„Již na počátku 70. let poprvé opustila egyptská mumie i s rakví Buchlov a obojí bylo podrobeno vědeckému výzkumu a zásahu konzervátorů,“ vysvětluje Pavel Onderka, vedoucí sbírkového oddělení Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur v Praze.
Odborníci z této instituce spadající pod Národní muzeum se k výzkumu před nedávnem vrátili. V roce 2015 mumii v Praze zkoumali experti pomocí výpočetního tomografu, letos na jaře pak přijeli zkoumat její rakev přímo na Buchlov.
Díky tomu mají vědci o buchlovské mumii poměrně velké množství informací a vyvrátili některé mýty, které o mumifikovaném těle kolovaly. Například neplatí, že v rakvi leželo tělo muže, jak se dříve tvrdilo.
„Majitelkou rakve byla Nefersobek, dcera Psamteka, jenž byl knězem ve městě Mendés nacházejícím se ve východní deltě Nilu,“ upřesňuje Onderka.
Zjistili, že žena trpěla vážnou chorobou oslabující kosti
Nefersobek pravděpodobně žila a zemřela ve 4. století př. n. l., kdy byl Mendés po dobu dvou dekád egyptským hlavním městem.
„Výzkum ukázal, že šlo o ženu, která zemřela ve věku 30–50 let,“ informuje antropoložka Náprstkova muzea Gabriela Jungová, které se dokonce podařilo zjistit, že Nefersobek trpěla vážnou chorobou oslabující kostní hmotu, mohlo se jednat i o rakovinu.
Samotná mumifikace proběhla v souladu s tehdejšími obyčeji – vyjmuté vnitřnosti byly nabalzámovány a v balíčcích vloženy zpět do břišní a hrudní dutiny, na samotnou mumii se použilo velké množství obvazů a pryskyřice.
„Mumie má dokonce pečlivě vymodelováno poprsí z obinadel. Zajímavostí je, že tato „textilní ňadra“ byla nalezena i u několika mužských egyptských mumií v muzeích z celého světa,“ dodává Jungová.
Vědci dosud rozluštili jen tři pětiny hieroglyfického textu na rakvi. „Vzhledem ke špatnému stavu zachování je to velmi složité a zdlouhavé,“ poznamenal Onderka.
Do budoucna očekávají, že by se jim mohlo podařit rozluštit jméno matky zemřelé a identitu více než dva tisíce let staré Egypťanky tak zpřesnit.
Mumie v Evropě mleli na prášek
Byť samotná mumie není v příliš dobrém stavu a chybí jí část dolních končetin, její výzkum je pro odborníky mimořádně důležitý. Mohl by totiž přispět k novým poznatkům nejen o starověkém Egyptě, ale i o vývoji člověka.
„Významným polem je například výzkum nemocí v minulosti,“ upřesňuje Jungová.
Jakýkoliv transport mumie či rakve se musí provádět mimořádně citlivě. I v gotické věži hradu Buchlova je vystavena za provazem a návštěvníci se k ní nesmí přibližovat. Místnost, v níž si ji zájemci mohou prohlédnout, někdejší hradní páni Berchtoldové vytvořili přímo v egyptském stylu.
Kromě Nefersobek s rakví tu mohou návštěvníci vidět také kanopu, do které se ukládaly vnitřnosti mumifikovaných.
„Ve vitrínách tu jsou i další vzácné artefakty z cest po světě. Tím nejcennějším je vešebt – soška, která měla v Egyptě reprezentovat služebníka zemřelého,“ sdělil buchlovský kastelán Rostislav Jošek.
To, že se staroegyptská mumie ocitla na českém hradě, není výjimečná záležitost. „Do Evropy se mumie dovážely již od středověku. Byly pak mlety na prášek, který se používal jako všelék. Později si je šlechticové začali dovážet ze svých cest jako suvenýr,“ popsal Onderka. Do Česka se takto dostalo více než dvacet mumií.
