O odchycené bobry není zájem, myslivci je poprvé po sto letech střílejí

Myslivci v Březolupech na Uherskohradišťsku začali střílet chráněné bobry. Jako vůbec první v republice na to dostali výjimku od krajských úředníků. Zvířata totiž ničí hráz nad obcí a hrozí její protržení. O odchycené bobry zároveň nikdo neměl zájem.

Pracovník obce Dušan Vyorálek kontroluje klece na bobry u rybníka v Březolupech. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Je to historicky první okamžik pro celou republiku. Myslivci v Březolupech střílejí bobry evropské. Tedy zvířata, která patří mezi silně ohrožené druhy a chrání je české, evropské i mezinárodní zákony.

Bobří rodina vyhrabala u Březolupského rybníka ohromné díry.

"Po sto šedesáti letech je to vůbec první oficiálně ulovený bobr," zdůraznil březolupský myslivec Václav Flíbor. Právě on byl jejich první lovec.

Myslivci v malé obci totiž jako první a zatím jediní v zemi dostali povolení k lovu. Zastřelili tam dosud tři zvířata ze zhruba desetičlenné rodiny. Jiné řešení totiž neexistuje.

Výjimečné povolení už v dubnu vydali krajští úředníci. A souhlasí s ním i odborníci.

"Takový postup používáme vůbec poprvé," přiznal přírodovědec z olomoucké univerzity a odborník na bobry evropské Vlastimil Kostkan. "Ale je to extrémní situace," zdůraznil.

Přelomová výjimka však zřejmě nebude na území republiky poslední. "Budeme se s tím muset smířit," naznačil v rozhovoru pro MF DNES ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo.

Bojí se povodní

Bobří rodina žije v rybníku za Březolupy už několik let a systematicky ničí hráz. Hloubí si nory mezi rybníkem a přilehlým obtočným kanálem, který má vodu odvádět mimo rybník.

Ochranář: Přemnožení bobra je chyba člověka

V celé republice žije kolem tří tisíc bobrů evropských, kteří na řekách dělají milionové škody. Podle ředitele kanceláře Českého svazu ochránců přírody Petra Stýbla za to však může člověk.

Jak to myslíte?
Protože většina dnešních bobrů tady byla kdysi uměle vysazená člověkem. Takže vykřikovat, že by se bobři měli zachraňovat, opravdu není na místě.

Takže souhlasíte s tím, jak se bobra zbavují v Březolupech?
Asi se s tím musíme smířit. Zvlášť na místech, kde bobr změnil své přirozené chování a přestal se bát lidí. Protože když se to stane, bobr logicky začíná vadit a ohrožovat lidské životy. Což je, pokud vím, i tento případ. Takové jedince je nutné eliminovat. Pokud bychom to neudělali, ohrozili bychom celou bobří populaci.

Proč?
Protože pokud bychom je nechali v klidu a oni způsobili škody, spustilo by to obecnou hysterii a agresi proti nim. Ale je potřeba, aby se předtím vyzkoušela všechna řešení a případný odchyt byl pod dozorem. Kdybychom byli ve Spojených státech, měl by zbraň v ruce ochránce, a ne myslivec.

V tomto případě se nepodařilo najít místo, kam by se bobří rodina přestěhovala. Existuje takové?
Myslím, že ne.Tady je kulturní krajina a bobr je zvíře z tajgy. Ale není to jediné problematické zvíře. Seznam zvlášť chráněných zvířat je už celý hodně zkostnatělý a velmi málo reaguje na změny v populacích.

A obec se bojí, že se situace může při deštích zhoršit. "Hrozí, že se kus hráze utrhne, potok vodu nezachytí a způsobí to záplavy v obci," nastínil možný scénář starosta obce Petr Kukla.

Přírodovědec Kostkan, který situaci v Březolupech sleduje několik let, souhlasí. Zároveň upozorňuje, že jde o mimořádný případ, který se nedá srovnávat třeba s bobřím ničením hrází na řece Moravě.

"Kdybychom se na Moravě chtěli tímto způsobem zbavit bobrů, nic by se nezměnilo. Nastěhovala by se hned jiná rodina. V Březolupech tak rychlý návrat nehrozí," vysvětlil odborník.

K tomu, aby z obce bobři zmizeli, se přírodovědec stále snaží použít i nenásilné řešení. Problém ovšem je, že o bobry nikdo nestojí, protože zvlášť na Moravě jsou přemnožení. Proto je i v případě odchycení do klecí čeká veterinární utracení.

Jenže ani odchyt se moc nedaří. "Nechtěli jsme je zabíjet, ale do klecí se jim nechce," oznámil Kostkan.

Po prvních výstřelech už jsou ostražitější

Proto se snaží sehnat návnadu, která by bobra víc lákala a přiměla ho vlézt do klece. Tou návnadou je bobří pižmo. Musí však patřit jiné skupině. Stejný postup použili odborníci v Rakousku a byl úspěšný.

Přírodovědec ani myslivci ovšem už nemají na odchyt moc času. Lov je povolený jen do konce listopadu. Pak už se střílet nesmí.

"A je to čím dál těžší," upozornil Flíbor. Sám odlovil třináctikilogramového bobra jako první. A lov nebyl nijak složitý.

"Nikdo na ně dlouhé roky neútočil, běžně se ukazovali rybářům, takže byli důvěřiví a neopatrní," vysvětlil zkušený myslivec.

Po pár střelách však bobři zjistili, že by měli být opatrnější. A další lovci už se musí snažit víc. Obec chce totiž rybník opravit co možná nejdříve.