Nadšení budila už v době, kdy existovala jen na papíře. Nyní už má cyklostezka Bečva-Vlára-Váh první dokončený úsek a radikálně se tak přiblížila doba, kdy se po ní lidé dostanou ze Zlínského kraje až za hranice se Slovenskem.
Otevřeli jej nedávno ve Valašských Kloboukách. „Čekají nás ještě další části, příští rok propojíme stezku s Brumovem a budeme pokračovat na sever do Poteče,“ uvedl místostarosta Klobouk Martin Janík.
Pokud půjde všechno ideálně, bude třetí páteřní cyklostezka ve Zlínském kraji hotová do dvou let. Rozdělená je na celou řadu kratších úseků, které buduje zhruba dvacítka obcí na trase mezi Ústím u Vsetína, přes Hornolidečsko, Valašské Klobouky až po slovenskou Nemšovou.
Prakticky všude už mají hotové stavební projekty a čekají na peníze z dotací. Ty jsou totiž pro malé obce a města stěžejní. Kloboucký úsek vyšel na 11 milionů korun, z toho jen tři zaplatilo město z rozpočtu. Cyklisté pak budou jezdit podél řeky Vláry přírodou Bílých Karpat, namísto rušné silnice I/57, kterou využívají dnes.
Na Slovensku dojedou k soutoku Vláry a Váhu. Ani to ale není konečná. „Podél řeky tam existuje hustá síť obslužných komunikací a chystá se i napojení mezi Trenčínským a Žilinským krajem,“ potvrdil Janík.
Cyklisté si v kraji mohou vybírat
Nově dokončený úsek potvrzuje, že Zlínský kraj si cyklisty hýčká. Cyklostezka Bečva patří k nejkrásnějším v zemi díky místům, kterými vede. Trať podél Baťova kanálu zase nabízí unikátní spojení cyklistiky a plavby na lodi.
„Navíc máte velmi hustou síť jednotlivých kratších cyklostezek, přestože jejich stavbu dost limituje členitost terénu,“ pochválil národní koordinátor cyklodopravy Jaroslav Martinek. K tomu se dají připočítat i hřebenové trasy a speciální bike arény.
„Zázemí je tady skutečně nadstandardní, to jinde v zemi není,“ řekl odborník na cykloturistiku Zdeněk Urbanovský.
Mimo dopravu je možné dojet od pramene Bečvy ve Velkých Karlovicích až do Bratislavy, tedy 300 kilometrů, a vede tudy i nová Moravská stezka. Ta spojuje Jeseníky s jižní Moravou. „Přes Zlínský kraj je průjezdná v celé délce, potíže jsou až na jihu, od Strážnice po Hodonín,“ popsal Martinek.
A vyrazit se dá ještě dál, území kraje totiž křižuje také část EuroVelo trasy číslo čtyři. Jde o značenou cyklistickou trasu, která spojuje jednotlivé státy Evropy. Jedna z nich vede z Francie přes Belgii, Německo a Česko do Polska a na Ukrajinu. Napojit se na ni dá díky stezce Baťův kanál, která je její součástí.
Přesto je pořád ještě co budovat. Dlouho už se plánuje třeba stezka mezi Uherským Brodem a Hradištěm nebo z Brodu do Luhačovic.
Vedení Vizovic zase vzkřísilo nápad propojit Vizovice a Zlín. Tady by pak mohli cyklisté pokračovat až do Otrokovic. „Jsme na samém začátku. Studie sice existuje, ale stará, musíme prověřit, jestli by navržená trasa šla využít i dnes,“ řekla starostka Vizovic Silvie Dolanská. Příprava zabere několik let.
