Pokud Tomáš Goláň uspěje, bude to rychlý politický vzestup muže, který do Senátu poprvé kandidoval za málo známé hnutí Senátor 21 v roce 2018, kdy ze zdravotních důvodů odstoupil jeho předchůdce agronom František Čuba. Loni pak post senátora obhájil.
„Vážím si té nominace. Považuji to za reflexi toho, co dělám v Senátu,“ reagoval Goláň. V horní komoře bývá autorem pozměňovacích návrhů, z nichž podle něho zhruba deset prošlo Poslaneckou sněmovnou.
Jeden se týkal například vyplácení kompenzačních bonusů podnikatelům v souvislosti s vládními omezeními vyvolanými koronavirem. Tam mohl uplatnit svoji profesi ekonoma, který má daňovou firmu.
Goláně navrhla zlínská ODS, krajská souhlasila. „Je senátorem druhé volební období a je hodně viditelný,“ zmínil regionální předseda a poslanec Stanislav Blaha.
Občanským demokratům také vyhovovala Goláňova rétorika vůči bývalému premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Upozorňoval zejména na přesuny majetku v rámci holdingu Agrofert.
„Kritika bývalého premiéra byla oprávněná. Nemyslím si ale, že by za to měl člověk dostávat nabídku na pozici místopředsedy strany,“ poznamenal Goláň.
„Dlouhodobě se profiloval v protibabišovské politice, byl v tom hodně sympatický našim členům i občanům Zlínského kraje. I proto ho volili jako senátora,“ míní místopředseda krajské ODS Josef Slovák. „Je dobře, že je navržený na pozici místopředsedy strany, může to být začátek jeho další politické kariéry. Myslím si, že má v ODS budoucnost,“ uvažuje Slovák.
Podle Blahy ale „antibabišovské“ vyjadřování Goláně velkou roli nehrálo. „Vyjadřovali jsme se k bývalému premiérovi jako celé strana. Nevidím, že bychom byli nějak odlišní,“ podotkl Blaha.
Třiapadesátiletý Goláň působil v roce 2002 až 2006 jako nezávislý obecní zastupitel ve Lhotě u Vsetína. Svůj loňský vstup do ODS vysvětluje tím, že za sebou chtěl mít silnou stranu, aby mohl dobře odvádět svoji práci.
