Chystá se kampus nebo další fakulta, ve hře je i nová vysoká škola. V předvolebním rozhovoru pro MF DNES pronesl hejtman Radim Holiš hodně zajímavou větu. „Náš společný sen je mít během dvaceti let ve Zlíně místo 9 500 studentů 20 tisíc,“ prohlásil.
„S nástupem hejtmana Radima Holiše se naše vzájemná spolupráce zintenzivnila. Jsem rád, že Zlínský kraj nás bere jako motor rozvoje celého regionu,“ pochvaluje si rektor UTB Milan Adámek.
Je však možné, aby vysoká škola, která má nyní 9 850 studentů, jejich počet zvýšila dvojnásobně? „Je to velmi ambiciózní plán, ale téměř každá univerzita sní o tom, že bude větší a posílí tak i její pozice na vzdělávacím trhu. Ani my nejsme výjimkou,“ uvedl Adámek.
Univerzita Tomáše Bati začne stavět novou budovu za více než půl miliardy |
Klíčová je přitom otázka, kde tyto studenty získat. V regionu jich tolik není a nebude, část z nich navíc míří na univerzity v Praze, Brně, Ostravě či jinde. Zajímaví pro Zlín jako příhraniční kraj tak mohou být mladí lidé ze Slovenska.
„Tam ale nyní dělají různá opatření, aby je udrželi a neodcházeli jim. Zároveň není možná varianta, abychom měli ve Zlíně 10 tisíc nových zahraničních studentů,“ zmínil rektor, který tak vidí jako realistickou variantu, že se UTB posune na 13–14 tisíc studentů. „I to bych vnímal jako pokrok,“ dodal.
Odborníci pro rožnovskou firmu
Základem pro nárůst počtu studentů jsou nové studijní programy. Ve Zlíně je už chystají a jsou mezi nimi i obory strategicky důležité pro kraj. Například studijní program zaměřený na materiálové inženýrství a polovodiče. Ten může dodávat odborníky zejména pro amerického výrobce polovodičů onsemi v Rožnově pod Radhoštěm, který chystá masivní investici.
„Nebude samozřejmě produkovat stovky absolventů ročně, bude jich kolem 30 až 40,“ odhaduje Adámek.
Student vymyslel rostoucí vozík pro handicapované děti, inspiroval ho děda |
„Trochu problém vidím v tom, že jde o obory náročné na fyziku a chemii, což nejsou předměty, které by byly mezi studenty příliš atraktivní ani v případě, kdy poté mají zajištěné uplatnění a velmi slušný výdělek,“ poznamenal.
Škole se také poprvé v historii podařilo akreditovat obor strojírenství. Chystá i obor zdravotnický záchranář, první studenti do něj nastoupí od akademického roku 2025/26. A pracuje na oboru radiologická asistence, který UTB hodlá do konce února předložit akreditačnímu úřadu.
Nejen tyto kroky mají pomoci s řešením problému, který kraj trápí. Potýká se s odlivem mladých lidí a nízkou vzdělaností. „I z počtu studentů jsme pod průměrem Česka, máme druhé nejnižší mzdy v zemi a mnozí mladí lidé bohužel vidí svoji budoucnost jinde,“ říká náměstek hejtmana David Vychytil, který má spolupráci s univerzitou na starosti.
Minikampus pro kreativce
Podle něj je základem právě vzdělání, které má pak dopad na zaměstnanost. „Potřebujeme obory, které jsou globálně žádané, ať už polovodiče, data science, kybernetická bezpečnost, data navázaná na AI a podobně, které přilákají nové investory,“ upozornil Vychytil.
Zlín je výjimečný i kreativním průmyslem. „Fakulta multimediálních komunikací (FMK) má obory, které jsou nejlepší v Česku a jezdí sem studovat či přednášet lidé z celé země. Jenže po absolvování se zase vrátí domů nebo odejdou do zahraničí,“ popsal náměstek.
Hejtmanství spolu s UTB tak aktuálně hledá vhodné místo ve Zlíně, kam prostory fakulty rozšířit. Chtějí společně vybudovat minikampus pro kreativní obory.
„Lokalitu již máme vytipovanou a během několika měsíců snad půjde veřejně oznámit bližší informace. Bude to také zvýšení prestiže, lze na to navázat vznik nových společností či zájem těch stávajících,“ poukázal Vychytil, podle něhož je nutné vytvořit celý „ekosystém“ čítající nejen vzdělání, ale i infrastrukturu jako koleje, sportoviště, kulturní a večerní vyžití a podobně.
Sportovní hala na Jižních Svazích
Univerzita totiž bude s růstem počtu studentů potřebovat nové ubytovací prostory. Již nyní jí přitom na kolejích nyní chybí asi 300 lůžek. Proto se mluví o vzniku univerzitního kampusu. Varianta v Malenovicích, kterou zmiňoval lídr ODS Tomáš Goláň před krajskými volbami, teď ale není příliš reálná. Nové univerzitní objekty mají stát v docházkové vzdálenosti od stávajících. Na stavu obřího kampusu by navíc byly třeba miliardy korun.
Kraj bude vychovávat vlastní záchranáře. Univerzita získala akreditaci |
„Nabízí se spíše areál Svitu, kde je řada budov, u nichž se dá mluvit o využití do budoucna,“ poznamenal Adámek.
Část ubytovacích kapacit a prostory pro FMK mohou být v prostoru pod sportovní halou, s nímž mají své plány Zlínský kraj a město. Vysoká škola také uvažuje o vybudování kolejí na místě budovy U3 a u budovy U5 na Jižních Svazích plánuje výstavbu sportovní haly.
„Máme hotovou projektovou dokumentaci a čekáme na stavební povolení, cena bude zhruba 150 milionů korun,“ řekl Adámek.
Konečně univerzitní klub
Univerzita řeší i pronájem sportovního areálu na Růmech a v Hotelu Garni, kde má ubytování v rámci kolejí, letos v létě otevře univerzitní klub. Budou se v něm moci konat koncerty a další akce. „Cítím, že nabídka kulturních akcí pro naše studenty je ve městě trochu omezená, příliš prostor zde není. Univerzitní klub by měl pomoci,“ doufá Adámek.
Před UTB se také otevírá velké téma v podobě založení další fakulty. Nyní jich má šest, poslední přibyla v roce 2009 fakulta logistiky a krizového řízení sídlící v Uherském Hradišti. Teď může přibýt další, která by se věnovala zdravotnickým studiím.
„O nové fakultě diskutujeme, ale je to spíše v delší perspektivě. Nové zdravotnické obory nyní připravujeme a v budoucnu je možné další rozšíření,“ konstatoval Adámek.
Možná je i varianta, kdy by pod fakultou humanitních studií vznikl institut sdružující právě zdravotnická studia. „Zároveň by to však znamenalo vysoké finanční náklady a je otázkou, zda právě nyní je na to správná doba. I s ohledem na nedostatek financí v dotačních programech ministerstva školství,“ uvedl rektor.
Nová škola pro stovky studentů
A zástupci Zlínského kraje jdou ještě dál. „Spolu s UTB jednáme o tom, že by ve Zlíně vznikla druhá univerzita, s trochou nadsázky takový zlínský Harvard,“ konstatoval Vychytil.
Aktivity kraje směřují do USA, kde je v kontaktu s pěti univerzitami, mimo jiné se špičkovou University of Texas v Austinu. „Získat její pobočku pro Zlín však může být s ohledem na velikost města a regionu velmi složité, v Evropě funguje pouze v Madridu,“ je si vědom Vychytil.
Zlínská vysoká škola s univerzitou v Texasu nyní jedná o výměnných pobytech, na čemž by se kraj finančně podílel. „Na stáž by vyjelo zhruba dvacet studentů,“ naznačil Adámek.
Texas a Zlínský kraj budou spolupracovat, partnerství spojí firmy i univerzity |
Nová univerzita by mohla vhodně doplnit UTB a nalákat studenty z celé střední a východní Evropy. „Je to zároveň o penězích a podmínkách, jaké univerzitě můžeme nabídnout. Časově se bavíme v horizontu několika let, počet studentů by se mohl pohybovat ve vyšších stovkách až nižších tisících,“ líčí Vychytil s tím, že vyučující by byli přímo z USA.
„Když se bavíme se zástupci amerických univerzit, hodně se zajímají o celkovou kvalitu života ve Zlíně a tady se vracíme ke zmíněnému ekosystému,“ podotkl.
„Od září jezdí ve městě Bolt, ve hře je vznik nového špičkového hotelu, ve Zlíně funguje Expat centrum, které pomáhá nejen zahraničním studentům a vyučujícím s aklimatizací ve městě a vytváří pro ně příjemné prostředí. A takto bychom chtěli pokračovat.“
Rodáci se po škole nevracejí
Pomoci by to mohlo i dalším místům v kraji. Vychytil zmiňuje „triangl“ průmyslová zóna Holešov, Malenovice a centrum Zlína.
„Můžeme je řešit odděleně, ale pak například do zóny dostaneme investory typu logistika, sklady, výroba a podobně. Také narazíme na fakt, že v nedalekém Polsku jsou zóny, které jsou levnější nebo bližší Německu,“ přemýšlí. Místo toho nabízí navázání holešovské zóny na proměnu Zlína a baťovského areálu v čele se silnou místní i zahraniční univerzitou.
Zlínská univerzita lanaří mozky odjinud, kraj nabídl miliony na platy |
„Pak se objeví zajímavé možnosti synergií. Můžeme se bavit o přesunu technologických center do Holešova, které budou po dokončení D49 až do Fryštáku vzdálené 12 minut jízdy autem ze Zlína,“ uvažuje náměstek hejtmana. „I podle takových faktorů se velké firmy či společnosti s přidanou hodnotou mnohdy rozhodují,“ dodal.
Malenovice považuje za „unikátní oblast“ v blízkosti dálnice, která je dopravně dobře dostupná a lze tam jít do výstavby bez výškových limitů. To je rozdíl od centra krajského města.
I díky tomu by se mohlo podařit udržet ve Zlíně absolventy místní univerzity a přimět k návratu rodáky. Vždyť nyní podle průzkumů platí, že tři ze čtyř vysokoškoláků narozených ve Zlínském kraji se sem po skončení studia nevrací.
„To je problém řady krajských měst, Zlín nevyjímaje. Velká města vždy táhnou a mladí lidé tam chtějí jít studovat,“ krčí rameny Adámek.
Pomoci podle něj může snaha přitáhnout moderní firmy, které absolventům nabídnou dobré pracovní podmínky, například v oblasti informačních technologií.
„Zároveň je třeba vyřešit jiné problémy. Například v bytové oblasti, protože když nyní student absolvuje UTB a opustí koleje, velmi často naráží na to, že je pro něj těžké najít si ve Zlíně slušné bydlení,“ doplnil rektor Adámek.
19. května 2023 |
