Během dvaceti minut měl na telefonu sedm zmeškaných hovorů. Vytížení Tomáše Gabrhelíka je v posledních týdnech extrémně velké. Jako krajský koordinátor intenzivní péče řeší situaci na covidových jednotkách všech nemocnic.
„Nestane se, že by nebyly léky nebo přístroje pro pacienty. Těch máme v kraji opravdu dost, takto jsme připraveni. Ale moje největší obava je, že onemocní tolik personálu, že se to projeví na kvalitě péče,“ prohlásil Gabrhelík.
Co by to znamenalo?
Snažíme se, aby se to nestalo a aby péči dostali všichni, u kterých je to nutné. Museli jsme přeorganizovat kompletně celý chod našeho oddělení, zastavit plánovanou operativu, v posledních dnech dokonce i onkologickou.
Nebude to pro pacienty s rakovinou znamenat zhoršení stavu?
Věřím, že nebude, proto si určujeme priority péče. Pacienti, kteří mají prioritu vysokou a potřebují výkon neodkladně, tak ho dostanou. Odkládáme ty, kteří se odložit dají a neprojeví se to na jejich zdraví. Děláme jen akutní neodkladné výkony, polytraumata, nehody a podobně.
Dostanete se brzy do situace, kdy se budete rozhodovat, kterého pacienta napojíte na ventilaci a kterého ne, protože by se o něj neměl kdo starat?
Každý pacient, který by mohl mít z naší léčby profit a vedla by k uzdravení, dostane plnou léčbu včetně umělé plicní ventilace.
O kolik covidových pacientů se aktuálně na oddělení staráte?
Covidoví pacienti jsou hospitalizováni na téměř všech jednotkách intenzivní péče v nemocnici, včetně těch, kde se nikdy nedělala umělá plicní ventilace. Všechny kapacity jsou využité pro pacienty, kteří potřebují umělou plicní ventilaci a pobyt na jednotce intenzivní péče. V tuto chvíli se u nás staráme o 36 ventilovaných covidových i necovidových pacientů.
Další desítky leží na standardních lůžkách?
Ano. Dosavadní rekord byl před týdnem 202 pacientů na standardních odděleních zlínské nemocnice. Z nich se pak generují pacienti k nám na intenzivní péči, když se jejich zdraví zhorší. Očekáváme, že tento stav hned tak neskončí.
Vsetín hlásil plno, pět pacientů převezli do BrnaZe Vsetínské nemocnice bylo dnes převezeno pět pacientů s koronavirem do Fakultní nemocnice Brno-Bohunice. „Jeden z pacientů byl převážen záchrankou s ohledem na nutnost zajistit pro něj přísun kyslíku, další čtyři cestovali převozovými sanitkami,“ řekl mluvčí nemocnic Zlínského kraje Egon Havrlant. Na Vsetínsku v posledních dnech nakažených koronavirem přibývá, což se projevilo i v nemocnici. „U malých nemocnic vede takový nárůst k zaplnění kapacit, takže dnes byla Vsetínská nemocnice na sto procentech, co se týče standardních lůžek. V intenzivní péči ještě volné kapacity zůstávají. S tímto vývojem jsme počítali a připravovali jsme se na něj už v minulém týdnu. Ostatní nemocnice Zlínského kraje jsou v tuto chvíli díky tomu asi na 80 procentech obsazenosti kapacit svých covidových stanic, jsme tedy samozřejmě připraveni Vsetínu pomoci,“ uvedl Havrlant. Za dva týdny bylo dosud podle dostupných dat převezeno mimo kraj 38 covid pozitivních pacientů, včetně pěti na umělé plicní ventilaci, kteří jsou od pátku v pražské nemocnici v Motole. (ČTK) |
Dá se průběh nemoci srovnat s jarem?
Nedají se srovnat počty, to je asi nejdůležitější. A průběh onemocnění je rozhodně těžší. Jsou pacienti, kteří přijedou z domu z plného zdraví a okamžitě je nutné je dát na umělou plicní ventilaci a jsou na hraně života a smrti. Pak jsou takoví, kteří se do takového stavu dostanou za dva dny, někteří za týden pobytu v nemocnici nebo doma. U každého je to jiné.
Jsou to většinou starší lidé?
Je to podobné jako jinde v republice i v zahraničí. Pacienti v těžkých stavech mají podlomené zdraví. Máme raritní případy, kdy takto vážně onemocní mladý zdravý člověk narozený v 70. či 80. letech. Ale drtivá většina pacientů má chronickou chorobu nebo byli v poslední době operováni, mají výraznou nadváhu, cukrovku.
Dokážete dopředu odhadnout, u kterého pacienta se stav výrazně zhorší?
Bohužel ne. Ale tak je to všude. Mluvil jsem s kolegy v Rakousku, Itálii, Norsku, Británii, Irsku. Problém není v tom, že bychom měli nedostatek informací, strojů, přístrojů. Obecně intenzivní péče ve Zlínském kraji je vybavená velice dobře přístrojově a pracují zde erudovaní odborníci.
Ale personál určitě schází, je to tak?
Zlínská intenzivní péče má to štěstí, že personálu je tady relativně více než v menších nemocnicích v kraji. To je velké plus. Ale všichni jsme ve stejné situaci, protože koronavirem jsou postiženi i zdravotníci, další se doma o někoho starají. A také si musíme uvědomit, že na covidových jednotkách je zapotřebí daleko více personálu než za normální situace na oddělení, které se v covidovou stanici proměnilo. Každá stanice, kde jsou obvykle tři sestry, jich teď potřebuje pět.
Nejhorší situace panuje ve Zlíně?
Nejvíce pacientů je ve Zlíně, ale kvůli velikosti nemocnice musíme přebírat i pacienty z menších nemocnic. Tam jsou čísla sice malá, ale když z osmi covidových pacientů mají najednou devět, tak už to nezvládají. Ve Zlíně proto v tuto chvíli máme asi 13 pacientů z jiných okresů a snažíme se navzájem si pomáhat. Když se někde situace zlepší, tak se kolegové aktivně ozvou, že mohou pomoci jiné, zasaženější nemocnici. Spolupráce mezi nemocnicemi je skvělá, musím všem vyseknout poklonu.
Můžete se řídit nějakým krizovým plánem?
Máme krizové scénáře na hromadné neštěstí, velké nehody, teroristický útok, ale na rovinu – na to, co teď zažíváme, se připravit nedá. V nemocnici se dvakrát týdně schází krizový štáb, průběžně jsme propojení online. Stejné je to s krizovým štábem v rámci kraje, komunikujeme se záchrankou, se zástupci všech nemocnic, se zařízeními LDN, sociálních lůžek a podobně. Vždy se bavíme o aktuální situaci a pak děláme výhled na týden dva dopředu.
Prognóza je jaká?
Máme z ministerstva zdravotnictví a od statistiků matematické modely, přibližně víme, jak bude situace vypadat, dva týdny dopředu. Jsme schopni se na to nějakým způsobem připravit, ale vlastně musíme denně vše korigovat, protože se to denně mění. Výhled se odvíjí od toho, jak zaberou opatření. Máme vždy tři krizové scénáře – jeden příznivý, jeden střední a jeden negativní.
Nově nakažených ubývá, nicméně na počtech lidí v nemocnicích se tento stav odrazí až za pár týdnů, je to tak?
Ano. Do standardní péče spadnou lidé asi s týdenním zpožděním, do intenzivní péče za další dva až tři týdny. Příznivou situaci ve Zlínském kraji ale stále nemáme, protože jsme v počtu nakažených na sto tisíc obyvatel nejhorší v celé republice. Zpočátku to bylo Hradiště, pak to byl Zlín a teď je větší problém v Kroměříži a ve Vsetíně.
Je tedy možné, že brzy budete na konci kapacit?
Žádáme o spolupráci i zdravotnická zařízení v jiných krajích. Funguje to dobře, a i když to tak nemusí vypadat, Národní dispečink intenzivní péče na ministerstvu zdravotnictví také pracuje perfektně. Mluvíme s Prahou, Ostravou, Brnem, Olomoucí. Ale konkrétní počty pacientů, kteří se k nám za dva tři týdny dostanou, říkat nebudu. Nerad bych uchlácholil nebo naopak znervóznil občany. Ano, máme predikce, chystáme se na to, připravení jsme, ale namístě je jednoznačně plné epidemické chování obyvatel, protože jinak to bude zlé.
Už jste převezli pacienty do jiných krajů včetně Prahy. Budete v tom pokračovat?
Zařízení jsou v tuto chvíli schopná nám pomoct. Ale není to navždy. Také se plní a i tam začínají mít velké problémy. Dá se říct, že Zlínský kraj má předstih před ostatními kvůli nezodpovědnému chování některých našich spoluobčanů na různých akcích. Ale určitě to není tak, že bychom mohli pacienty odsouvat donekonečna. Musíme si většinou poradit a pomoct sami.
Sanitky ze Zlínska převezly pacienty do Motola (6. 11. 2020)
6. listopadu 2020 |
