Pozoruj a zhotov! Jak baťovské pokusné školství spojilo teorii s praxí

  8:19aktualizováno  8:19
Nové metody zaváděli učitelé do zlínských pokusných škol, o jejichž vznik se zasadil Tomáš Baťa. Kantoři děti rozdělili do tříd podle schopností a základem výuky byla názornost. Vše přibližuje výstava ve zlínském muzeu.

Zlínské pokusné školství přibližuje výstava v Muzeu jihovýchodní Moravy. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

U pana učitele doma se jen tak náhodou zastavilo několik dětí. Chtěly si prohlédnout obyčejnou králíkárnu. Kantora zájem žáků natolik zaujal, že jej napadlo, že to může využít ve škole. Díky globální metodě vyučování může téma zařadit i do předmětů, s nimiž zdánlivě nesouvisí.

V českém jazyce si sedmáci opatřili příručky o chovu králíků, prostudovali je a naplánovali si práci v dalších předmětech, na závěr se k tématu vrátili slohovou prací. O životě králíků se dozvěděli něco více v biologii. V matematice si podle zjištěných cen stavebního materiálu vypočítali cenu nákupu pro svůj výrobek, v geometrii si ho narýsovali a ručních pracích zhotovili.

„Téma vzbudilo a po nějaké období živilo mimořádný zájem žáků. Tak velký, že se někteří začali chovem králíků zabývat a skutečně je doma chovali,“ vzpomínal učitel Jaroslav Kozlík, který za tímto nápadem stál.

Baťa školství vytýkal odtržení od života

Byl jedním z pedagogů, který působil na Masarykově pokusné diferencované škole ve Zlíně, jejíž zřízení prosadil továrník a od roku 1923 také starosta města Tomáš Baťa. Byla jednou ze tří pokusných škol v celém Československu, další byly v Praze a Humpolci.

Zlínské meziválečné školství nyní přibližuje výstava v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně nazvaná Mluvit je výhradním právem žactva.

Fotogalerie

„Tomáš Baťa byl přesvědčeným zastáncem nutnosti reformy škol, kterým opakovaně vytýkal odtržení od skutečného života. Svoje představy o podobě školy názorně ukázal v Baťově škole práce, která důsledně spojovala teorii a praxi,“ uvedla kurátorka výstavy Hana Kuslová.

Masarykova pokusná měšťanská škola (odpovídající dnes druhému stupni) fungovala ve Zlíně od školního roku 1929/30, jejím ředitelem se stal Stanislav Vrána. Obecnou pokusnou školu (odpovídající dnes prvnímu stupni) povolilo ministerstvo v září 1932.

Budovy stály v místech dnešního Kongresového a Univerzitního centra. Od školního roku 1935/36 fungovaly pokusné školy v Otrokovicích.

„Cílem bylo, aby žáci získávali trvalé poznatky, kterým budou rozumět a které budou umět využívat. Pokusná škola znamená, že výuka se z velké části odehrávala formou pokusů a experimentů, byla názorná,“ vysvětlila historička.

Tento přístup, který odmítal mechanickou prezentaci jednotlivých izolovaných faktů, spojoval příbuzné předměty do větších celků. Vše vycházelo z jednoduchého pravidla – co si dítě samo vyzkouší, to si lépe zapamatuje a bude umět využít. Tomu byly přizpůsobeny také úkoly, které žáci řešili a které vycházely z praxe.

Například když se školáci v přírodopise věnovali vodě, rozdělil je učitel k pěti pracovním stolům, na nichž na ně čekaly otázky: Prozkoumejte a vyzkoušejte způsoby čerpání vody, zhotovte rumpál, sestavte pumpu, vysvětlete pumpování.

Mluvit je výhradním právem žactva

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně připravilo výstavu o baťovském pokusném diferencovaném školství.

Výstava se jmenuje Mluvit je výhradním právem žactva. Přístupná je do 14. dubna.

Zájemci ji najdou v přízemí 15. budovy baťovského továrního areálu, v níž muzeum sídlí.

Otevřeno je denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin. Vstupné stojí 59 korun pro dospělého, děti, studenti a senioři zaplatí 39 korun, rodina 129 korun.

Baťovské noviny Sdělení z listopadu 1929 hodinu popsaly následovně: „Otázky, otázky, řada otázek. U každého úkolu: Pozorujte, zhotovte, vyzkoušejte, zkontrolujte! Zapište! Vyložte proč! Do učebny vchází zástup dětí, hoši a děvčata. Mezi nimi učitel. Ptáme se, jak jsou staří. Jedenáct až dvanáct let – jsou to žáci, kteří opakovali některou z obecných tříd, takže dříve se nikdy nedostali do třetí měšťanky a k praktickým předmětům, které se v ní vyučují. Máme s nimi však velmi dobré výsledky, jakkoliv to nejsou děti nejnadanější.“

Pokusná zlínská škola byla diferencovaná, což znamená, že děti byly rozděleny podle schopností do tří větví A, B a C. Školáci ve třídě C museli dobře zvládnout učivo základní, na třídu B měli kantoři požadavky vyšší a látku probírali šířeji a ve skupině A byly nároky nejvyšší, učivo ještě náročnější, takzvaně výběrové.

„Učivo jsme volili přiměřeně obtížné, k zabezpečení individuálního pokroku, ale také aby jedinci nemohli upadat v lhostejnost z poznání, že na svůj úkol nestačí,“ vzpomínal pedagog Kozlík, který učil matematiku, kreslení a tělocvik.

„Ani v nejmenším jsme nezanedbávali nadané žáky A tříd. Stejně tak jsme věnovali soustředěnou pozornost a péči žákům méně nadaným, zanedbaným, lhostejným v C třídách s menším počtem dětí (15 až 20 ve třídě). V těch pracovali učitelé pro tuto práci zvlášť způsobilí a úspěšní. Ukázalo se, že i u dětí méně nadaných lze s úspěchem použít metody samostatné práce, je-li učivo přiměřené a samo o sobě emotivní,“ dodal učitel.

Připomněl, že děti ale nebyly nijak separované. Škola žila společným životem a scházela se na společných akcích.

Po válce už původní výuku neobnovili

Zlínské a otrokovické pokusné školství mělo v rámci školské reformy v prvorepublikovém Československu nadstandardní postavení díky velkorysé a neustálé finanční podpoře firmy Baťa.

„Nové školní budovy, vnitřní vybavení, pomůcky a v neposlední řadě i přímá podpora pedagogů ve formě každoročních odměn, to byl nezanedbatelný příspěvek k modernizaci školství ve zlínském regionu,“ připomněla kurátorka.

Do personální politiky a metodické náplně škol Tomáš Baťa a ani později Jan Antonín Baťa nezasahovali. Ponechali ji plně v rukou odborníků, zejména ředitele Vrány, který kolem sebe vybudoval kolektiv nadšených a odborně způsobilých pedagogů.

Přítrž pokusnému školství učinila německá okupace, po válce už výuku v původních plánech neobnovili.

Baťův podnik kladl na školství velký důraz, nejen ve městě, ale i ve vlastní firmě. Už v roce 1925 vznikla Baťova škola práce, která kombinovala teoretickou výuku se získáváním praktických zkušeností přímo ve výrobě.

„Zároveň ovšem díky internátnímu způsobu výuky mohla formovat kompletní životní styl žáků a žákyň, neboli mladých mužů a mladých žen,“ poznamenala historička.

Škola pro dívky existovala již od roku 1929, až do roku 1933 však byla organizována spíše jako škola rodinná. Baťova škola práce byla tříletá, ale již počátkem 30. let 20. století firma Baťa iniciovala vznik čtyřleté střední průmyslové školy. Jako první se na ní učilo strojírenství, později přibyla elektrotechnika, technologie pro obuvnický průmysl a chemické zaměření na kožařství a gumárenství.

Specifickou institucí v rámci baťovského vzdělávacího systému se měl stát Tomášov, zaměřený na výchovu budoucích vedoucích pracovníků firmy. Podmínkou pro přijetí do Tomášova bylo absolvování výcviku v továrně a některé z odborných středních škol.

Cílem bylo, aby žáci získávali trvalé poznatky, kterým budou rozumět a které budou umět využívat.

Autor:

Nejčtenější

Poslance Feriho na vinařské slavnosti napadli dva muži, skončil v nemocnici

Dominik Feri na konferenci k 20 letům Česka v NATO. (12. března 2019)

Poslance TOP 09 Dominika Feriho napadla na koštu vín v obci Boršice na Uherskohradišťsku dvojice mužů. Zraněný Feri byl...

Jen hospodská rvačka, řekl o napadení poslance Feriho jeden z útočníků

Jeden z útočníků na poslance Feriho promluvil

Jako běžnou hospodskou rvačku označuje jeden z účastníků incidentu s poslancem z TOP 09 Dominikem Ferim, který se...

Nejslavnější duel na závěr nadstavby. A kdo také může hrát o poháry

Jakub Yunis (v modrém uprostřed) z Olomouce v hlavičkovém souboji s teplickým...

Když slávisté ve zbývajících šesti kolech udrží první příčku, trofej za triumf ve fotbalové lize převezmou po utkání se...

Trpišovský po porážce: Změny nám neprospívají, Zlín je noční můra

Slávistický trenér Jindřich Trpišovský sleduje hru svých svěřenců ve Zlíně.

Za statečný výkon na Stamford Bridge pršela na jeho družinu ze všech stran chvála. Tři dny po zápase s Chelsea však...

Kdyby se otec dozvěděl o podvodech, končím, řekl soudu lihový boss Březina

Radek Březina u zlínského soudu.

Za mimořádných bezpečnostních opatření začal u zlínského soudu vypovídat dlouholetý šéf lihové mafie Radek Březina....

Další z rubriky

Žalobce žádá pro otce a manželku lihového bosse Březiny až osm let

Vladimír Březina a Stanislava Březinová u zlínského okresního soudu.

Vězení na 5,5 roku až 8 let požaduje státní zástupce pro otce a manželku zlínského lihového bosse Radka Březiny, ti...

Stavba nového Libušína skončí v říjnu, chata zahájí provoz za rok

Rekonstrukce vyhořelé chaty Libušín na Pustevnách finišuje.

Půl roku a několik dnů zbývá do předání hotového Libušína. Slavná útulna od Dušana Jurkoviče na Pustevnách v Beskydech...

Čechmánkův pivovar chátrá, jeho prodejem se druhým rokem zabývá soud

Bývalý pivovar Romana Čechmánka ve Zlíně.

Na základě žalob se soud už druhým rokem zabývá kritizovaným prodejem zlínského pivovaru s restaurací bývalého...

Najdete na iDNES.cz