řekl starosta, samozřejmě také oblečený v tradičním velehradském kroji.
Co je každý rok stejné, je pocit sounáležitosti a sdílení společných hodnot. To potvrzuje pravidelný účastník poutě Martin Pišoja. Do Velehradu přijel na kole z Hradčovic u Uherského Brodu.
„Jsem věřící a chodím na velehradskou pouť už nejmíň třicet let. Je tu úžasná atmosféra a spousta známých. Jen než jsem přišel k bazilice, potkal jsem jich snad dvacet. Je to největší akce tohoto druhu v republice. Jezdím pravidelně na svatováclavskou pouť do Staré Boleslavi, tam je to také významná událost, ale daleko menší. Proto jsem rád, že mám Velehrad tak blízko,“ uzavřel Pišoja.
