„Nevím, jak to říct, ale když jsem párkrát letěl přes střechu, byl jsem nad tím autem. Nebyl jsem v něm. Viděl jsem auto svrchu, jak se točí,“ říká v rozhovoru Petr Holík. Ten už v pondělí, tedy tři dny po nehodě opět nastoupil do zápasu. Prvoligovému Zlínu v něm pomohl k vítězství 4:1 nad Prostějovem.
Jaký byl návrat na led?
Chtěl jsem hrát už v Porubě, ale bylo mi to zakázáno, protože jsme nevěděli, jestli se ještě neobjeví nějaké krvácení do hlavy či do břicha. Naštěstí se to nepotvrdilo. Dva dny jsem odpočíval, dával se do kupy a v pondělí jsem na to vletěl. Ráno jsem měl rozbruslení a pak šel do zápasu. První třetinu jsem to ještě cítil, ale to byla moje chyba, protože jsem přetáhl jedno střídání. Druhá a třetí už byla lepší.
Jak jste na tom byl mentálně?
Bylo to těžké... Párkrát tam něco problesklo, ale snažil jsem se soustředit na zápas a pomoct klukům, abychom vyhráli. To se povedlo.
Co jste říkal na humbuk, který se kolem vás po nehodě strhl?
Trochu jsem s tím počítal. S manželkou jsme to jako první dali ven a nebylo to kvůli tomu, že bychom se tím chtěli chlubit, ale tím jak jsem naboural. Nechtěli jsme, aby byly spekulace, co mi je a co není. Věděli jsme, že mi není nic vážného, jen jsem potlučený. Tak jsme to dali ven, abychom dali najevo můj stav. Chtěl jsem hlavně poděkovat lidem, kteří tam zastavili a pomohli mi. Byly to čtyři auta, ještě než přijeli hasiči, záchranka a policie. Je super, že takoví lidé mezi námi jsou. I proto jsem jim takto chtěl poděkovat na sociálních sítích.
Zlínský útočník Holík měl autonehodu. Podruhé se narodil, napsala jeho manželka |
Ozvali se vám po nehodě kamarádi a spoluhráči?
Strašně moc lidí mi psalo. Vážím si toho, že mi přáli hodně štěstí. Děkuju jim za to. Stal se takový malý zázrak. Hrozně moc si toho cením.
V takových situacích se říká, že se člověk podruhé narodí, že?
Brutálně. Pak jsem si ještě říkal, že naštěstí jsem byl v autě sám. Paradoxně jsem nejel rychle, najel jsem na led a už nemohl nic dělat. Byla to sekunda. Chtěl jsem to nějak vyrovnat, ale už to nešlo. Pak jsem narazil do auta a už jsem letěl. Zavřel jsem oči a čekal, jestli je otevřu. Nechci se tím ale zaobírat, hlavní je, že to dobře dopadlo.
Napadlo vás, že jsou věci mezi nebem a zemí a třeba už jste tady nemusel být?
Jasně… Nevím, jak to říct, ale když jsem párkrát letěl přes střechu, byl jsem nad tím autem. Nebyl jsem v něm. Viděl jsem auto svrchu, jak se točí.
Dopravní nehoda na dálnici D1. (leden 2025)
Jaké pak bylo usednout zase za volant?
Dobré. Nepřipouštěl jsem si to, jel jsem krátkou trasu nakoupit. Opatrně a podle předpisů.
Budete si teď dávat za volantem ještě větší pozor?
Ten si má člověk dávat pořád. Podle mě to byla moje nejpomalejší jízda. Fakt jsem nejel rychle, nic jsem nepřekročil, opilý jsem taky nebyl, pak jsem i foukal. Možná jsem mohl jet ještě pomaleji, nevím, ale to je kdyby…
Na extraligu teď nemám, přiznal si Holík. Z Komety do Zlína přestupuje |
Tři dny po nehodě už jste zase hrál. Co na to říkala rodina?
Nebyla ráda, ale rozhodnutí bylo na mně. Nedoporučovali mi, abych hrál, ale čekal jsem více než 24 hodin, jestli se něco neobjeví. A neobjevilo se. Rozhodl jsem se po rozbruslení, chtěl jsem hrát. To, že mě bolí záda, krk, trochu i hlava a ruka… Jsem potlučený, jako kdybych na ledě dostal strom a někdo mě vypnul. Z auta jsem vylezl sám, bylo štěstí, že se mi nic nestalo, ani malíček nemám zlomený.
Pojďme k hokeji. Ceníte si, jak tým zareagoval na sobotní vysokou porážku v Porubě?
Když jsem přišel do kabiny, vůbec se to neřešilo. Nový zápas, nový den. Dostali jsme sice smolný první gól, ale věděli jsme, že když budeme hrát to, co chceme, bude to dobré. Hráli jsme dobře, byla to týmová práce.
Je pro vás cílem první místo po základní části?
Nemyslím si. Nějak to neřešíme v kabině. Je hezké, že jsme první a teď jsme Vsetín zase přeskočili, ale stejně se rozhoduje v playoff. Pokud budeme po základní části třeba třetí, naštvaní určitě nebudeme.
Za 33 zápasů máte bilanci 7+15. Jak jste se svými výkony spokojený?
Sebe neřeším. Jsem rád, že se nám daří a vyhráváme. Chodí se sem dobře, je dobrá nálada. To je pro mě hlavní. Doufám, že to tak bude i dál. Loni jsem měl špatnou sezonu, i když jsem sem přišel, věděl jsem, že to nepůjde lusknutím prstu. Snažil jsem se, co to šlo, ale bohužel jsme skončili ve finále a nepostoupilo do baráže.
Na extraligu ještě myslíte?
Jo, postoupíme. (úsměv) To by byl ideální stav. Teď ale zbývá hodně zápasů v základní části a pak rozhodne playoff. Bude to ještě těžké.
