„Uherské Hradiště bylo město právovárečné, navíc hned při založení nabylo i právo mílové, čímž byla teoreticky vyloučena okolní
konkurence,“ uvedl kurátor výstavy Pavel Portl ze Slováckého muzea. „Ve skutečnosti město o výhody v prodeji piva dlouho vedlo spory jak s Kunovicemi, tak především s velehradským klášterem.“
Původní městský pivovar stál u radnice. Pivo si mohli vařit a prodávat i všichni plnoprávní měšťané, ale zpravidla si najímali sládky. „Městská rada však rozhodovala o veškerém ve městě uvařeném pivu. Například v roce 1360 regulovala frekvenci vaření piva pro právovárečné měšťany na jednou za dva týdny,“ upozornil historik.
Od roku 1628 mělo město pivovar na hlavním náměstí, kde dnes stojí budova pošty. Brzy však městská rada pivovar prodala měšťanům a nový si město nechalo postavit v letech 1678–1688 v Jarošově.
„Byly tam výhodné podmínky, především dostatek pitné vody,“ vysvětlil kurátor.Klíčovou událostí pro rozvoj Jarošovského pivovaru byl roku 1869 prodej židovské rodině Braunů, která jej vlastnila po tři generace.
A firmě se skutečně dařilo, o čemž svědčí zisk zlaté medaile pro jarošovské pivo na Světové výstavě v Paříži v roce 1900. Před vypuknutím první světové války patřil Jarošovský pivovar mezi šest největších pivovarů na Moravě.
Přežil druhou světovou válku i socialistické hospodářství, problémy přišly po rozpadu Československa, když přišel o slovenský export. Od konce roku 1997 byl pivovar uzavřený a výrobu v něm už nikdo neobnovil. Na tradici ale před rokem navázala nová společnost, která pivo vaří v nedaleké bývalé dřevovýrobně.
Pivo a tabáčekVýstava ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti ukazuje řadu předmětů z rozsáhlé soukromé sbírky Milana Špičáka, která dokládá dějiny Jarošovského pivovaru. K vidění jsou pivní lahve, bedny, sudy, sklenice, pivní tácky, etikety a velké množství dobových fotografií. Zájemci mohou navštívit stylizovanou hospodu s historickým výčepem z roku 1910 a dozvědí se také o historii kouření. Výstava je otevřena do 23. září. |
