ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Řada lidí hází do tříděného odpadu všechno, směs pak skončí na skládce

  • 7
Města ve Zlínském kraji se stále častěji potýkají se znečišťováním vytříděného odpadu. V mnoha případech kvůli tomu končí obsah celého kontejneru na skládce.

Lidé doma pečlivě odloží slupky od banánů, brambor či jablek do igelitového sáčku, aby je později vyhodili do kontejneru na bioodpad. Jenže v mnoha případech tam odpad skončí také se sáčkem.

„To je samozřejmě špatně. Problém je ale v tom, že pokud je toho hodně, není už možné obsah kontejneru dotřídit a sáčky z něj vysbírat,“ vysvětlila místostarostka Valašského Meziříčí Zdislava Odstrčilová.

Kromě toho v těchto kontejnerech ale končí třeba stavební odpad a další věci.

Stejně špatné zkušenosti přitom mají i jinde. Například ve Zlíně v bioodpadu našli vysloužilý počítač, autoplachty, plechovky, krabičky od cigaret, květináče nebo pytle od substrátu.

„Výsledkem je znečištěný kompost a pokažené stroje,“ upozornil mluvčí magistrátu Tomáš Melzer.

Často kvůli tomu musí celý obsah kontejneru na skládku. Tím je zmařena snaha mnoha lidí, kteří třídí správně, a kromě toho se zvyšuje množství skládkovaného odpadu.

Za každou tunu takto uloženého odpadu města a obce platí, a protože obecný trend je skládkování utlumit, ceny každým rokem rostou. Ve Zlíně vyjde aktuálně uložení tuny odpadu včetně svozu na 1 850 korun. K tomu je nutné připočítat patnáctiprocentní DPH.

Pro představu, v roce 2018 jen v krajském městě činily celkové náklady 53 milionů korun. Protože meziročně částka za zpracování odpadů neustále roste, letos město zaplatí odhadem již 63 milionů korun.

Proto samosprávy tlačí na třídění odpadů a rozšiřují možnosti. Ke kontejnerům na plasty a sklo přibývají nádoby na kov, bioodpad nebo použitý olej.

Snaha o recyklaci odpadu roste

Cesty, kterými se města vydala, jsou různé. Například ve Valašském Meziříčí investovali do podzemních kontejnerů a postupně jimi vybavují části sídlišť, které právě revitalizují. V tomto období také ruší nevzhledná kontejnerová hnízda v lokalitách s rodinnými domy a distribuují tam menší nádoby na tříděný odpad, jež si majitelé domů dají přímo na dvůr. Třídit tak mohou plasty, papír a bioodpad nebo jen něco z toho. Záleží na nich.

„Zájem byl velký, lidé nápad přijali. Ale i ti, kteří to odmítli nebo z nějakého důvodu nestihli, se mohou přihlásit. Není to uzavřený program, náš zájem je, aby lidé třídili a měli k tomu podmínky,“ uvedla Odstrčilová.

O správném třídění se učí děti už ve školkách, obce za množství vytříděného odpadu získávají odměny. Proto také investují do informovanosti obyvatel.

„Neustále připomínáme, vysvětlujeme a opakujeme, aby se informace k lidem dostaly,“ potvrdila Odstrčilová.

Pokud totiž bude množství skládkovaného odpadu narůstat, velmi pravděpodobně se to v budoucnu promítne do ceny poplatků za svoz. Ve Valašském Meziříčí předloni vycházelo skládkování na 1 020 korun na osobu a rok. Z toho lidé na poplatcích za nakládání s odpady zaplatili 490 korun. Částka zůstává stejná.

„Pokud však lidé nezačnou zodpovědněji přistupovat ke třídění odpadu, a to nejen toho biologicky rozložitelného, zřejmě se zvyšování poplatku nevyhneme,“ upozornila Odstrčilová.

Naopak ve Zlíně letos zdražovali. Bylo to poprvé po patnácti letech a částka se zvýšila z 500 na 600 korun za osobu. Čtyřicetiprocentní slevu pro děti do 18 let a seniory nad 65 let zachovali. „Nově se navíc nebude platit za děti v roce, kdy se narodily, ale až od jednoho roku jejich věku,“ doplnil Melzer.

Také ve Vsetíně letos zvýšili poplatek na 600 korun ročně, zároveň radnice zavedla častější svoz vytříděných plastů.

Všechno totiž směřuje k tomu, aby na skládky mířilo co nejméně odpadu. Na začátku prosince vláda schválila novou odpadovou legislativu, která má zajistit zvyšování recyklace komunálního odpadu.

V praxi to znamená, že v roce 2025 musí Česká republika recyklovat 55 procent veškerého komunálního odpadu a do roku 2035 se dostat na podíl 65 procent. Dnes jsme na 39 procentech.

Dosáhnout toho chce vláda zvýšením poplatků za skládkování, zavedením motivační slevy za třídění pro obce nebo zákazem skládkování využitelných odpadů.

Počítá se i s tím, že poplatky občanů postupně přejdou z plošné částky na individuální, a domácnosti tedy budou platit podle toho, kolik odpadu vyhodí do běžné popelnice.

Karanténa v Česku

Karanténa v České republice byla prodloužena do 1. dubna do šesté hodiny ranní. Od čtvrtka 12. března platí také třicetidenní nouzový stav. Během těchto opatření platí zákaz volného pohybu na území celé republiky s výjimkou cest do zaměstnání, na nákup, k lékaři a dalších specifikovaných činností.

Roman Prymula, Jarmila Rážová, Ladislav Dušek, Petr Husa, Rastislav Maďar