Někde se už od loňska potýkají s hrabošem, jinde zase při právě skončené sklizni počítají ztráty způsobem krupobitím na konci července.
„Žně vypadaly dobře do 24. července, to jsme ještě očekávali vysoké výnosy u pšenice i řepky a slušné u ječmene. Ale tento den přišla bouřka se silným krupobitím, která nám zbytek nesklizené řepky skoro zlikvidovala, a také asi 40 procent pšenice. Silně poškozená byla také kukuřice na zrno i siláž,“ posteskl si ředitel Agrodružstva Postoupky Jiří Šírek.
Potenciál plodin byl přitom velmi dobrý. Výnosy u pšenice Šírek odhadoval na devět tun z hektaru, skutečnost byla něco málo přes šest tun. Řepka vypadala na 4,5 tuny, realita byla 3,1 tuny z hektaru.
„Některé plochy jsme ani nemohli sklízet, řepka byla zlikvidovaná, pšenice silně poškozená,“ konstatoval Šírek. „Když se celý rok staráte o plodiny a za čtvrt hodiny jsou zničené, je to velká škoda. Ekonomicky je pro nás záchranou pojistka, jsme docela dobře pojištěni, takže náhrady budou,“ doufá Šírek.
V podobné situaci jsou i některé další zemědělské podniky, zejména na Kroměřížsku, což se týká například společnosti Zámoraví z Břestu. „Žně dopadly velmi bídně. Jednak tady máme hraboše, o kterém se bavíme už do loňského roku, a taky nás zasáhlo silné krupobití na konci července,“ konstatoval ekonom firmy Martin Gabrhelík, který je i předsedou Agrární komory Zlínského kraje. Výnosy spočítal celkově zhruba padesátiprocentní oproti normálnímu stavu.
Celé území Česka zasáhly silné bouřky, kroupy měly až dva centimetry |
Horší je také kvalita obilí. Poměr mezi krmným a potravinářským býval 60 ku 40 procentům, letos je podle Gabrhelíka 80 ku 20 procentům. „Je to dáno dešti i tím, že hnojiva byla loni extrémně drahá a mnoho zemědělců na nich šetřilo, což se teď projevuje na kvalitě plodin,“ poznamenal.
Celkové výnosy ve Zlínském kraji ale nejsou tak špatné, letos jsou u obilovin dokonce o něco vyšší než loni. I řepky zemědělci sklidili více. Minulý rok měli naopak větší množství žita, ovsa či ozimého ječmene. „Výnosy jsou dobré, ale kvalita úplně někde jinde. Způsobilo to hlavně počasí. Jaro bylo delší, chladnější a asi i vlhčí. Pak se velmi rychle udělalo horko, ale zrno nedozrálo, protože zase začalo pršet,“ shrnula ředitelka Agrární komory Zlínského kraje Jana Brázdilová.
Boj s hrabošem
Pokud jde o hraboše, je situace v kraji stále velmi špatná. Jeho populace je na šestinásobku prahu škodlivosti, který je 200 aktivních nor na hektar. Celorepublikový průměr je kolem 600 nor na hektar. I kvůli této situaci Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) doporučuje, aby zemědělci po sklizni na poli, kde je výskyt hraboše největší (ve Zlínském kraji na Kroměřížsku) nezasévali meziplodiny, které hlodavci poskytují potravu i úkryt před predátory. Například jetel, jílek, koriandr, bér či proso. Jde o preventivní opatření, jak zabránit hraboší kalamitě, která byla před pár lety.
Kombajny v akci. Sklizeň ve Zlínském kraji ovlivnilo sucho a hraboši |
„V době, kdy jsou hlavní plodiny sklizeny, představují meziplodiny s ohledem na rozsah jejich pěstování vhodný prostor pro přežívání a množení hraboše polního,“ zmínila mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. „Výskyt hraboše na pozemcích s meziplodinou podporuje také skutečnost, že jsou zakládány bezorebně.“
Setí meziplodin je dotační podmínkou, ovšem v okresech, které ÚKZÚZ vyhlásí jako ohrožené hrabošem, to neplatí. „Tam, kde je již vyseli, mohou dokonce i aplikovat rodenticidy v povolené dávce,“ vzkázala Kršková.
„Když hraboše vyhladovíte, měl by teoreticky chcípnout, ale prakticky toho má hodně kolem cest i jinde,“ reagoval Gabrhelík. „My máme živočišnou výrobu, takže jsme zaseli vojtěšku,“ doplnil.
„Nemáme s hrabošem problémy. Takže se nás netýká to, že bychom neměli něco dělat, abychom zamezili jeho množení,“ poznamenal Šírek.
Levné obilí z Ukrajiny
Zemědělcům dělají starosti také výkupní ceny plodin, které jsou velmi nízké, protože je na trhu hodně obilí z Ukrajiny. Jeho cenám zdejší producenti nemůžou konkurovat.
„My jsme přísně kontrolovaní, ale pokud jde o ukrajinské zboží, tak u nás nikdo netuší, co tam dávají, jaké mají moření, chemické prostředky, nevíme nic. To je velmi nekalá konkurence, i když rozumím tomu, že bychom měli pomáhat,“ upozornil ředitel Agrotechu Poličná Jindřich Šnejdrla.
Například tuna krmné pšenice je teď obtížně prodejná za 3 900 korun, zatímco loni to bylo sedm tisíc korun, cena krmného ječmene je letos také zhruba na polovině té loňské. Podle Šnejdrly se zemědělci snaží i za tyto ceny smlouvy uzavírat, aby jim obilí nezůstalo v silech, protože prognózy do budoucna jsou velmi nejisté.
