Když v roce 2004 zlínské vodárny bez výběrového řízení zčásti koupila a začala provozovat Jižní vodárenská, řídila město koalice ODS, KDU-ČSL a ČSSD.
Právě magistrát jako největší akcionář Vodovodů a kanalizací Zlín sehrál v jejich převodu na koncern Veolia klíčovou roli a odstartoval prudký nárůst ceny vody - během pár let o více než deset korun.
Dnešní sociální demokraté přitom - poněkud paradoxně - tlačí na to, aby lidé za tuto surovinu platili méně.
„Klub zastupitelů ČSSD požaduje snížení ceny vody pro občany města Zlína,“ napsali primátorovi Miroslavu Adámkovi (STAN) a svůj požadavek zmínili i na posledním zasedání zastupitelstva.
Pokles může být v řádu korun
Konkrétně chtějí, aby město vyjednalo dodatek smlouvy, který vodu zlevní. „Pro snížení ceny vody v řádech několika korun je určitě prostor. Záležet bude na tom, jak šikovně dokážou zástupci města jednat,“ míní zastupitel Roman Vaigel z ČSSD.
Cena vodného a stočného na Zlínsku je letos na 86,71 korun za metr krychlový, což je nejvíc v kraji. Podle Vaigla by mohla jít k 80 korunám za kubík.
Vedení radnice jedná o levnější vodě s Moravskou vodárenskou (nástupnická firma po Jižní vodárenské). „Mohlo by se to podařit, v dohledné době by mohla být dohoda na světě,“ doufá Adámek.
Pokles by mohl činit několik korun. „Víc to nepůjde. A je to asi i poslední možnost pro snížení, v budoucnu bude voda už jen dražší. Její hodnota bude totiž stoupat,“ naznačil primátor.
Podle vedení města je kritika ČSSD populistická
Podle vládnoucí koalice ČSSD využívá spor kolem vodáren k tomu, aby se zviditelnila. „Je to z jejich strany politika, “ dodal Adámek.
„Z vody se stává politické a populistické téma. Každý by si měl nejdříve tuto složitou problematiku nastudovat a poslouchat názory právníků,“ podotkl náměstek primátora z hnutí STAN Ondřej Běták.
„Nejsme na populistické vlně. I kdyby to nebylo mediální téma, říkali bychom to samé,“ reagoval Vaigel.
Distancuje se také od ČSSD v roce 2004, která převod vodáren, a tím i zdražení vody, umožnila. „Tehdy jsme ale ani já, ani mí kolegové v zastupitelstvu ještě v ČSSD nebyli,“ prohlásil.
Na dotace nedosáhli kvůli rizikově nastavenému modelu
Situace kolem Vodovodů a kanalizací Zlín (VaK Zlín) se vyostřila, když soud před časem rozhodl, že jedna z klíčových valných hromad, na níž se schvaloval prodej části vodáren, byla neplatná (více zde).
Některá města a obce proto požadují, aby Vak Zlín přešel zpátky na ně. Zlín ale váhá a nechává si zpracovat právní a ekonomickou analýzu současné situace (více zde).
Zlínští sociální demokraté vedení města vyzývají, aby se zasadilo „o návrat hospodaření s vodou do rukou města Zlína a dalších obcí“. Moravská vodárenská však podnik odmítá „vydat“ s tím, že ho provozuje na základě dvou smluv, které zrušené nebyly. Jejich neplatnost řeší zlínský okresní soud.
Magistrát v roce 2004 řídil ve funkci primátora Tomáš Úlehla (tehdy ODS), který pochybení odmítá. „Bylo to tehdy nejlepší možné řešení. Nikdo neuvažoval o tom, že by nastaly nějaké problémy,“ hájí se opakovaně Úlehla.
Kvůli zavedení provozního modelu, navíc netransparentní cestou, ale VaK mimo jiné nedosáhl na evropské dotace. Na opravy potrubí a čističek si proto musel půjčit.
„VaK Zlín v té době mohl dotaci získat, pokud by byl ochoten nastavit provozní vztah tak, aby z něj neplynulo významné riziko, že by evropské dotace znamenaly navyšování zisků soukromé společnosti,“ řekla Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.
