Na stole v kanceláři Centra slovanské archeologie leží plastové tubičky, v každé jsou dvě vatové tyčinky. „Teď to bude trošku nepříjemné, ale musím zatlačit, aby se nám buňky pěkně zavinuly do vláken,“ vysvětluje postaršímu muži genetička Hana Svobodová z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Ten otevře ústa a žena zkušeným pohybem vezme stěr, na němž je vzorek DNA.
Poslouží stejně jako zhruba tři stovky dalších k tomu, aby odborníci řekli, jestli jsou dnešní obyvatelé Slovácka potomky lidí z doby Velké Moravy a počátku českého státu.
Vědci vzorky od současných dobrovolníků porovnají s DNA, kterou získali z kosterních pozůstatků, jež archeologové odkryli na rozsáhlém pohřebišti v Uherském Hradišti-Sadech. Pozitivní výsledek se dá očekávat jen u zlomku lidí.
„Původně jsme chtěli zpracovat tuto lokalitu, kde existovalo významné křesťanské centrum v 9. století. Na tomtéž místě vzniklo rozsáhlé pohřebiště zhruba s 900 hroby v 10. až 12. století. Chtěli jsme porovnat, jestli mezi těmito zemřelými existovaly rodinné vazby,“ vysvětlil archeolog Luděk Galuška z Moravského zemského muzea, které organizuje výzkum.
„Náš záměr vzbudil zájem a dostali jsme peníze i na to, abychom jej mohli rozšířit a porovnat vzorky raně středověkých lidí s těmi současnými,“ dodal.
Nehledáme Mojmírovy potomky, upozorňují vědci
Odborníci odebírali sliny dobrovolníkům během minulého týdne. Do muzea přišlo přes 300 zájemců.
„Mě sem poslal syn, který se zajímá o historii. Vím, že Náplavové byli lovci na hradě Buchlově, takže náš rod odsud pochází,“ uvedl Milan Náplava, který pochází ze Stříbrnic.
Odborníci však odmítají zjednodušující laické závěry, že se najde potomek knížete Mojmíra. „Nemáme k dispozici kosterní pozůstatky vládnoucího rodu Mojmírovců. V Sadech jsou pouze elitní hroby, o nichž se domníváme, že patřily významným lidem té doby. I ony jsou předmětem výzkumu. Pokud se podaří prokázat, že tito lidé patří k jedné rodině, můžeme uvažovat o tom, že by to mohla být část rodiny Mojmírovců,“ řekl Galuška.
Situace je tak zcela jiná než v Čechách, kde odborníci před pár lety zkoumali ostatky Přemyslovců a jejich vzorky DNA rovněž porovnávali se současnými obyvateli. „My se budeme vždy pohybovat jen v rovině hypotéz,“ připomněl archeolog.
V budoucnu by se ale mohla potvrdit či vyvrátit teorie o příbuznosti Mojmírovců a Přemyslovců. Významný český antropolog Emanuel Vlček před lety srovnával kosterní pozůstatky z hrobu označovaného K1 z Pražského hradu, o nichž se uvažovalo, že patří knížeti Bořivoji, s kostrou z hrobu č. 12 ze Sadů, který je tím nejelitnějším hrobem ze všech.
Výsledky budou lidé znát do roka
„Vlček tehdy naznačil, že by se mohlo jednat o rodovou spřízněnost bratr-bratr nebo otec-syn. Později to antropologové v čele s profesorem Slámou vyvrátili. Rozhodně bych nebyl proti v budoucnu srovnat výsledky ze skupiny našich elitních hrobů v Sadech s Přemyslovci,“ řekl Galuška.
Výzkum organizuje Moravské zemské muzeum v Brně. Podílí se na něm odborníci z Masarykovy univerzity či historici z regionu.
„Například dlouholetý ředitel místního okresního archivu Jiří Čoupek nám vytipoval jména rodin, která se objevují už v nejstarších záznamech, a ještě nám je rozlišil na oblast Ostrožska, Staroměstska, Polešovicka či Vlčnovska,“ upřesnil archeolog.
Mezi vytipovanými jmény je i to jeho. „Překvapilo mě to. Měl jsem za to, že moji předci přišli z Ruska s poraženou napoleonskou armádou. Na odběr také půjdu,“ přiznal se Galuška.
Výsledky by měly být známy do tři čtvrtě roku až do roku. „Každého člověka, který vzorek DNA poskytl, budeme informovat mailem. Dozví se tak, jestli právě jeho předci na Velké Moravě žili,“ uvedla genetička Svobodová.
