Zní to jednoduše. Dobře pečovat o kontejnerová stání, přidávat víc popelnic na nejrůznější odpady a o problematice třídění hodně mluvit s dětmi.
Díky tomu patří Uherské Hradiště na špici v množství vytříděného odpadu. Při nedávném vyhlašování soutěže O keramickou popelnici, bylo Hradiště nejlepší mezi většími městy ve Zlínském kraji.
„Já za to občanům velmi děkuji, protože to je především jejich zásluha a také dobrá vizitka,“ konstatoval starosta města Stanislav Blaha.
Slováckou metropoli dávají za příklad – lidé tu umí třídit dlouhodobě. Podle vedení radnice je to tím, že se město snaží třídění občanům co nejvíce ulehčit.
„Proto jsme zavedli sběr plechovek společně s plasty, provádíme pytlový svoz plastu od všech rodinných domů, pravidelně přistavujeme velkoobjemové kontejnery do jednotlivých místních částí,“ vypočítal místostarosta Čestmír Bouda.
Městu pomáhá i řada osvětových kampaní pro děti školního věku.
Dobrou zprávou je, že k Hradišti se přidávají i další města a obce a Zlínský kraj se v třídění odpadu rok od roku zlepšuje. Za loňský rok tu každý člověk odevzdal do barevných popelnic v průměru okolo 50 kilogramů papíru, plastu, skla či nápojových kartonů.
„V průběhu pěti let se zvýšila výtěžnost papíru, plastů, skla a nápojového kartonu ve Zlínském kraji téměř o 12 kilogramů na obyvatele a rok,“ upozorňuje Lucie Müllerová ze společnosti EKO-KOM, která se zabývá systémem sběru a recyklace obalových odpadů.
V žebříčku krajů v třídění odpadů se tak Zlínský kraj posouvá postupně nahoru. Momentálně je však stále o 1,5 kilogramu na člověka pod průměrem a mezi kraji mu patří desáté místo.
„Pokud však porovnáváme výtěžnost včetně kovů, dostává se na šestou příčku,“ vyzdvihla Müllerová. „S více než 72 kilogramy na obyvatele za loňský rok o více než 7 kilogramů převyšuje celostátní průměr.“
Mezi nejlepší města patří i Rožnov pod Radhoštěm, Uherský Brod nebo Luhačovice.
Příčin, proč jsou lidé disciplinovanější, je více. Především platí, že lidé nechtějí s odpadem chodit daleko. Ve Zlínském kraji je dnes 18 tisíc nádob na tříděný odpad a člověk k nim v průměru musí z domu ujít 91 metrů.
Roli hraje i systém svozu. Pomáhá například identifikace nádob pomocí čipů či čárových kódů.
„To vede k zpřesnění evidence o množství svezených nádob a původcích odpadu,“ poukázala Müllerová. „Tento přístup zvolil Zlín, ale i další obce a města v kraji.“
Třiďte lépe, jinak hrozí zdražení, varuje radnice
Valašskému Meziříčí nebo Uherskému Brodu se zase osvědčily velkokapacitní polopodzemní kontejnery. Trendem jsou i takzvané vícekomoditní kontejnery – tedy nádoby, kam lidé mohou dávat více druhů odpadu naráz.
Například ve Vsetíně mohou od loňska obyvatelé odkládat do žlutých popelnic plasty i kovy společně. Město zároveň zvýšilo frekvenci svozu.
„Vyšli jsme vstříc žádostem občanů o častější svozy, protože kontejnery na plast byly často přeplněné a v některých dnech se do nich obtížně přidával odpad,“ zmínil místostarosta Vsetína Pavel Bartoň.
Přes zlepšující se čísla má kraj v třídění stále rezervy. Podle statistik je stále pod průměrem v třídění plastu a směsného skla.
A například valašskomeziříčská radnice letos vybídla občany, aby byli při nakládání s odpady ještě zodpovědnější. Za poslední rok totiž ve městě vzrostl podíl směsného odpadu.
„Do budoucna je proto nutné otočit vývoj v odpadovém hospodářství. V opačném případě se budou nadále zvyšovat nároky na městský rozpočet, což může vést ke zvýšení poplatku za odpad,“ varoval Michal Lysák, jenž za odpadové hospodářství na valašskomeziříčské radnici zodpovídá.
