Program Rožnovských slavností, které stoletou historii skanzenu připomíná, začal ve čtvrtek a pokračuje v pátek odpoledne závěrečným vystoupením absolventů Školy mladých odzemkářů. V Janíkově stodole také začne výstava Rožnovské slavnosti očima fotoklubu R9.
„To hlavní nás čeká v sobotu, srocení Valachů na rožnovském Masarykově náměstí. Je to pokus o zápis do České knihy rekordů, setkání co největšího počtu krojovaných,“ uvedla Pavlína Polášková z Valašského muzea v přírodě. „Vyzvali jsme i veřejnost, aby vytáhli své kroje ze skříní a dorazili na náměstí,“ dodala.
V 11 hodin se průvod krojovaných v čele se slavnostně ozdobenou bryčkou taženou koňmi vypraví z náměstí do muzea, kde na palouku ve středu Dřevěného městečka - stejně jako při otevření před 100 lety - zatančí takzvanou Valašskou besedu. V programu vystoupí 144 tanečníků ze 17 souborů, kteří předvedou 16 tanců z Rožnova a okolí.
Výstava Valašsko sobě a národu, instalovaná v budově sušáku, ukazuje události Valašského roku 1925 a historii velké národopisné slavnosti, která je považována za založení Valašského muzea v přírodě.
Valašské muzeum v přírodě slaví sto let. Známka připomíná nejstarší stavby |
V neděli program pokračuje od 10 hodin mší svatou v rožnovském farním kostele za účasti krojovaných. V závěrečném programu v amfiteátru Dřevěného městečka vystoupí například krajanský soubor Holubička z Chorvatska, soubory Béri Balogh Ádám z Maďarska, Burnasol z Rumunska a Drieske Nijpers z Belgie.
V sobotu i neděli ožije celý areál. „Program se rozprostře do všech zákoutí muzea. Bude probíhat v Dřevěném městečku, na pódiu u rybníčku, ale také na hamru v Mlýnské dolině, v amfiteátru Valašské dědiny i u tamního hostince ze Zděchova,“ doplnila Polášková.
Raritou je Zpívající vlak
Raritou bude Zpívající vlak s parní lokomotivou, který v sobotu poveze návštěvníky z Valašského Meziříčí do Rožnova. „Cestujícím zahraje cimbálová muzika Aldamáš, takže si mohou zazpívat už cestou,“ řekla Polášková.
Podle ní je důležité, že muzeum je stále živé. „Rozvíjíme tak odkaz našich zakladatelů, kteří chtěli vytvořit živé muzeum, které bude stále udržovat tradice,“ vysvětlila.
Potvrzuje to i rostoucí zájem škol a veřejnosti. Nejpopulárnější jsou adventní programy. Před Vánoci do skanzenu zamíří každý den i dvacet tříd, tedy kolem čtyř set dětí z celého kraje.
Valašská dědina je skvost, při prohlídce nespěchejte, doporučuje etnolog |
„Snažíme se dělat naše edukační programy během celého roku a co nejzajímavěji, aby děti něco zažily, něco si vyzkoušely a poznaly nové věci. Například, jak se dá vyrobit provaz,“ podotkla Polášková. „Nebo taková drubeřka. Napadlo by vás, že se z mouky a vody dá udělat hračka?“
Nově ve skanzenu pořádají také workshopy pro dospělé. Mohou si vyzkoušet třeba modrotisk, nebo se na podzim naučit vyrábět dušičkové ozdoby.
Valašské muzeum je také důležitou základnou pro setkávání a inspiraci folklorních souborů. Zájem o ně mezi dětmi v regionu neupadá. Potvrzuje to i tradiční škola odzemku, které se v tomto týdnu ve skanzenu účastní 22 chlapců z celé Moravy i Čech.
Zájem o tradice je na vzestupu
„Zájem se v posledních letech dramaticky proměňuje, ale v tom dobrém slova smyslu. Před 16 lety jsme začínali s deseti účastníky, letos poprvé jsme museli některé z kapacitních důvodů odmítnout a přesunout na příští rok,“ uvedl Roman Navrátil, lektor a člen výboru Valašského folklorního spolku, který akci spolu s muzeem pořádá.
Valašské muzeum v přírodě patří k nejnavštěvovanějším turistickým cílům v Česku. Potkáte tady rodiny s dětmi z celé republiky i ze zahraničí.
Adámkovi z Velkých Přílep u Kladna jsou na čtrnáctidenní dovolené v Beskydech a skanzen si nenechali ujít. „Přilákal nás zájem o historii. Když jsme v nějakém regionu, snažíme se poznat jeho kulturu. Ukázat mladé generaci pestrost naší země a kořeny naší kultury.“
Lidé ve skanzenu uvidí také tesaře při práci, vzniká tam nový areál |
Když Adámkovi sledovali mladé odzemkáře tančící na palouku Dřevěného městečka, byli překvapení, jak je dodnes na Valašsku živá folklorní tradice. „Něco takového u nás v Čechách neexistuje.“
Ze slovenské Bratislavy přijeli manželé Krátcí se dvěma kluky. „U nás máme několik podobných dědinek s původními dřevěnicemi, například na Oravě nebo na Liptově, proto jsme byli zvědaví na rožnovský skanzen.“
Chtějí dětem ukázat, jak byl život v minulosti těžký a kolik sil museli lidé vynaložit na svou obživu. „Vystačili opravdu s málem. Kluci si tak mohou uvědomit, že mohou být vděční, když je jim teplo a mají co jíst. Je to ponaučení, že dnes vlastně máme docela snadný život.“
