Odborníci Marek Koutný a Dagmar Šašinková z Ústavu inženýrství ochrany...

Odborníci Marek Koutný a Dagmar Šašinková z Ústavu inženýrství ochrany životního prostředí zlínské univerzity dlouhodobě zkoumají vlastnosti biologicky odbouratelných plastů. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Zlínští vědci řeší nerozložitelné plasty, pracují na vzorových obalech

  • 5
Na způsob, jak pomoci zlepšit problém znečištění země i moří špatně rozložitelnými plasty, se snaží přijít vědci ve Zlíně. Odborníci z fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati se zařadili mezi 24 subjektů z jedenácti evropských zemí v projektu zvaném Sealive. Výsledkem by měly být ukázkové obaly či fólie s vyřešenou recyklací či rozložitelností.

Problém špatně rozložitelných plastů se snaží vyřešit zástupci průmyslu, aplikovaného výzkumu i neziskových organizací, kteří se dlouhodobě věnují plastům, recyklaci a biopolymerům.

Vědci z Ústavu inženýrství ochrany životního prostředí Univerzity Tomáše Bati dlouhodobě zkoumají vlastnosti plastů, které jsou biologicky odbouratelné.

„Problém plastového odpadu je komplikovaný, protože plasty jsou zkrátka skvělé a snad až příliš levné. Je proto třeba neustále hledat, zkoušet a vyhodnocovat možné alternativy,“ vysvětlil ředitel ústavu Marek Koutný.

Výsledkem projektu mají být ukázková řešení některých typických plastových výrobků. Jedná se hlavně o obaly na potraviny, zemědělské fólie nebo přepravky na ryby, u kterých by měl být vyřešený celý životní cyklus od výroby až po recyklaci, likvidaci nebo biologický rozklad.

Pozitivně by to mohly ovlivnit základní a použitelné biopolymery. Takové materiály jsou dnes známé. Aby se mohly používat ve velkém, potřebovaly by být levnější a také mít trochu jiné, vhodnější vlastnosti.

„Vlastnosti biopolymerů se dají ovlivnit různými aditivy. Musíme ale dávat pozor, aby aditiva neměla negativní vliv na životní prostředí a nebránila přirozenému rozkladu,“ upozornil Koutný, který je také řešitelem projektu.

„Proto momentálně hledáme a testujeme použitelnost konkrétních aditiv. Zkoušíme například látky, které se používají u jiných plastů, nebo také některé přírodní látky,“ upřesnil.

Na výzkumu pracují i studenti doktorského studia. Nasbírat zkušenosti z aplikovaného výzkumu a zapojit se mohou v případě zájmu i studenti nižších ročníků.

Podle Výzkumného střediska Evropského parlamentu plave v oceánech 150 milionů tun plastů. Každý rok přibude až 12 milionů tun. Téměř z poloviny se jedná o jednorázové plasty. Nepříznivý dopad to má hlavně na podmořský život.

„O celé problematice můžeme dlouze přemýšlet a diskutovat za stolem, spousta věcí se dá i spočítat. Svět kolem nás je ale složitý, takže nezbývá než věci prostě zkusit, abychom viděli, jak to funguje,“ upozornil Koutný. „Náš projekt je přesně o tom.“