"Zatím jsme pořád stavěli budovy pro ostatní fakulty a technologie zůstávala v baráku z 30. let," uvedl kvestor Univerzity Tomáše Bati Alexander Černý.
Supermoderní laboratorní centrum vznikne u autobusového nádraží místo nevzhledného zpustlého tržiště, které před půl rokem dokonce dvakrát vyhořelo. Mladí výzkumníci v objektu najdou běžné výukové i speciální laboratoře vybavené nejmodernějšími přístroji, šest poslucháren a devět seminárních místností.
Stavba spolkne asi 600 milionů
Univerzita už má jistou dotaci z ministerstva školství ve výši téměř půl miliardy korun. Dalších skoro sto milionů musí zaplatit ze svého. Stavba by měla začít letos na podzim. Firmy čeká demolice stávajících betonových objektů, vyčištění pozemku a následná stavba čtyřpodlažního centra.
Novinka pro FMKNové prostory bude mít i Fakulta multimediálních komunikací. Univerzita je koupí za 46 milionů korun od pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové, která budovu dosud užívala. Škola zde měla dva ateliéry katedry designu. Oba výuku ukončily. Fakulta tady má dva ateliéry: prostorovou tvorbu a design skla. K nim chce přidat další. |
S první výukou univerzita počítá v roce 2013. Budova bude mít čtyři podlaží nad zemí, jedno snížené a jedno pod zemí. "Tam budou parkovací místa zhruba pro osm desítek automobilů," upřesnila projektová manažerka univerzity Bohdana Škrabalová. Ve druhém podlaží budou speciální laboratoře navržené přesně podle požadavků technologů.
"Už víme, jaké tam budou přístroje, proto jsme mohli do laboratoří naplánovat chlazení, přívod technologických plynů i stlačeného vzduchu," řekl technik výstavby centra Radek Ševčík.
Moderní přístroje, které budou mít výzkumníci k dispozici, budou stát přes 25 milionů korun. "Nechceme kopírovat žádnou jinou laboratoř v republice. Ani Prahu ani Pardubice. Máme vlastní originální studijní programy," připomněl rektor Petr Sáha.
Radnice si plány pochvaluje
Radnice, od které si univerzita pozemek koupila za dvacet milionů korun, laboratorní centrum vítá. "Jsme rádi, že se okolí baťovského areálu začíná konečně opravovat," pochvaloval si vznik laboratoří primátor Miroslav Adámek.
Město totiž právě v této době veřejnosti představuje projekt, podle kterého se má 14. a 15. budova areálu změnit v moderní kulturní a společenské centrum. "Velký kus centra Zlína pak bude mít nadstandardní podobu," doplnil Adámek.
Než na Baťáku vznikla tržnice, lidé se tam chodili koupat. Původní koupaliště nechal u svitovského areálu postavit v roce 1939 Tomáš Baťa. Oficiálně se jmenovalo U Továrny.
"Plavat jsme tam chodili opravdu hodně často," zavzpomínal před časem zlínský básník Jaroslav Kovanda.
Baťák zažil i bombardování. I to ale přežil. Osudným se mu stal až konec 80. let, kdy koupaliště fungování ukončilo. Pak tu byla tržnice a poté už Baťák jen chátral.
