„Ukážeme také, jak je to s těžkými kovy a že je beze strachu z ozáření můžeme najít pomocí rentgenu,“ říká expert, který ve Zlíně působí na Ústavu inženýrství ochrany životního prostředí Fakulty technologické.
Co všechno návštěvníkům předvedete?
Představíme základní metody, které environmentální inženýři používají při své práci. Některé jsou pro laickou veřejnost atraktivní a půjde si je vyzkoušet na místě. Například během rentgenové fluorescence zjišťujeme prvkové složení různých předmětů poté, co libovolný předmět vložíme do přístroje. Výsledek může být hotový do dvou minut. Nechali jsme takto už dříve studenty, ať do přístroje dají třeba zlatý prstýnek a pak zjistí, zda je opravdu zlatý nebo jde jen o napodobeninu. Dospělé zase na workshopech často zajímají metody, jak zjistit kvalitu vody ze studny a jak zajistit její vyčištění.
Jak jste se k tomuto tématu jako vědec vůbec dostal?
Asi to vyplynulo přirozeně z toho, jaké knížky jsem četl a o co jsem se zajímal. Příroda mi byla vždy blízká, chodil jsem na Střední lesnickou školu v Hranicích a klidně se ze mě mohl stát lesník. Nastoupil jsem ale do prvního ročníku oboru Ochrana životního prostředí na Fakultě technologické na UTB a brzy mě tohle téma úplně pohltilo. Pokud vás baví poznávat, jak fungují věci kolem vás, a jste zvídavý člověk, je věda naprosto ideální pracovní dráha.
Kde všude se v běžném životě setkáváme s toxickými nebo nebezpečnými látkami, aniž bychom si to uvědomovali?
Praktiky všude. Jak před stovkami lety říkal alchymista a astrolog Paracelsus: „Není důležitá látka samotná, ale její dávka.“ I v pitné vodě můžeme narazit na koncentrace léčiv a pesticidů, ovšem jde o tak nízké koncentrace, že nemají šanci ohrozit naše zdraví. Do potravin se dnes dávají aditiva, která by sice ve vyšších koncentracích mohla působit toxicky, ale opět platí, že v nižších dávkách neškodí. Také některé textilie jsou zpracovávány způsobem, který nevyužívá zdraví prospěšné látky, nicméně tento zdroj nemusí být tak intenzivní. A velkým tématem je kvalita ovzduší a průmyslové oblasti se silným znečištěním ovzduší.
Univerzita Tomáše Bati začne stavět novou budovu za více než půl miliardy |
To už je podstatně lepší než za socialismu, kdy se do vzduchu vypouštělo úplně cokoliv bez ohledu na lidské zdraví, ne?
Ano, čísla ukazují, že se situace výrazně zlepšila. Je to díky technickým možnostem i přísnějším zákonům. To samé platí o kvalitě vody, která je ve většině míst v Česku velmi dobrá. Za poslední dekády to šlo výrazně nahoru, na čistější nakládání s odpadními vodami je dáván velký důraz i ze strany evropské legislativy. Už se většinou neděje, že by se do řeky vypouštěly odpadní vody zcela bez čištění.
Jaké látky je nejobtížnější z vody odstranit a jak se to dělá?
V nízkých koncentracích v ní najdete skoro jakékoliv látky včetně třeba hormonální antikoncepce. Některé jsou perzistentní a odolávají i vlivům, které na ně působí a rozkládají je, jako třeba fotooxidace či oxidace obecně. Drtivá většina látek se ale nakonec rozpadne. Problematické je, když se do vody dostane velké množství látek v krátkém časovém úseku, pak je to výrazně složitější. Připomenout lze například havárii na řece Bečvě.
Jsou těžké kovy a jiné toxické látky v našem prostředí větší problém, než si myslíme?
Opět záleží na tom, kde je najdeme ve vyšších koncentracích. V běžné pitné vodě nebo potravinách nejsou, i když se mohou vyskytnout problémy například s listovou zeleninou. Tam se obsah těžkých kovů často kontroluje. Diskutovaným problémem jsou pesticidy, postřiky se v zemědělství používají stále častěji. Záleží pak na dalším zpracování, pokud jíme zeleninu neupravovanou, je riziko větší než například u pšenice, které se semele na mouku a z ní se pak upeče pečivo. Další otázkou je negativní vliv pesticidů na další složky životního prostředí, jako je třeba hmyz.
Na Marsu potřebujeme těžit železo. Získat se dá z rozbitých hornin, říká vědec |
Jak se pozná, že je nějaká látka pro člověka nebo přírodu toxická?
Od toho máme standardizované testy toxicity, které se pochopitelně neprovádějí na lidech. Máme k dispozici bakterie vykazující bioluminiscenci, což zjednodušeně znamená, že vyzařují světlo. Podle toho poznáme, zda žijí, či ne. Podobný pokus budeme provádět i na workshopu, kdy k dané bakterii přidáme různé látky a budeme s návštěvníky pozorovat, zda stále svítí a žijí, tedy zda je pro ně daná látka toxická, nebo ne.
Testuje se na zvířatech?
Máme k dispozici malé bezobratlé živočichy, ale například léčiva se musí testovat na myších nebo králících. Dnes lze vypěstovat také lidské buňky, například jaterní či plicní, u nichž se sleduje účinek buněk na tkáně, a z toho pak odvodíte účinek na člověka. Korelace tady ale bývá výrazně menší. Takže role zvířat je pořád nezastupitelná.
Kdybyste mohl lidem poradit jednu věc, jak pomoci životnímu prostředí ve svém každodenním životě, co by to bylo?
Podle mě je nejdůležitější, aby se více zajímali o životní prostředí a dali na vědecky podložená fakta, která interpretují odborníci. Bohužel se stále častěji setkáváme s tím, že lidé věří dezinformacím a webům, kde o životním prostředí píší naprosté nesmysly. Jednou mě oslovil pán, který chtěl pracovat s teorií, že negativní energie se od lidí přenáší do země, a ta to poté ventiluje přírodními katastrofami, jako jsou zemětřesení, povodně a podobně. Snažil jsem se mu vysvětlit, že to tak není a že jeho východiska se neslučují s vědeckými poznatky, ale nešlo to. Byl o tom tak silně přesvědčený, že nezabíralo nic. Věřme vědě a jejímu poznání, to je moje hlavní prosba.
Festival Zažij věduFestival Zažij vědu pořádá Fakulta technologická zlínské Univerzity Tomáše Bati v úterý 22. a středu 23. dubna. Určený je pro školy i veřejnost a po pěti letech se opět vrací ke dvoudennímu modelu. „Vzhledem k obrovskému zájmu ze strany středních škol jsme letos festival prodloužili. Školám tak nabízíme všechny workshopy v osmi opakováních, to znamená celkem 176 workshopů. K tomu jsme přidali ještě 22 workshopů pro veřejnost v první den festivalu v odpoledních hodinách,“ uvedla zástupkyně organizátorů Iva Čermáková. Na výběr je 22 interaktivních workshopů zaměřených na aktuální vědecká témata. Účastníci si vyzkoušejí experimenty z chemie, fyziky, materiálových věd, gastronomie nebo životního prostředí. „V nabídce si vybere snad každý, zmínila bych třeba workshop Od materiálu k hračce, který ukáže proces výroby stavebnicových kostek od návrhu formy až po vstřikování plastu. Workshop Budiž světlo představí kvantovou povahu světla a jeho využití v moderní vědě. Ve Světě za zrcadlem se pak účastníci seznámí s mikrosvětem nesymetrických molekul a zjistí, jak změny jejich prostorové orientace mohou ovlivnit lidské smysly a zdraví. Ale budeme se věnovat i výživě, čokoládě, umělé inteligenci nebo osídlování Marsu,“ řekla Čermáková. Místa je vhodné rezervovat předem, vstup na program je zdarma. |
