„Hory jsou duší karpatské krajiny a obraz zdejšího života by bez nich nebyl úplný. Co našim předkům poskytovaly, proč se zde usazovali, čím se živili a jak dokázali v drsném horském prostředí přežít? O tom všem jsou Kolibiska. Představí hory, které bývaly o dost jiné, než jak je známe dnes,“ uvedl ředitel muzea Jindřich Ondruš.
V areálu bude téměř 30 staveb, obytné chalupy, koliby, chlévy, seníky či stodoly. Z části to budou zachráněné stavby přestěhované z jiných míst, z části vědecké rekonstrukce historických staveb.
Areál vzniká mezi lesy a na loukách v kopci nad Valašskou dědinou. Po Dřevěném městečku, Valašské dědině a Mlýnské dolině půjde o čtvrtý areál muzea. Svou rozlohou 15 hektarů bude největší, takže podle Ondruše v něm bude možné klidně strávit celý den.
Kolibiska jsou také nejvzdálenějším areálem muzea. „Stavíme je pro ty, kdo se rádi prochází v přírodě a při tom přemýšlí o historii tohoto kraje. Třeba o tom, jak vypadaly hory za dob bačů, dřevorubců, milířníků či pasekářů z odlehlých samot,“ dodal.
Nový areál je propojený se sousední Valašskou dědinou. Tak to bývalo běžné v celé oblasti Karpat, kde na každou vesnici navazovaly využívané části hor s roztroušeným osídlením a drobnými hospodářskými stavbami. Na horských pastvinách místní pásli dobytek, zvláště ovce. Pole na pracně odlesněných svazích jim dávaly jen skromnou úrodu.
Nový vstupní objekt vznikajícího areálu Kolibiska ve Valašském muzeu v přírodě bude u Jurkovičovy rozhledny.
„V areálu připravujeme také technické novinky pro návštěvníky. Těšit se mohou na audioprůvodce nebo panoramatické promítání filmů v bývalém vodojemu,“ podotkl ředitel.
S tím souvisí dvě stavby, které se vymykají z tradiční valašské architektury roubených stavení. Jejich autorem je rožnovský architekt Karel Janča.
První je novostavba vstupní brány nazvaná Výhledna, která se nachází poblíž Jurkovičovy rozhledny. Bude zde nový vstup do areálu, pokladna, informační centrum, sociální zázemí pro návštěvníky. Navíc střecha této budovy bude sloužit jako vyhlídková a odpočinková terasa.
Rožnovské Valašské muzeum v přírodě slaví sto let. A láká novou generaci |
Druhou moderní stavbou je multimediální sál nabízející optické, zvukové i světelné vjemy. Ten bude umístěný v kruhovém prostoru někdejšího vodojemu. To vše nenápadně ukryto za prkenným plotem, aby to nenarušilo ráz krajiny.
Cílem muzea je zachránit co nejvíce staveb přímo z terénu. „Často jsou tak poškozené, že za rok nebo za dva už bychom na jejich místě našli možná jen trosky. Postupně je rozebíráme, převážíme do muzea a tady je opravujeme a znovu skládáme na novém místě,“ popsal Ondruš.
Příkladem takového autentického roubeného stavení je chalupa číslo 56 z obce Komorní Lhotka, která je ukázkou dřevěného obydlí z 19. století z oblasti horských polan v Beskydech. „Tento objekt byl ve špatném stavu a zachraňovali jsme ho na poslední chvíli,“ doplnil technický náměstek muzea Milan Gesierich.
Dominantou Kolobisek je velký ovčín
Někdy je třeba menší nebo i větší části budov nahradit novými, ovšem samozřejmě z odpovídajícího materiálu. Ty stavby, které už zmizely úplně, pracovníci skanzenu rekonstruují pomocí zachovaných fotek a kreseb.
K takovým budovám patří i dominanta areálu, takzvaná pajta, tedy velký ovčín o rozměrech téměř 40 krát 18 metrů. „Je vědeckou rekonstrukcí historické barokní pajty z beskydských panských salaší na Rožnovsku. V objektu se nachází jediný velký otevřený prostor pro konání výstav a programů muzea, s malou uzavřenou vestavbou pro provozní zázemí, bufet a toalety,“ uvedl Gesierich.
Práce na obřím ovčíně začaly loni v létě, stavba má vyzděné základy a nyní tesaři skládají dřevěnou konstrukci objektu.
Stavba pajty bude dominantou v nově vznikajícím areálu Kolibiska ve Valašském muzeu v přírodě.
Další nově postavenou budovou bude koliba, která ukazuje příbytek pastevců z beskydských panských salaší na Rožnovsku v barokní době. Stejně vznikla i replika historické koliby z Radhoště.
Projekt areálu Kolibiska je dokonale promyšlený, aby byl co nejvíce autentický. „Modelujeme krajinu tak, aby vypadala jako za hospodaření našich předků. Staráme se o to, aby i na pastvinách byly typické květiny, v lesích původní stromy a sázíme pozapomenuté odrůdy ovocných stromů kolem chalup,“ zdůraznil ředitel.
Celkové náklady odhaduje na 235 milionů korun. Práce na výstavbě Kolibisek začaly v roce 2018. Před dvěma lety se tam otevřel první objekt s expozicí, hájovna z roku 1920, která dříve stála ve Valašské Bystřici.
Stoletá hájovna a kouzelné výhledy. Skanzen lidem otevře část Kolibisek |
Valašské muzeum v přírodě také opravuje Hodslavskou stodolu v areálu Valašské dědiny. „Celý interiér bude změněný nebo upravený. Bude tam nový bufet, nové zázemí i nová expozice. Dojde k úpravě exteriéru v okolí objektu,“ uvedl Gesierich.
Práce za 12 milionů korun by měly být hotové ještě letos v létě. Buduje se také chodník do Valašské dědiny a areálu Kolibisek, který ulehčí přístup rodinám s kočárky, starším lidem a hendikepovaným.
Plánek nového areálu Kolibiska ve Valašském muzeu v přírodě.
