Podle webu tomasbata.org se přitom počet vydaných titulů vyšplhal už na zhruba 800.
„Nepřekvapuje mě to. Spoustu lidí stále zajímá, jak Tomáš Baťa dokázal vybudovat svoji firmu a vytvořit z ní světový podnik. Pro podnikatele je také dodnes inspirující a nadčasový jeho řídící systém, podle něhož se choval v práci i v životě,“ řekl Pavel Velev, ředitel Nadace Tomáše Bati.
Vysoký počet knih vydaných zejména po roce 1989 však s sebou nese i úskalí. „Velká část této produkce nemá valnou hodnotu, popřípadě cílí na řekněme nenáročné publikum a přináší stále dokola opakované příběhy,“ vysvětlil ředitel zlínského okresního archivu David Valůšek.
Jedna věc je přitom zarážející. O slavném zlínském podnikateli dosud nevyšla žádná ucelená a odborně zpracovaná biografická kniha s poznámkovým aparátem, která by měla ambici podívat se na jeho život i dílo kriticky a z větší perspektivy. Důvodů je víc.
 |
„Baťovo působení bylo tak mnohostranné, že je skoro nemožné je obsáhnout a popsat,“ upozornil historik a odborník na baťovský Zlín Zdeněk Pokluda. Vytvořit podobnou práci by proto trvalo několik let a nutné by bylo objezdit archivy po celém světě.
Pro jednoho autora to je téměř neřešitelný úkol. Baťův podnik se navíc nevěnoval jen obuvi, ale expandoval do desítek dalších oblastí. „Rozsah knihy, která by osudy, podnikání a život Tomáše Bati popsala a zhodnotila opravdu do hloubky, by musel být značně velký. A to je podle mého názoru také důvod, proč se doposud nenašel nikdo, kdo by se tohoto vysoce náročného, přitom jedinečného úkolu ujal,“ konstatoval publicista Jaroslav Pospíšil.
Roli hraje také marketing. „Odborné publikace se prodávají hůř, proto nakladatelé tlačí na to, aby vycházely tituly, které jsou čtivé a lidi zaujmou. Je to poznat i na jejich prodejnosti,“ popsal Velev.
Historik Valůšek přidává další pohled. „Mnoho z těch neustále omílaných a obecně známých historek ze života Tomáše Bati je potřeba důkladně prozkoumat. Vypátrat jejich původ, kriticky zhodnotit hodnověrnost zdrojů a především přinést jejich interpretaci opřenou o kvalitní dobový kontext, nezatížený jednostranným pohledem. Myslím si proto, že za dnešního stavu poznání nelze opravdu kvalitní, faktograficky dobře podepřenou knihu o Tomáši Baťovi zatím napsat,“ je přesvědčený.
Cenné jsou knihy pamětníků
Příběh Tomáše Bati zřejmě nejvěrněji líčí doboví autoři a baťovští novináři. Sice jim mnohdy chybí větší odstup, ale úspěšného podnikatele poznali zblízka a dokázali také poutavě zachytit duch tehdejší doby či atmosféru bouřlivě se rozvíjejícího Zlína.
Neoficiální biografií legendárního obuvníka je kniha Geniální podnikatel Tomáš Baťa, již napsal jeho blízký spolupracovník Antonín Cekota. Velmi čtivě je sepsaná publikace žurnalisty Josefa Vaňhary Příběh jednoho muže a jednoho města. Za zmínku stojí rovněž rozsáhlá kniha Tomáš Baťa, život a dílo hospodářského buditele od Františka Xavera Hodáče. Právě ta podle Pokludy nejvíce odpovídá nárokům na Baťovu biografii.
„Je ucelená a odborně zpracovaná a má také poznámkový aparát, který sice neodpovídá dnešním normám, ale funguje dostatečně. Kniha má velkou výhodu, že ji zodpovědně zpracoval člověk, který téma dokonale znal,“ podotkl zlínský historik.
V roce 1932 vyšla kniha Evžena (Jenő) Erdélyho Baťa, švec, který dobyl světa a o sedm let později práce Stanislava Jandíka Železní tovaryši, která má podtitul Sociologická reportáž o zrození nového věku. „Pro pochopení Baťovy podnikatelské a životní filozofie je rovněž důležité přečíst si knížku Úvahy a projevy. Nabízí jeho nejhlubší úvahy o práci, vzdělávání a řadě dalších oblastí,“ doplnil Velev.
Z novějších knih je známá Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše, kterou v roce 1998 napsal autor literatury faktu Miroslav Ivanov. Vznikla ale na objednávku rodiny J. A. Bati, která měla s Tomášovými potomky napjatý vztah.
„Ivanov bohužel poněkud zkreslil historii a v knize použil řadu nepodložených domněnek. Zájemcům o Tomáše Baťu bych doporučil jiná díla,“ poznamenal Velev.
Bílá místa v Baťově životě
I 89 let po smrti Tomáše Bati jsou v jeho životě stále oblasti, které nejsou příliš probádané. Čtenářsky atraktivní by bylo bližší popsání jeho soukromého života. Jak se na něm podepsala smrt staršího bratra Antonína? Jak prožíval dobu, kdy rušil chystaný sňatek s Marií Babičkovou, jež onemocněla tuberkulózou? Co si opravdu myslel o svém bratrovi Janu Antonínovi? To už se dnes nedozvíme.
Podobné věci byly během jeho života tabu, o němž se veřejně nemluvilo. A po roce 1989, kdy šlo psát svobodněji, už byla řada pamětníků po smrti. „Tomáš Baťa nebyl bůh, ale normální člověk se svými chybami. Dnes už ale těžko čekat, že se objeví nějaké nové dokumenty nebo svědectví o tom, jaký byl v soukromí,“ uvedl Velev.
Moc se nemluvilo ani o tom, jak Baťa trávil volný čas. „Hrál ochotnické divadlo, byl vášnivý čtenář, prožíval krajinu jízdou na koni, jako padesátiletý se bavil tancem na vesnických zábavách, byl náruživý filmový divák,“ vypočítává Pokluda.
Stejně tak chybí více informací o vzájemné propojenosti a vztazích členů rodiny. „Jak si byli blízcí, jakou funkci ve firmě zastávali, jaké byly jejich další osudy... Obecně by se mělo více připomínat, kdo byli členové rozvětvené Baťovy rodiny, která tak souvisí s rozvojem Zlína. Když se projdete po Lesním hřbitově, najdete tam mnoho pomníků lidí, kteří byli spojeni nejen s Baťovými, ale s továrnou obecně, a dnes jsou jejich jména již téměř zapomenuta, což je škoda,“ zmínil Pospíšil.
Za samostatnou studii by stálo téma Tomáš Baťa politik. V roce 1923 jím vedená kandidátka vyhrála obecní volby, stal se starostou Zlína a fungování radnice se ještě více prolnulo se zájmy podniku a nejvýznamnějšího místního podnikatele.
„Právě tato oblast života a působení Tomáše Bati si zaslouží mimořádnou pozornost. Pomůže nám osvětlit, jakým způsobem vstupoval do životů nejen zaměstnancům své továrny, ale všem občanům tehdejšího Zlína. Nalezení odpovědí je ale potřeba vysedět v archivech,“ sdělil Valůšek.
