Varovné výstřely i zastavovací pásy použili policisté při ochraně státní hranice se Slovenskem v době vrcholící migrační krize. Vláda zde zavedla kontroly koncem září a v neděli 5. února skončily.
Policisté však od hranic neodejdou docela. „V příhraničním prostoru na silnicích i na zelené hranici zůstanou na zvýšeném dohledu,“ řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s tím, že kabinet je připraven rozhodnutí operativně měnit.
Příliv migrantů sílil od loňského května a do země proudily tisíce lidí z Blízkého východu, převážně ze Sýrie. Nejčastěji k cestě využívali území jižní Moravy, postupně se ale přesouvali i přes Zlínský kraj.
Místo stanů mají už v Holešově pro 150 migrantů buňky. Jsou ale prázdné |
Začátkem července jich policisté během jediného víkendu zadrželi 120. „K jednotlivým záchytům došlo mimo jiné v okolí Velkých Karlovic, Žítkové, Strání či Bojkovic,“ uvedl vrchní inspektor krajského ředitelství Petr Jaroš.
Pátrání po migrantech, jejich ostraha a eskorty si tehdy dokonce vyžádaly nasazení policejního vrtulníku a dronu.
Zavedení kontrol na hranicích převaděče hodně zaskočilo, hned během prvního dne tak museli policisté použít služební zbraně. Dodávka s maďarskou poznávací značkou projela vysokou rychlostí přes kontrolní bod na hraničním přechodu v Sidonii. „Zhruba po půl kilometru řidič zastavil a utekl do lesa,“ podotkl Jaroš. Zastavily ho varovné výstřely. Šlo o dvacetiletého cizince, který v dodávce nechal 19 lidí.
Nejvíce zadržených je ze Sýrie
Za celý rok 2022 policisté v kraji zaevidovali 6 196 nelegálních migrantů. V roce 2021 jich bylo 32, o rok dříve 11. Víc než polovinu loni odhalených policie eviduje až po 29. září, tedy po zavedení kontrol na hranicích. „Převážně jde o osoby ze Sýrie,“ uvedla mluvčí krajské policie Simona Kyšnerová.
Více než 3 200 lidí bylo zadrženo, 750 z nich hlídky odepřely vstup do země a přes 320 jich vrátily na Slovensko v rámci takzvané readmisní dohody. To je možné v případě, kdy prokazatelně přišli ze Slovenska, například byli zadrženi na zelené hranici nebo už byli na území sousední země dříve registrováni.
V Holešově vzniklo registrační centrum, plní ho migranti ze Sýrie |
Ve Zlínském kraji měří hranice 110 kilometrů, na sedmi místech ji protínají silniční přechody a na dvou železnice. Největší část tvoří zelená hranice, která je v kopcovitém terénu protkaná sítí stezek pro pěší. Omezení platila po celé délce a dopadla i na lidi v obcích u hranic. Ti ale zvýšený dohled kvitovali s povděkem.
„Zůstávaly po nich odpadky, z jednoho místa v lese jsme vyklidili dvanáct pytlů. Ale konflikty nevyvolávali, nanejvýš někde zaklepali s žádostí o vodu,“ popsala před časem starostka Žítkové Šárka Šusteková.
Migrační point v Holešově je zakonzervovaný
Veškeré potřebné úkony jako ztotožnění, prověření bezúhonnosti či vystavení dočasných dokladů a rozhodnutí o opuštění republiky se až do září vyřizovaly ve Zlíně. Zadržení tady mohli také požádat o azyl, to ale prakticky nikdo z nich nevyužil.
Přes Česko totiž míří nejčastěji do Německa, Rakouska a Nizozemska. Na začátku září také policie zřídila migrační point ve střeženém areálu policejní školy v Holešově. Nejprve zde vyrostlo zázemí ze stanů, vybavených veškerou potřebnou technikou. Na zimu stany nahradily obytné kontejnery.
U hranic se Slovenskem zadržela policie za dva dny desítky migrantů |
Nápor začal v průběhu května, kontroly na hranicích jej zbrzdily a se zimou ustal docela. Migrační point je v současnosti zakonzervovaný. „Stačí dvě hodiny, abychom ho uvedli do plného provozu,“ konstatovala Kyšnerová.
Během roku policie zadržela čtyři desítky převaděčů. Ti se dopouštějí trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice.
Pokud se prokáže, že za to berou peníze, hrozí jim až pětiletý trest. Převádějí-li bez nároku na odměnu, mohou za mřížemi strávit maximálně dva roky.
