Vypadá to jako netradiční cvičení. Stojící figurant v pravidelném rytmu zvedá a zase pokládá v přesných úhlech pravou ruku. Vydržet musí tři minuty. Pak stejnou dobu sedí u stolu a co dvacet sekund přesunuje každou rukou kilogramové závaží z jednoho bodu do druhého.
„Zatěžuje lokální svaly v oblasti předloktí, kde jsou i karpální tunely. Tím simuluje pracovníka ve výrobě, který třeba celou směnu dělá něco jen jednou rukou, přetěžuje zápěstí nebo třeba často píše na počítači,“ vysvětlila Lucie Macurová z Ústavu průmyslového inženýrství a informačních systémů zlínské Univerzity Tomáše Bati.
Toto praktické cvičení se před několika dny uskutečnilo na fakultě managementu a ekonomiky. Je součástí projektu, v němž pět českých univerzit vyvíjí nové technologie se softwarem, které budou umět dokonale vyhodnotit nejčastější rizikové faktory pracovního prostředí.
Třeba u dělníků, operátorů nebo montážníků. Odhalí nadměrnou fyzickou zátěž, jež může vyústit v nejčastější nemoc z povolání, kterou je syndrom karpálních tunelů.
Na začátku odborníci figurantům měřili vstupní sílu svalů, výšku a váhu. Při praktickém testu pak měli dobrovolníci na sobě speciální senzory k zaznamenávání dat. Po jeho provedení se měření zopakovalo, aby bylo možné informace srovnat.
Na projektu pracují také výzkumníci z Technické univerzity v Ostravě, Univerzity Palackého v Olomouci, Českého vysokého učení technického v Praze a Vysoké školy chemickotechnologické v Praze.
„Pokračujeme ve vývoji nového zařízení k vyhodnocování rizikových faktorů pracovního prostředí. Jeho hlavním přínosem je, že umí vyhodnotit více faktorů najednou,“ poukázal děkan fakulty managementu a ekonomiky David Tuček.
Firmy podle údajů upraví pracovní prostředí
„V minulosti jsme mohli měřit pomocí zařízení, které jsme vyvinuli v prvním projektu. Tehdy jsme se soustředili na školení pracovníků o tom, jak vykonávat danou operaci s menší zátěží. Teď chceme mít hodnocení za celkovou fyzickou zátěž,“ upřesnil.
Když se firmy rozhodnou tento systém používat, budou dopředu vědět, jaký opakovaný pohyb může zaměstnancům způsobit zdravotní problémy a podle toho pak pracovní prostředí upraví.
„Sledujeme potřeby praxe, máme podklady od různých výrobců, třeba členů Moravskoslezského automobilového klastru, máme i certifikované laboratoře, které měření provádějí,“ upozornil Tuček.
Cílem výzkumných pracovníků je zavedení nového zařízení do výrobních provozů, kde může být z dlouhodobého hlediska velmi užitečné. „Zájem o spolupráci na projektu projevila už teď řada tuzemských i zahraničních organizací,“ naznačila Zuzana Vaculíčková z fakulty managementu a ekonomiky.
Zaměstnavatelé si totiž čím dál víc uvědomují, že opakovaně potvrzená nemoc z povolání u pracovníků pro ně není příznivá.
„Takové ztráty ničí nejen dobré jméno podniku a podnikovou pokladnu při odškodňování přiznaných nemocí z povolání, ale hlavně mnohdy nenávratně změní lidské osudy jejich omezením v dalším pracovním i soukromém životě,“ upozornil Tuček.
