„To málo, co by vytočili, raději nechávali včelám,“ prohodil zkušený včelař z Lípy a předseda zlínské organizace Jiří Kalenda.
Největším problémem bylo studené jaro s řadou deštivých dní. „Normálně v tomto období včely létají už od čtyř ráno. Letos se oteplilo kolem osmé deváté hodiny. Proto to bylo zatím nic moc,“ míní.
Včelaři do velké míry přišli o nektar z řepky či ovocných stromů. Jarní mizérii potvrzují i včelaři z Valašska, kde si přitom v posledních letech na nedostatek „tekutého zlata“ nestěžovali.
„Liší se to místo od místa. Ale tady ve Valašském Meziříčí a okolí je to velká bída,“ potvrdil místopředseda okresní vsetínské organizace a včelař z Krhové Václav Tlapák. „Mohl by to pro některé být jeden z nejhorších roků, ale sezona ještě nekončí,“ doplnil.
Včelaře může zachránit snůška z lípy, maliny, ostružiny či lesní med z medovice.
Včelstva přitom byla letos silná, ale všechno zabrzdilo počasí. Zároveň poukazuje i na fakt, že v důsledku změn v osetí polí ubývá řepky, která byla vždy cenným zdrojem pro jarní med.
Včelaři ale vysvětlují, že se ani v regionu nedá souhrnně mluvit o neúspěchu. „Vždy záleží na konkrétní lokalitě. Kolega z Lukovečku vytočil 20 kilogramů na včelstvo a já jsem tady kousek dál neměla co vytočit,“ krčí rameny jednatelka fryštáckých včelařů Jana Hrabíková.
Péče o včelstva je celoroční práce
Jednatel včelařů na Kroměřížsku Pavel Buřinský přitom označuje letošní snůšku za slušnou a hlásí jarní výnosy až 35 kilogramů na včelstvo. „Tady v okolí Kroměříže je to velmi dobré,“ pochvaluje si. „Slabší je to ve vyšších polohách, jako je třeba Rusava, ale tam zase mají chuťově bohatší a rozmanitější medy.“
Nepříjemností byly i velké úhyny. Za ty z velké části může parazitický kleštík včelí, který způsobuje varroázu. Ve zlínském regionu registrovali včelaři až 37procentní úbytky. „Potíže měli hodně začínající včelaři, kteří podcenili podzim a neudělali potřebná opatření,“ poukázal Kalenda. „Řada lidí si neuvědomuje, že správná péče o včelstva je celoroční práce.“
Podle Buřinského je důležité, aby byli včelaři připraveni i na horší klimatické podmínky a byli s nimi schopni pracovat.
Stále je otázkou, kolik letošního medu bude a kdy bude pro zájemce nejlepší čas si jej rezervovat. V minulých letech totiž byly situace, kdy už během podzimu byl med od lokálních včelařů skoro nesehnatelný. „Loni jsem doprodala zásoby na začátku listopadu a nečekám, že by mi letos vydržely déle,“ podotkla Hrabíková. „Někteří zákazníci si proto med rezervují už s předstihem a berou si množství, s nímž vystačí na celý rok.“
Cena medu je kolem 200 korun za kilo
Chovatelé včel také připouštějí, že med spíše podraží. Podle odhadů to může být až o deset procent. Minimálně zůstane cenovka na stejné úrovni jako loni. V průměru stálo kilo medu od regionálních včelařů od 200 až 220 korun, u vzácnějších medů pak cena ještě rostla.
„Vždy je otázkou, kdo si troufne nacenit to správně,“ podotkl Buřinský. „Z ekonomického hlediska nelze jít pod 180 korun za kilo. Kdo je levnější, těžko do toho započítal všechny náklady,“ tvrdí.
Někteří větší chovatelé už dlouhodobě upozorňují na takzvané hobby včelaře, kteří cenovou politiku příliš neřeší a ceny podstřelují. Další věcí je, že v obchodních řetězcích se dá potravina sehnat podstatně levněji a po celý rok. Podle odborníků sice nese označení med, ale s tím, co produkují regionální chovatelé, nemá nic společného.
Med do čaje? Raději do vychladlého, teplem ztrácí prospěšné enzymy, říká včelař |
„Říkám tomu nemedy,“ povzdychl si Buřinský. „Bohužel většina lidí v tom stále nevidí rozdíl. Ani bych neřekl, že to souvisí s financemi, ale spíše s životním stylem.“
Předseda zlínských včelařů Kalenda alespoň kvituje, že se pozvolna mění přístup začínajících včelařů. „Naštěstí už trochu pominul trend lidí, kteří si mysleli, že si na zahradu vystrčí úl se včelami a za týden budou vytáčet,“ zmínil.
Zájemců o včelaření je přitom stále hodně a stále je i velký počet těch, kteří po krátké době zjistí, že jejich nový koníček je náročnější, než si mysleli. „Důležité jsou v této oblasti rozhled, zkušenosti a vzdělání, ale také schopnost dělat to srdcem,“ pověděl Kalenda. „Proto si myslím, že lepšími včelařkami jsou ženy, které mají opatrovnický přístup k přírodě,“ dodal s úsměvem zkušený včelař.
17. července 2022 |
