Když vzešlo z generelu dopravy (celý jej můžete prostudovat na webu města) jako nejvhodnější řešení dopravních potíží ve Zlíně vybudování tunelu pod centrem města, bylo to překvapení.
Jde totiž o velmi nákladné řešení, o němž zatím navíc ani není jasné, zda je reálné.
To ukáže studie proveditelnosti, kterou už si nechala radnice zpracovat u Ústavu pozemních komunikací při Fakultě stavební VUT v Brně.
„V současné době necháváme pro zhotovitele zpracovávat v rámci příloh materiály, které se týkají intenzity dopravy. A to zejména u křižovatek ulic Dlouhá, Osvoboditelů a třídy Tomáše Bati,“ nastínil radní přes dopravu Josef Novák (STAN).
„Závěry studie bychom chtěli mít nejpozději v průběhu léta. Předpokládáme, že o dalším postupu rozhodne až nové vedení města, které vzejde z podzimních komunálních voleb,“ doplnil.
V centru by pod povrch zmizela polovina aut
Tunel by vedl pod třídou Tomáše Bati. Pod zem by se zanořil poblíž 21. budovy baťovského areálu a na povrch vystoupal za budovou Městského divadla.
Vozovka v tunelu by měla dva pruhy (plus jeden odstavný) a podle dopravního modelu by po ní každý den projelo až 18 tisíc aut. Z povrchu v centru by tak mohla zmizet zhruba polovina aut, která tam jezdí dnes.
„Varianta tunelu pod centrem města vyšla jako nejvýhodnější v modelu dopravy, tedy z hlediska zklidnění centra a vedení dopravních toků. Osobně jsem velmi zvědavý na závěry studie, zda nám potvrdí, či vyvrátí možnost vést tunel dlouhý asi jeden kilometr,“ podotkl Novák.
Studie proveditelnosti popisuje projekt z ekonomického a technického hlediska a hodnotí jeho efektivnost. Zjednodušeně řečeno – odpoví na otázku, zda je vůbec reálný (zatím je pouze na papíře) a vyplatí se ho budovat s ohledem na předpokládané vysoké náklady, které můžou být až kolem jedné miliardy korun.
„Patří mezi vize, o nichž musíme zjistit, zda jsou reálné. Osobně bych takový tunel ve Zlíně rád viděl. Doprava by nebyla omezená, jenom by nebyla vidět. Jde ale o obrovské množství peněz,“ reagoval primátor Miroslav Adámek (STAN).
Podle Nováka se město bez vnějších finančních zdrojů neobejde a s ohledem na to, že jde o silnici první třídy, nabízí se jako možný spoluinvestor stát. „Řádově půjde určitě o stovky milionů korun,“ nastínil Novák.
Opozice: Věnujme se připravenějším projektům
Opoziční zastupitel Roman Vaigel (ČSSD) otázku financování záměru považuje za klíčovou i s ohledem na další kroky, které město bude podnikat.
„Kdyby bylo z evropských či jiných zdrojů možné zaplatit 90 procent nákladů, pak je možné nad tím uvažovat, i když zbývajících 10 procent bude pro město také velká suma. Dělat takové dílo jen z městského rozpočtu je těžko představitelné,“ uvedl Vaigel.
„Mělo by se pracovat spíš na tom, co je aspoň trochu připravené – obchvat Zálešné, silniční přivaděč ze Zlína do Fryštáku, kde bude končit dálnice, nebo Prštenská příčka,“ míní další opoziční zastupitel Aleš Dufek (KDU-ČSL).
Pokud by se tunel postavil, po Štefánikově ulici, která je dnes jednosměrná, by se jezdilo v obou směrech. Z třídy Tomáš Bati na povrchu by se stala silnice široká jenom šest metrů, po níž pojedou pouze trolejbusy.
Oba parky vedle ní (sad Svobody a park Komenského) by se tak téměř spojily. A centru města by navíc začali dominovat chodci. Uvolnily by se také některé křižovatky, například ta u divadla.
