Zlínský kraj má nejvíc výrobních podniků v zemi, srovnatelně s nejprůmyslovějšími oblastmi Německa.(Ilustrační snímek)

Zlínský kraj má nejvíc výrobních podniků v zemi, srovnatelně s nejprůmyslovějšími oblastmi Německa.(Ilustrační snímek) | foto: Filip Horáček, iDNES.cz

Ve Zlínském kraji je nejvíc výrobních firem. Zakázky mají, chybí jim lidé

  • 19
Zlínský kraj se nemůže pyšnit mnoha prvenstvími, ale toto mu náleží: podíl zpracovatelského průmyslu na celkové ekonomice kraje je 43 procent, což je s přehledem nejvíc ze všech krajů v Česku. Tím se může kraj srovnávat s nejprůmyslovějšími oblastmi Německa.

Úskalí tohoto primátu spočívá v tom, že podniky obtížně hledají kvalitní zaměstnance a musejí občas odmítat zakázky. Lidem totiž vadí, že jim nabízejí nízké platy, i to, že by museli do práce dojíždět.

Shodli se na tom podnikatelé a politici, kteří se sešli při diskusi, již v Baťově vile ve Zlíně pořádala mediální skupina MAFRA.

„Velké podniky dosahují oproti menším zpravidla vyšší produktivity, což příklad Zlínska potvrzuje. V žebříčku přidané hodnoty na zaměstnance patří kraji čtvrtá příčka, hned za Prahou, pro niž má průmysl okrajový význam,“ upozornil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „Úrovní HDP na obyvatele se Zlínsko řadí na páté místo mezi kraji. Slabší koruna mu pomohla víc než celé české ekonomice, a to díky velkému významu zdejšího průmyslu a jeho exportní orientaci,“ doplnil Sobíšek.

To sice vypadá hezky, situace ale tak růžová není. Výrobní podniky, na nichž je rozvoj kraje ekonomicky závislý, mají totiž potíže se sháněním kvalitních zaměstnanců.

Školský systém se nepřizpůsobuje poptávce

Scházejí jim vyučení řemeslníci i absolventi středních škol, nejvíce na to doplácejí strojírenské firmy. „Ve strojírenství zůstane po dostudování odborné školy jen 46 procent absolventů, ostatní jdou jinam. Stále se mluví jen o učňovském školství, ale i toto je problém,“ upozornil ředitel Slováckých strojíren Uherský Brod Jiří Rosenfeld.

„Školský systém se nepřizpůsobuje poptávce, pořád je velká podpora humanitních oborů. Nás mezitím trápí nedostatek technických a řemeslně vzdělaných pracovníků,“ přidal se Vladislav Mazurek, ředitel společnosti Mesit z Uherského Hradiště, která vyrábí specializované systémy do letadel či automobilů. „Absolventi toho navíc mnoho neumějí a musíme je zaučovat alespoň rok, aby byli pro firmu přínosní.“

Podle Mazurka lidem schází loajalita, iniciativa a pokora, což však není vinou školství, ale společnosti a rodiny. Mnoho z nich má navíc potíže s dojížděním do zaměstnání. To pocítila také společnost NWT, zabývající se technologiemi, když se přestěhovala z Hulína do Zlína.

Lidé nechtějí dojíždět

„Všechny zaměstnankyně s dětmi od nás do jednoho roku odešly. Lidé nemají rádi dojíždění,“ shrnul ředitel NWT David Vítek.

Příliš optimistický není ani demografický vývoj, obyvatel kraje bude nadále ubývat. Počet lidí ve věku 35 až 39 let se má snížit z letošních 393 tisíc na 358 tisíc v roce 2030.

Kraji nepřidává ani to, že se pořád nestaví dvě důležité dálnice: D49 z Hulína do Fryštáku a dál na Slovensko a D55 z Otrokovic směrem na Uherské Hradiště. „Dopravní obslužnost je katastrofální. A myslím tím i úroveň místních komunikací,“ mínil Rosenfeld.

Podle hejtmana Stanislava Mišáka jsou odklady výstavby důležitých silnic chybou státu. Tvrdí také, že se kraj snaží podporovat učňovské školství, avšak velký zájem o něj není. „Rodiče dětí by měli vědět, že jsou nástupní platy v technických oborech vyšší než v humanitních,“ vzkázal Mišák.

Míní, že kraj se pod jeho vedením stará o rozvoj regionu dostatečně, když například loni investoval i s dotacemi 1,5 miliardy korun.